Vláda schválila surovinovou politiku České republiky. Klade v ní důraz na využití zásob lithia v Krušnohoří, kde působí společnost Cínovecká deponie Karla Janečka. Janeček tak opisuje pozoruhodnou parabolu, kdy se z nekompromisního kritika předchozích poměrů stává neškodným glosátorem, koordinujícím stamilionové obchody se státem.

Lithium je strategická surovina, využívaná pro výrobu baterií do notebooků, mobilních telefonů a elektromobilů. Poslední průzkumy odhalily v oblasti Cínovce největší zásoby tohoto vzácného kovu v Evropě, přičemž zájem o jeho využití projevily i australské firmy.

Janečkova Cínovecká deponie má náskok

Vláda těžební aktivity spojené s lithiem podporuje. Nejblíže k zahájení těžby má společnost Cínovecká deponie, ovládaná investiční skupinou RSJ zakladatele Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka. Jako jediná má všechna povolení k těžbě, přičemž poslední dostala od Českého báňského úřadu loni na podzim. Dnes probíhají přípravné práce, těžit by mohla do tří let.

[ctete]129616[/ctete]

Janečkův záměr zahrnuje povrchovou těžbu poblíž Cínovce, kde se nachází 2100 tun lithia v hodnotě půl miliardy korun. Sesterská společnost Cínovecké deponie, Sanaka Industry, má přitom zájem o další podobná ložiska u Horního Slavkova s pěti tisíci tunami.

Tento příběh by nebyl nijak pozoruhodný, pokud by nešlo o byznys miliardáře, který do širokého povědomí vstoupil nesmlouvavým bojem proti klientelismu. Nemělo by zapadnout, že současné poměry s hrozící dominancí Andreje Babiše do značné míry spoluvytvářely protikorupční iniciativy, se kterými oligarcha úzce spolupracoval. Nakonec se postavil do čela protikorupční revoluce a po jejich zádech se vyvezl k politické moci.

Nadační fond proti korupci vznikl v březnu 2011 a brzy se vyprofiloval jako nejaktivnější protikorupční iniciativa. Spřízněná média tehdy vytvářela obraz vzpoury byznysmenů, kteří vyrazili do války proti „prohnilému“ Matrixu. To byla ovšem paradoxně ještě doba, kdy členové vlády odcházeli z politiky za mnohem menší prohřešky, než z jakých je o několik let později obviňován nejhlasitější kritik poměrů z Čapího hnízda, který žádná pochybení nepřipouští.

Už tehdy u části pozorovatelů panovala skepse o pravých úmyslech Andreje Babiše, který sám nemá nejčistší štít. Spekulovalo se o scénáři, kdy měl zprofanovaný systém „kmotříčků“ nahradit vliv silných ekonomických skupin, mezi nimiž si nejagilněji počínalo právě impérium Agrofertu. To se nakonec stalo.

Babiš musí platit korupci

Jiný výklad nabídl Karel Janeček, podle něhož už majitel Agrofertu nechtěl dávat úplatky. „Já jsem se s panem Babišem měl možnost několikrát setkat. Jeho ekonomická motivace může být taková, že řídí řádově 250 firem. A pro ty firmy je extrémně nákladná korupce, on musí platit korupci,“ oznámil v Českém rozhlase v říjnu 2011. Ovšem místo aby na Babiše podal trestní oznámení, jak kvůli podezření z korupce následně učinil v řadě jiných případů, nacházel pro něho v té době pochopení.

Dnes Janeček tvrdí, že Babiše nikdy nepodporoval. To neodpovídá realitě. Obě nejviditelnější protikorupční celebrity tehdy usilovaly o vzájemnou podporu. Janeček později přiznal, že za ním Babiš přišel s návrhem, aby založil politickou stranu, že ji bude financovat. Teprve když přímý vstup do politiky odmítl, vložil oligarcha peníze a energii do vlastního hnutí.

Sponzoring hnutí ANO

Janeček v té době hnutí ANO podpořil četnými mediálními prohlášeními. „Jediná šance, jak zabránit společenskému rozvratu a chaosu, je dosáhnout zásadní společenské změny politických a společenských poměrů u nás. Iniciativu pana Babiše osobně velmi podporuji a doufám, že ve svém poslání bude úspěšná,“ uvedl na stránkách hnutí v roce 2011 v době jeho vzniku.

Méně je známé, že hnutí ANO podpořil i sponzoringem volební kampaně v roce 2013. „My nemáme peníze jen od Andreje Babiše. Sponzorské dary jsme dostali od řady dalších podnikatelů, mimo jiné od Radima Jančury a Karla Janečka,“ potvrdila tehdejší místopředsedkyně hnutí Věra Jourová.

