To jsou paradoxy. Jedním z největších obhájců podezřelých aktivit Andreje Babiše je čelný protikorupční aktivista a současný senátor Libor Michálek, zpochybňující na stránkách Nadačního fondu proti korupci kauzu Čapí hnízdo. Vadí mu úniky do médií v této věci a předjímá, že se policie a státní zástupci mohou trestuhodně mýlit.

Není to poprvé, co se whistleblower Michálek, oceněný v roce 2011 fondem Karla Janečka půl milionem korun, staví za oligarchovy zájmy. Zaujme i naléhavá forma této podpory a platforma, kde svoje názory prezentuje. Dalo by se očekávat, že profesionálním protikorupčníkům půjde o rozkrytí všech pochybných kšeftů a podvodů padni komu padni, ale očividně jak u koho. Jako by si šéf hnutí ANO Michálka najal jako mediálního advokáta.

Protikorupční celebrita

Libor Michálek se na podzim roku 2010 proslavil tím, že spustil kauzu, která málem položila tehdejší vládu. Jako ředitel Státního fondu životního prostředí zveřejnil potají pořízené nahrávky mimo jiné svého nadřízeného ministra, které vedly k jeho odstoupení, ačkoli následné vyšetřování žádné nelegální jednání neprokázalo.

[ctete]129616[/ctete]

Tato aféra, ze které se snažily co nejvíce vytlouci kapitál Věci veřejné, vynesla Michálka do senátu. Dlouho o něm kromě osobních konfliktů nebylo slyšet, když v poslední fázi rozbil senátní klub Strany zelených, za který původně s Piráty a lidovci kandidoval. V poslední době se však opakovaně zapojil do kruhové obrany zájmů oligarchy, což vrhá jeho postoje a motivace do úplně jiného světla.

Janečkův fond mu naposledy poskytl prostor pro článek „Úniky informací i časových souvislostí“ (21. 8. 2017), pozoruhodný z více úhlů pohledu. V úvodu připouští, že úniky ze spisů mohou významně paralyzovat vyšetřování. Proto chválí, že vznikla ve sněmovně vyšetřovací komise k úniku informací z policejních spisů v kauze Přibil.

Záhy se ovšem ukazuje, že nemá na mysli skandální manipulaci s policejními spisy v kauze Beretta a další úniky, kvůli kterým komise vznikla a které jako na běžícím pásu proudí hlavně do médií vlastněných Agrofertem.

Problém úniků z Čapího hnízda?

„Začínám nabývat dojmu, že některým poslancům nejde prioritně o zamezení úniku informací ze spisů. To, jak mohou téct informace ohledně případného trestního stíhání, ilustruje Čapí hnízdo. V mediální přestřelce trousí útržky informací z žádosti o vydání pánů Babiše a Faltýnka poslanci, policisté, novináři i zástupci neziskových organizací,“ stěžuje si senátor.

Nutno dodat, že na rozdíl od mnoha informací ze živých spisů, „tekoucích“ do Lidových novin a Mladé fronty DNES, toho zatím z Čapího hnízda mnoho neuniklo. Michálka však živé kauzy, které se Babiše netýkají, evidentně nezajímají.

Ostatně už dříve prohlásil, že soukromé nahrávky s novinářem Markem Přibilem nic neprokazují. Asi je ani neslyšel, jinak by nemohl tvrdit, že „pan Babiš ho (Přibila) žádným způsobem na té nahrávce nekoriguje… že požaduje nějaké nelegální aktivity po panu redaktorovi, to ani náhodou.“ Každý, kdo si nahrávky skutečně poslechl, vnímal Babišovo přání, aby byly jisté živé kauzy zaměřené proti ČSSD načasovány před volby.

Příležitost bránit se účelovým útokům

Zpět k Michálkově aktuálnímu textu. Ačkoli nemůže znát nic z trestního spisu, předem vyšetřování Čapího hnízda zpochybňuje. Poněkud bizarně náhle odmítá neveřejné řízení a navrhuje veřejné trestní stíhání pro politiky, pro které to „může být příležitost, jak se bránit proti účelovým útokům, které by nebyly dostatečně důkazně podložené“. Tedy naopak jakousi legalizaci úniků ze spisů.

Michálek spekuluje, že „pokud by policie chystala obvinění z dotačního podvodu, který je v trestním zákoníku až od roku 2010, byla by neprofesionalita zjevná“. Starost o profesionalitu orgánů činných v trestním řízení projevuje i při podezření, zda se jednalo o trestný čin poškozování finančních zájmů Evropské unie.

„Policie by měla specifikovat, jaké nepravdivé údaje byly v žádosti o dotaci uvedeny a jakého typu jsou důkazy, že se tak stalo na základě pokynů pánů Babiše a Faltýnka. Podotýkám, že pokud dotační úřad nežádal informace o vlastnické struktuře nebo o změnách vlastnické struktury, nebylo by možné vedení firmy Farma Čapí hnízdo (natož zástupce původních akcionářů) trestně stíhat za to, že tyto informace zatajilo,“ tvrdí.

Těžko udržitelné konstrukce?

Závěrem vybízí k vyložení všech karet na stůl. „Je ve veřejném zájmu, aby lidé před volbami věděli, jestli je podezření z trestné činnosti opodstatněné, nebo jde jen o právně těžko udržitelné konstrukce pár vyšetřovatelů, které nemají moc šancí obstát před soudem.“  V jiných citlivých případech, včetně toho svého, takto útlocitný nebyl.

Senátor patrně doufá, že vyšetřovatelé a dozorující státní zástupci jsou v této věci naprosto nekompetentní, a jejich neprofesionalita vyjde rychle najevo. Je však nutné dodat, že dohled nad vyšetřováním prováděla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a neshledala pochybení, s výjimkou průtahů ze strany osob spojených s Agrofertem.

Je podivné, proč Michálkovým amatérským konstrukcím dává prostor Janečkův fond. Ten se zuby nehty brání výhradám, že se nevěnuje kauzám Andreje Babiše, na rozdíl od všech ostatních. Publikací tohoto textu bohužel znovu nepřesvědčil.

Fond: Žádné stanovisko k Babišovým kauzám

Není známo jediné oficiální stanovisko fondu ke kauzám spojeným s Andrejem Babišem, včetně Čapího hnízda. Na žádné z jeho kauz nepracuje. Jeho zástupci sice tvrdí, že v tomto směru finančně podporují aktivity jiných médií, a samotný Karel Janeček se jako jediný vůči Babišovi občas vyjadřuje kriticky. Jejich internetové stránky však o něm mlčí.

[ctete]100613[/ctete]

Naposledy Janeček publikoval brožuru „Premiéři v rukou poradců“, která pochopitelně nejvíce vyhovuje potenciálnímu příštímu premiérovi z hnutí ANO. Mezi kauzami fondu a jeho souborem „Třicet případů napříč Českem aneb jak se vládne v krajích a obcích“ není jediná týkající se hnutí Andreje Babiše, či dokonce jeho samotného. Posledním „horkým“ případem, kterému se fond věnuje, jsou údajné nesrovnalosti v dotacích obce Zdiby.

Potom se není co divit, že výhrady k selektivnímu pojímání práva kdysi hlasitých protikorupčníků, umetajících vědomě či nevědomě cestu oligarchovi, přetrvávají.