Jana Černochová je starostkou Prahy 2 a zároveň poslankyní. V ODS se zabývá především obranou a bezpečností. Z tohoto důvodu je i členkou parlamentního bezpečnostního výboru. Právě tento orgán měl minulý týden vyslechnout bývalého šéfa ÚOOZ Roberta Šlachtu, který chtěl vypovídat o propojení některých policistů na podsvětí. Výbor však neodhlasoval program jednání a to tedy nepokračovalo. O důvodech nestandardního průběhu jednání, obvinění Andreje Babiše ze spojení ODS s ČSSD proti hnutí ANO i na možný další průběh kauzy „Šlachtagate“, hovořila Jana Černochová pro Svobodné fórum.
Paní starostko, jak vnímáte nestandardní svolání výboru, tedy ne předsedou Romanem Váňou, ale místopředsedou Bronislavem Schwarzem, který ani svého šéfa neinformoval?
Tento krok kolegy Schwarze považuji za účelový, slušností by bylo předem předsedu alespoň telefonicky informovat. Takto šlo o nekorektní a nekolegiální jednání odporující obvyklým, byť nepsaným výborovým procedurám. Předsedovi Váňovi nechci dělat advokáta, ale zahraniční cesta členů výboru byla předem plánovaná a nebyl důvod nepočkat pár dní na jejich návrat. Obzvláště, když bylo jistě možné vše na dálku koordinovat a postupovat standardním způsobem. Ale kde není vůle, tam není cesta. Je to jen další důkaz neschopnosti koaličních poslanců spolu komunikovat a efektivně řídit Poslaneckou sněmovnu a její orgány. Místopředseda výboru má jistě v době nepřítomnosti předsedy pravomoc výbor svolat, avšak nedomnívám se, že ta situace byla natolik vážná.
Jednání, které bylo mediálně velmi sledováno, proběhlo nakonec veřejně i za přítomnosti novinářů. Nemělo být tak citlivé téma, jako je budoucnost policie, řešeno raději na uzavřeném jednání?
Nemyslím si to, vždyť jsme nevěděli ani to, co má být smyslem jednání. Poslanci, kteří svolání iniciovali, neavizovali, že by důvody, které je k tomuto kroku vedly, měly být nějak tajeny. K uzavření jednání před schválením programu tedy nebyl důvod a není to ani zvykem. Při hlasování o programu jsme měli rozhodnout o tom, zda o bodu s názvem „Vystoupení policistů ÚOOZ a vrchního státního zástupce v Olomouci v souvislosti s jejich vyjádřením do médií a tisku – bezpečnostní situace v České republice“chceme jednat, či nikoliv. Měli jsme tedy rozhodnout o tom, zda vystoupení těchto dvou pánů chceme vyslechnout a zda jej považujeme za důvodné. Většinově jsme se usnesli, že nikoliv, protože by to na současné situaci stejně nic nezměnilo. Navíc kolega Schwarz dokonce veřejné jednání chtěl, aniž by věděl, o čem se bude jednat a co chtějí jednotlivý aktéři říct. Celé mi to připadalo jako snaha o vyvolání situace, která by hnutí ANO umožnila znovu zopakovat báchorku o tom, že tradiční strany nechtějí bojovat s korupcí.
Kde nastal hlavní problém, že se nepodařilo schválit program a Robert Šlachta se tak nedostal ke slovu?
Hlavní problém je v tom, že výbor pro bezpečnost není orgánem, který by měl vyslýchat policisty. Výbor pro bezpečnost není ani vyšetřovací komisí, ani orgánem činným v trestním řízení. Pokud policisté měli podezření ze spáchání trestného činu, měli to oznámit příslušným vyšetřovacím orgánům, například GIBSu. A pokud tak neučinili, mohli se naopak sami dopustit trestného činu. V minulosti nám jako politikům bylo opakovaně vytýkáno, a to zvláště z řad představitelů hnutí ANO, že nemáme právo požadovat informace z živých případů. A v tomto případě by to snad najednou nevadilo? Za zásadní pak považuji to, že policie a její představitelé by se neměli stát nástroji politického boje, a v tomto případě by se dle mého názoru nejednalo o nic jiného než o politizaci policie. Policisté mají vyšetřovat, ne exhibovat v médiích, mnohdy bez důkazů, a podílet se na mocenských hrách. Připadá mi to velmi neuctivé i k dalším policejním detektivům, kteří se tohoto dění neúčastní.
Znáte důvody, proč nebyl pozván ministr vnitra Milan Chovanec, pod kterého police spadá?
To je otázka na kolegu Schwarze, který výbor svolal a tedy i určil, kdo bude, nebo nebude na jednání výboru pozván. Také jeho nepřítomnost pro mě byla důvodem k tomu nepodpořit navržený program, protože on i policejní prezident by u takového jednání zcela jistě být měli, když jsou v médiích těmito lidmi obviňováni ze závažných prohřešků.
Co si myslíte o tvrzení Andreje Babiše, že se ČSSD spojila i s ODS, aby zametli Šlachtův výslech pod koberec?
