Na demonstraci proti jmenování vlády muže s temnou minulostí, navíc závislé na hlasech komunistů, přijela do Prahy vlakem ze 150 kilometrů vzdáleného městyse u Domažlic. Když se Jana Filipová následně doslechla, jak Andrej Babiš o dotyčných demonstrantech prohlásil, že jsou placení, nepravomocně na premiérovi vysoudila omluvu. Té se však nedočkala, verdikt první instance odvolací soud minulou středu zrušil. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje, co se dělo v soudní síni, a reaguje na absurdní konstrukce soudkyně, například že když dostala květiny, společenskou újmu Babišovou pomluvou zjevně neutrpěla. 

Proč se Andrej Babiš podle soudu nemá omlouvat za svou lež o placených demonstrantech?
Protože jsem údajně dostatečně nedoložila, jakým způsobem mě ta jeho lež poškodila. U soudu prvního stupně mě vyslechla jak paní předsedkyně, tak oba právníci, ale moje svědectví o reakcích mého nejbližšího okolí, o komentářích ze sociálních sítí, o telefonátech atd., vypovídajících o tom, že lidé Babišově lži uvěřili a na jejím základě o mě začali pochybovat, patrně odvolací soud vůbec nebral v potaz.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

Soudkyně zpochybňovala vaši žalobu tvrzením, že jste s dotyčnými demonstranty, které Babiš pomluvil, dříve nedemonstrovala, pročež jste jeho lež ani neměla důvod vztáhnout na sebe. Odpovídá tato argumentace reálným okolnostem?
Neodpovídá. K soudu jsem Babiše dala kvůli jeho vyjádření na adresu demonstrantů z léta 2018, v němž nijak nezmiňoval, že by měl na mysli nějakou určitou skupinu demonstrantů – jen obecně prohlásil, že tam ti lidé stáli 16 hodin proto, že k tomu měli nějakou motivaci. Druhá věc je ta, že na demonstrace jsem chodila i předtím, na což se mě ale soud nikdy neptal.

Jindy Babiš poznamenal cosi v tom smyslu, že „demonstrují pořád ti samí lidé“, že to vidí na fotkách. Já nevím, jak by to u sešlosti desítek lidí, k jaké se i původně vztahoval ten diskutovaný lživý výrok, chtěl toto zjišťovat. To snad má v davu agenty, kteří chodí mezi demonstranty a fotí si je, nebo co tím vůbec chtěl říct?

Takže já nevím, o jaké skupině demonstrantů Babiš mluví, a jak by demonstranty vůbec chtěl rozlišovat. To aby je měl všechny identifikované, pečlivě rozškatulkované a na každého z nich si vedl složku.

A na tuto argumentaci postavenou na předpokladu, že existují jakési stále stejné skupiny demonstrantů a lze je identifikovat, tedy soudkyně přistoupila?
Zjevně tento jeho argument akceptovala, protože mě tedy nezahrnula do té jím definované skupiny demonstrantů, která proti němu údajně demonstruje pravidelně.

Během 1,5 hodiny dlouhého jednání soud pouštěl ukázky z médií. Jak to probíhalo a co tím Babišův obhájce dokázal?
Soud rekapituloval důkazy, a přitom přehrál záznamy inkriminovaných výroků, které zazněly v médiích. Pouštěli záznam ze zpravodajství TV Nova, pak úplně celou reportáž z pořadu 168 hodin a následně i záznam pořadu Duel Jaromíra Soukupa z té jeho televize.

Protože první dva pořady pouštěli celé, vznikl dojem, že přehrají i celou epizodu Soukupova pořadu. Ta je dlouhá 1,5 hodiny, takže to v jednací síni zašumělo a utrousila jsem, že ‚to nedám‘, koukat hodinu a půl na Jaromíra Soukupa. Paní soudkyně se ale smála, řekla, že nás toho ušetří a pustí jen prvních 15 minut, které jsou pro tohle řízení podstatné.

Babišův obhájce se pokoušel jeho výroky zmírnit poukazem na to, že před nimi údajně zaznělo „myslím“, „domnívám se“ a podobně. Naopak můj obhájce měl alespoň možnost připomenout, že tomu tak zdaleka nebylo ve všech případech. Babiš některé ty výroky podával jako faktická tvrzení. Přesto soudkyně přistoupila na námitku, že jde o pouhou Babišovu úvahu a nikoli osočující tvrzení.

