Mysleli jsme, že exministryně Jana Maláčová se stáhne z politického života a bude se teď věnovat jiným věcem. Aspoň to tak vypadalo z jejích vyjádření. Je ale pochopitelné a legitimní, když politické dění občas okomentuje. Jen nás zajímá, jestli došlo k nějaké sebereflexi, nebo je to pořád to samé.
Na twitteru Jana Maláčová napsala: „Blahopřeji nové vládě ke získání důvěry a doufám, že dodrží svůj největší slib, že Česká republika patří na západ. Protože západní životní úroveň nám ODS slíbila už před 30 lety! Řekneme si za pár let.“
Na to reagoval Ivan Pilip, také exministr: „A z těchto 30 let měla ČSSD premiéra nebo alespoň zastoupení ve vládě více než polovinu času, plných 17 let. Tolik k obsahu tweetu, pokud tedy smyslem jeho publikování byl text.“
Text byl skutečně smyslem tweetu tak asi z poloviny, tou druhou částí sdělení bylo něco, co by se dalo nazvat „divy a kouzla českých fotografů“. To ovšem není důležité, když si chce někdo budovat image ohnivé revolucionářky ve svetru (svetry jsou už nějakou dobu důležitou rekvizitou českého sociálnědemokratického obrazu), k té roli to patří. Zajímavé je to myšlení.
Za těch třicet let vypadá Česko přece jen jinak, i ohledně životní úrovně. „Patřit na Západ“ nejsou ale jen opravené fasády, a dokonce i vnitřky domů a nárůst počtu osobních aut. Je to taky způsob myšlení. Třeba uvědomit si, že statky se nejen přerozdělují, ale mají se také vytvářet, aby bylo co přerozdělovat. Patří k tomu i určitá sebeúcta, třeba že není nutné se podřizovat přání čínského velvyslance a klanět se letadlům přivážejícím ne zrovna levné čínské respirátory. Tímto způsobem myšlení nás sociální demokracie za svou polistopadovou existenci moc neobohatila.
Moc nás neobohatila ani hmotně.