To je samozřejmě zcela absurdní, nesmyslná a obehraná písnička Andreje Babiše. Na obviněních směřovaných vůči tradičním politickým stranám, na konspiračních teoriích o spiknutí politických elit založil svůj program, který jinak postrádá jakýkoliv ideový obsah. Je trapné, že po třech letech ve vládě stále tuto mantru přiživuje a je smutné, že jí značná část společnosti stále věří. V kontextu toho, co jsem již řekla pak vůbec nechápu, co si ministr Babiš od jednání výboru vlastně sliboval. Pokud to byl nějaký zásadní posun v boji s korupcí, pak skutečně, lidově řečeno, neví, která bije. Jak jsem řekla, od vyšetřování jsou zde jiné orgány, výbor pro bezpečnost není tím, kdo by měl pískat spory mezi policisty, policejním prezidiem a ministrem vnitra, nejsme žádným tribunálem a ani o to neusilujeme.
Jak pohlížíte na jmenování vyšetřovací komise Poslaneckou němovnou?
Předpokládala jsem, že komise vznikne. Z vyjádření představitelů jednotlivých poslaneckých klubů k tomu byla patrná vůle a všichni poslanci z klubu ODS měli podepsaný podpisový arch k ustanovení vyšetřovací komise. A pokud to vnese světlo do celé této pseudokauzy, tak nejsem principiálně proti. Nepatřím sice mezi zastánce toho, aby se vyšetřovací komise zřizovaly kvůli každé kauze, které jsou mnohdy umělé či vykonstruované, v tomto případě, kdy mám pocit, že se zde vede prapodivný mocenský boj a kdy si někteří policisté a státní zástupci usurpují více pravomocí, než kolik jim přísluší, a to s podporou Babišova hnutí, nejsem proti.
Jste členkou opoziční strany, vnímáte současnou koaliční krizi vzniklou kvůli reformě policie, nebo se zástupci ANO a ČSSD k sobě chovají stejně a všechny spory jsou vedeny jen přes média?
Střet, který jsme v uplynulých týdnech ve vládě mohli sledovat, byl zcela jistě nejvážnější krizí důvěry mezi vládními stranami za dobu jejich spolupráce. Každá z nich se, možná s lehkou výjimkou u ČSSD, v tomto sporu ale chovala přesně tak, jak je pro ni charakteristické. Hnutí ANO se tak jako vždy tvářilo, že ve vládě je, ale zároveň vlastně není a tuto svou polohu chtělo ještě podtrhnout trapným vypovězením koaliční smlouvy, kdy by ale v koalici zároveň zůstalo. Sociální demokracie se rozhodla, laicky řečeno, vše vysedět, přičemž, a to je ona výjimka, možná trochu netypicky projevila více odvahy a postavila se Andreji Babišovi na odpor o něco aktivněji. A lidovci tak jako vždy hráli svou schizofrenní nebo, chcete-li spíše, obojetnickou roli tak, aby se zavděčili všem. Na využití či spíše zneužití médií v koaličních sporech jsme v situaci, kdy jsou z velké části ve vlastnictví místopředsedy vlády, již vlastně také dlouhodobě zvyklí. Byla to právě jeho média, která z velké míry hysterii kolem reorganizace policie vyvolala. I přesto, jak se zdál tento střet ze začátku závažný, je ale nakonec vše poměrně rychle, zdá se, urovnáno a udržení vlády a mocenských pozic je upřednostněno.
Robert Šlachta si jako svůj úspěch připisoval i takzvanou kauzu Nagygate. Neměl by dnes, kdy jsou účastníci tohoto případu postupně osvobozováni soudem, nést odpovědnost?
Samozřejmě, že měl, a nejen on, ale i olomoucké státní zastupitelství v čele s Ivo Ištvánem. Po spektakulárním zásahu policie na úřadu vlády a sérii dramatických mediálních výstupů, kdy byla veřejnosti s velkou slávou představena tzv. chobotnice o třech větvích, po řadě úniků informací a odposlechů, které měly ve veřejnosti vyvolat pocit, že zde došlo k nějakému zásadnímu zneužití moci nebo bezprecedentnímu korupčnímu skandálu, se po třech letech můžeme setkat s prakticky zanedbatelným výsledkem, který je ve vztahu k onomu předcházejícímu jednání zcela neadekvátní. Jsem daleka tomu tvrdit, že lidé figurující v této kauze jsou zcela nevinní nebo že jednali zcela morálně. Nicméně je jednoznačné, že stíhání a obžaloba stály na chatrných a uměle vykonstruovaných argumentech, že zkrátka nešlo o skutkové podstaty, které by bylo možné klasifikovat jako trestný čin. Nechci předpovídat pravomocné rozhodnutí soudu, ale přesto v tuto chvíli je možné tvrdit, že postup ÚOOZ a státních zástupců byl nepřiměřený, a to nejen v tomto případě. To bychom neměli zcela jistě přehlížet.