Jak s odstupem hodnotíte další věci, které zazněly ve zdůvodnění rozsudku?
Naprosto scestné a absurdní bylo vyjádření o tom, že jsem si díky přístupu do médií a na pódia na demonstracích zjednala satisfakci sama. Jakou satisfakci, ptám se. Za prostor v médiích jsem vděčná, ale ať do nich budu říkat, co chci, žádné z mých vyjádření nemá obecně váhu jako vyjádření premiéra. On opakovaně v celorepublikových médiích prohlásil, že demonstranti jsou placení a lidi tomu věří, protože „přeci by premiér nelhal v televizi“. A proto se soudím.

Dokud neřekne v celostátních médiích, že to není pravda, jeho příznivci, kteří té jeho lži uvěřili, mi věřit nebudou. Je to absolutní nepoměr. Soudkyně nemůže srovnávat vyjádření premiéra s vyjádřením nějaké obyčejné ženské z horní dolní – to je přeci nesmysl.

Další nesmyslné zdůvodnění rozsudku bylo to, kdy mi paní soudkyně doslova předhodila, že když jsem do soudní síně vešla s náručí květin, žádnou společenskou újmu jsem zjevně neutrpěla. To přeci postrádá logiku, jestliže mám kytky od lidí, které ta samá lež poškodila stejně jako mě a oni tím ze své pozice dávají najevo, že se mnou solidarizují. Soudní spor sice vedu já, ale od začátku říkám, že ho vedu za všechny demonstranty, kterých se Babišova pomluva dotkla.

Onu již zmíněnou námitku, že jste měla vystoupením v médiích a na demonstracích dosáhnout jakési satisfakce, soudkyně přirovnala k situaci, kdy jeden dostane facku, kterou druhému vrátí, načež jsou si kvit. Co si o tom myslíte?
Ten příměr nesedí. On mi dal pomyslnou facku tím, že prohlásil, že jsme zaplacení – prostě lhal. Já mu žádnou facku nemám šanci vrátit a o nic takového ani nemíním usilovat, protože nic takového ani principiálně nemám v povaze. Nezačnu o něm v médiích vykládat nějaké nesmyslné lži z nějakých nízkých pohnutek a jen proto, abych se mu pomstila. Také pořád musíme brát v potaz to, že jeho slovo má vždy z titulu jeho funkce daleko větší váhu než moje slovo. Jeho lež je daleko důraznější, než kdybych já lhala o něm.

Jak tedy chápete příměr o vrácené facce?
Soudkyně jím poukazovala na nějaký judikát, podle něhož není důvod se soudit, jestliže jsou si obě strany kvit, ale my si tedy kvit nejsme, protože já se pouze bráním proti jeho facce.

Já z principu nelžu, takže to je ze strany soudkyně naprosto nesmyslná představa a nesmyslný argument, kterým mě de facto vyzývá k tomu, abych si to s ním nějakým podobným způsobem vyřídila sama.

V případu Babišova lživého dehonestujícího výroku na adresu protivládních demonstrantů jste se rozhodla podat dovolání. To však nemá odkladný účinek, což znamená, že prozatím ponesete náklady řízení. Máte představu, jak budou vysoké?
Obdržím je vyčíslené příští týden. Podle přátel a známých advokátů může zastoupení protistrany vyjít na desítky tisíc a poplatky za líčení odvolacího soudu mohou být v řádu jednotek tisíc.

Co pro vás takový výdaj znamená, v jaké jste vůbec materiální situaci?
Z koloniálu, který jsem vedla v Kolovči, ale nakonec ho musela zavřít, zbyly nějaké dluhy. Pracuji teď jako laborantka v Domažlicích, za víc než podprůměrný plat, takže s hlavní částí dluhů budu mít do konce roku ještě co dělat. Dodatečný výdaj za soudní řízení je pro mě pochopitelně „rána“.

Svou výhru u první instance loni v září jste adresovala všem demonstrantům, které Babišova lež zasáhla. Pokud by vám někteří z nich chtěli pomoci soud s Babišem zaplatit, jak mají postupovat?
Pokud by mě chtěl někdo podpořit, budu velmi ráda za každou korunu. Může tak učinit prostřednictvím transparentního účtu 000000-4309250073/0800, který jsem nedávno otevřela pro účel jiné občanské aktivity, mojí mise „Vypněme počítač, pojďme si povídat“, zaměřené na vzájemnou komunikaci mnohdy uměle znesvářených táborů, které ve společnosti vznikají.