Babiš dostal krátce před volbami exkluzivní prostor v televizní show dalšího Janečkova exponenta Jana Krause. Nejvýraznější Babišův podporovatel a v poslední nejviditelnější člen správní rady fondu, Radim Jančura, se svěřil, že mu nevyhovuje demokracie, ale autoritářský styl vůdce hnutí ANO. Důvěru v něj má doposud.

Klíčovým spolupracovníkem fondu se stal bývalý rozvědčík Karel Randák, který rovněž patřil k hlasitým Babišovým podporovatelům a několik let pro něho pracoval. Společné zájmy se projevily i při kriminalizaci majitelů továrny na výrobu biopaliv Oleo Chemical, kteří se dostali do problémů krátce poté, co odmítli firmu prodat Agrofertu. Janeček s Randákem tuto kauzu veřejně otevřeli a koordinovaně postupovali s majiteli firmy Ravak vedoucí s Oleem soudní spory, rovněž s úzkými vazbami na šéfa hnutí ANO.

Z dvaceti kauz jediná současné vlády

Pozoruhodný je kontrast působení Janečkova fondu po vstupu Andreje Babiše do vlády, kdy viditelně utlumil činnost a téměř o něm není slyšet. Jeho současné rozpoložení nejlépe dokumentují oficiální internetové stránky. Ze dvaceti zveřejněných hlavních kauz od doby jeho vzniku se jen jediná dotýká období působení současné vlády (Česká pošta), ani jedna impéria Andreje Babiše, provázeného řadou skandálů.

To je v přímém protikladu s tím, jak hekticky si iniciativa počínala za předchozí vládní garnitury. Randák úplně zmizel ze scény a žije z podstaty starších kauz (jako celý fond), v jeho případě spojených hlavně s lobbistou Ivo Rittigem. Aniž by ho zajímaly jeho dlouholeté úzké osobní vazby na Andreje Babiše.

Janečkův fond naopak Babišovy obchodní aktivity podpořil v květnu 2015, kdy ve zjitřené atmosféře zveřejnil analýzu Biopaliva v Česku aneb Krátká paměť některých „demokratů“, v níž napadl z „nebývalého množství nepřesných a zavádějících komentářů“ opoziční kritiky prodloužení státní podpory biopaliv, ze které nejvíce těží firmy holdingu Agrofert.

Vztah fondu k šéfovi hnutí ANO byl nadále ambivalentní. Janeček sice Babišovo chování občas kritizuje a vzájemně se napadli zejména loni v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Na druhé straně tehdejší ředitel fondu Petr Soukenka v Lidových novinách v téže době uvedl: „Nemyslím si, že by to byla tak zásadně závažná kauza, aby se kolem ní musel strhnout takový humbuk. Politickým elitám ve vládě a v parlamentu leží Andrej Babiš v žaludku. Jeho finanční a ekonomická nezávislost je pro ně natolik kritická, že se nelze divit, že se ho snaží dostat ven ze hry.“

Ve prospěch hnutí ANO

Mediálně viditelnější byly v posledních třech letech pouze dvě aktivity fondu. Obě v neprospěch ČSSD a „shodou okolností“ obě v zájmu hnutí ANO. Předloni v létě razantně vstoupil do kauzy České pošty. Právně zastupoval podnikatele Lukáše Čadka, který obvinil politiky ČSSD z přijímání úplatků, pokud bude vyřešen jeho obchodní spor s poštou. Nakonec se ukázalo, že Čadek žádné hodnověrné důkazy neměl a naopak byl obviněn z podvodu.

Naposledy fond výrazněji promluvil do politického dění před rokem, kdy se angažoval ve sporu o policejní reformu. Postavil se po bok Roberta Šlachty a hnutí ANO, které kauzu zpolitizovalo. Na svých stránkách zveřejnil živý policejní dokument, týkající se údajného „brutálního úniku informací“ policejního prezidenta Tuhého. Jak se později ukázalo, šlo o podvrh, což Radimu Jančurovi nebránilo zorganizovat kampaň proti „mafiánské“ ČSSD.

[ctete]133610[/ctete]

Fond se příliš viditelně nevyjadřoval ani k průběhu poslední vládní krize, vyvolané policií vyšetřovanými obchody s korunovými dluhopisy Agrofertu. Úplně se odmlčel posléze, co vyšlo najevo, že ještě pochybnější operaci s dluhopisy použil i Radim Jančura.

Poté, co úspěšně probíhá Janečkova byznysová akvizice na Cínovci v koordinaci se současnou vládou, se dá jen těžko očekávat, že bude fond ve vymezování vůči státní moci agilnější. Zvláště pokud se jeho představitelům za jejího působení tolik daří.

Článek vyšel ve zkrácené verzi v týdeníku Reflex.