Kolem Pražského hradu visí mlhavý opar tvořený z nepravd, falešných slibů a překroucených argumentů. Prezidentská standarta zatím pořád hlásá, že pravda vítězí. Taky se říká, že lež má krátké nohy. Krátká je ale především lidská paměť. Některé z událostí posledních měsíců a týdnu je dobré nezapomenout.
Chtělo by se napsat, že lží to začalo a lží to (možná) skončí. Jak velké budou její dopady lze jen obtížně odhadovat. Zatím je výsledkem otrávená společnost, rozjitřená a blbá nálada. Zdravý selský rozum říká, že by to měl být prezident, kdo jde příkladem: mluví pravdu, je velkorysý a laskavý i ke svým oponentům. Pokud by takový opravdu byl, nikdy by se proti němu nezdvihla tak velká vlna kritiky jako v posledních dnech. Miloš Zeman měl velkou šanci ukázat, že může být prezidentem všech, jak sliboval. Prokoučoval ji. Podívejme se, jak šel čas s Milošem Zemanem, a připomeňme si některé momenty, nad kterými zůstávají rozum a slušnost stát.
Podpásový inzerát
Lži a podpásovky provázely už prezidentskou kampaň v roce 2013. Vzpomeňme si na lživý inzerát, jenž vyšel o Karlu Schwarzenbergovi v Blesku. Tehdy ho podal pražský advokát Vladimír Zavadil, který před rokem 1989 působil jako důstojník StB. Po revoluci pracoval v několika advokátních kancelářích, například i s právníkem Miroslavem Janstou, kdysi šedou eminencí v ČSSD. Mimochodem, byl to Miroslav Jansta, který mezi prvními navštívil Miloše Zemana po jeho zvolení.
Peroutkův článek
Prezident rád a hojně cituje. Občas chybně a mylně. Miloš Zeman na konferenci k 70. výročí osvobození Osvětimi řekl: „Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem Hitler je gentleman.“ Historici poté upozornili na to, že Peroutka takový článek nenapsal. Prezident na svém výroku trval a později řekl. „Na vlastní oči jsem viděl článek Ferdinanda Peroutky, kde bylo napsáno Hitler je přece gentleman.“ Vnučka Ferdinanda Peroutky proto podala žalobu. Mezitím se ukázalo, že takový článek existuje. Nevyšel v Peroutkově Přítomnosti, ale v Rudém právu. A Hitlera neobdivoval, ale kritizoval. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček si předsevzal článek dohledat, a jak uvedl v nedávném rozhovoru pro DVTV, v hledání článku bude pokračovat, protože pan prezident je stále přesvědčený o jeho existenci. „Já když mám volno, tak se tomu věnuji, protože mě to období zajímá. Je to velmi cenné se tomu období věnovat, zvláště druhé republice,“ prozradil na sebe. Hledání neexistujícího článku bude trvat nekonečně dlouhou dobu. A pravda se dostává na paškál, protože jsme opravdu už v takové fázi, že pokud se nedohledá, nebude jasné, že neexistoval? Není to už orwellovský rok 1984?
Zpoždění letu do Bratislavy
Miloš Zeman a Václav Klaus přiletěli pozdě na státní pohřeb Michala Kováče. Stačilo by říct prosté: promiňte, je nám to líto. Místo toho se z Hradu sypalo jedno vysvětlení za druhým. Nejdříve zdrželo let počasí. Potom pochybilo Řízení letového provozu. Posléze se ale ukázalo, že zpoždění prezidentského speciálu nemohl mít na svědomí silný protivítr a že letadlo odstartovalo podle letového plánu. Je docela možné, že celá akce byla jen špatně připravená. A to se může stát i těm nejlepším.
Poklonkování Číně
Nikomu nelze zazlívat sympatie k jinému národu, které více či méně vypovídají o vnitřním nastavení člověka a jeho hodnotách. Co ale zazlívat lze, zvláště pak u nejvyššího ústavního činitele, je nekritičnost, submisivnost, hrbení zad a překrucování skutečnosti. Když prezident odletěl před dvěma roky do Číny, kde se v tamní televizi pochlubil Krtečkem, bylo to úsměvné. Společné prohlášení ústavních činitelů České republiky, pod které se podepsali Miloš Zeman, Milan Štěch, Jan Hamáček a Bohuslav Sobotka, ale už tak legrační není.
To vše kvůli penězům. Zaprodanost za čínské investice. Obchod s Čínou nekvete, naopak klesá a řada ohlášených čínských vstupů do tuzemských firem se jaksi zpozdila. Dovoz z Číny do Česka letos podle údajů Českého statistického úřadu klesl o 1,7 procent a český export do Číny meziročně oslabil o 5 procent. Podle společnosti Bisnode i přes oznámené čínské akvizice letos poklesl objem čínského kapitálu v základním jmění českých firem o 10 procent.
A jak jsou na tom s čínskými investicemi země Evropské unie jako celek? Statistiky OECD z roku 2014 ukazují, že objem čínských investice v zemích Evropské unie dosahují 0,5 procenta. Největším investorem zůstávají USA s podílem 39,5 procenta.
Jiří Brady
Volali z Pražského hradu panu Jiřímu Bradymu, nebo nevolali? Proč neřekli, jestli volali, nebo nevolali? A proč Jindřich Forejt, ředitel hradního protokolu, posléze řekl, že panu Bradymu opravdu volal?
Na otázku moderátora DVTV komu v celé aféře věřit se Jindřich Forejt vyjádřil takto: „To záleží na tom, do jaké míry jste schopen posoudit fakta. Já vám mohu zodpovědět pouze fakta, která vedou obecně k udělení nebo propůjčení státního vyznamenání.“ Odvolal se přitom na to, že před 28. říjnem se k celé situaci nebude víc vyjadřovat. V prohlášení z 1. listopadu, jež visí na webu Pražského hradu, je mimo jiné napsáno: „Panu Bradymu bylo telefonováno ředitelem odboru Protokolu Kanceláře prezidenta republiky.“
Připomeňme, že synovec Jiřího Bradyho, ministr kultury Daniel Herman tvrdí, že mu prezident Miloš Zeman řekl, že jeho strýc bude vyznamenán, pokud se Herman nesetká s tibetským duchovním dalajlámou. S ním se ale ministr Herman na půdě ministerstva kultury setkal. Následovalo už zmiňované prohlášení čtyř českých ústavních činitelů adresované Číně.
Celá kauza „Brady“ měla ještě několik doher. Za prvé, lidé se v podvečer oslavy státního svátku 28. října sešli na Staroměstském náměstí. Účastnila se ho i autorka článku. Bylo to setkání slušné a neútočné, nepůsobilo jako odstartování volební kampaně kohokoliv a nesešla se tam jen „pražská kavárna“, ale i lidé z regionů. Za druhé, Hrad celou dobu strategicky mlčel. Miloš Zeman celou věc nijak nekomentoval. Nezvyklé, ale chytré.
Před odletem zpět do Kanady Jiří Brady řekl na adresu pánů Forejta a Ovčáčka. „Kdyby byli chytrý a chtěli si usnadnit život, tak ať mluví pravdu.“
Usnadnili by život nejen sobě, ale i nám. Představte si tu krásu, kdyby na Hradě úřadoval prezident, který je schopen uznat své pochybení a říct prosté lidské: omlouvám se.
Miloš Zeman kdysi řekl: „Kritizuji své oponenty, jestliže se prokáže, že jsou nedostatečně informováni, a když mně oni prokáží totéž, tak pokorně sklopím uši.“
Už několikrát jasně prokázal, že tomuto slibu není schopen dostát.
