V Právu (29. 11.) napsal Jan Keller, europoslanec za ČSSD, komentář, kde se mu nezdá, že by bylo třeba bojovat s ruskou propagandou, když je Rusko vlastně slabé a dává na armádu mnohem méně peněz, než to dělají Spojené státy a vlastně celý západní svět.
Píše: „Vloni Rusko zaplatilo za nový čistě útočný vojenský arzenál v přepočtu 91 miliard dolarů. Spojené státy v témže roce vydaly na ryze obranné účely 595 miliard dolarů, tedy zhruba šestkrát tolik. Po šedesáti miliardách vydaly na svoji obranu Francie a Velká Británie, za dalších téměř padesát miliard se rozhodlo bránit Německo. Naši největší spojenci tedy vydali na čistě defenzivní účely víc než osmkrát více prostředků, než kolik si mohlo dovolit dát Rusko na své ryze agresivní cíle. Každého soudného útočníka by takový nepoměr dokázal odradit. Rusko, které je evidentně slabší, však ještě ke všemu vyzývavě provokuje svojí propagandou.“
Je celkem jasné, že slova „útočný“ a „obranný“ používá Keller ironicky. Nejde ale o pojmy, jde o kontext.
Pokud jde o čísla, záleží samozřejmě na tom, jaká se vyberou. Spojené státy daly na obranu v roce 2015 3,71 procent HDP, Rusko se pohybuje kolem pěti procent. Jen pět členských zemí NATO vydává na obranu aspoň požadovaná dvě procenta HDP. Že je ruská ekonomika slabá, neb jest zaostalá, je problém Ruska, které nebylo schopno ani za dobu Putinovy vlády a za vysokých cen ropy provést žádné zásadní reformy. Zůstává tak zemí závislou na tom, co vyhrabe ze země, což je v dnešním světě už poněkud málo.
Hlavně jde však o to, že v dobách hybridních válek nezaleží jen na kanónech. Efektivně se dá bojovat i dezinformacemi. Snaha Rusů o ovlivňování politiky cizích zemí pomocí šíření kremelských výmyslů je celkem patrná. Houfy placených trollů na internetu, pokusy ovlivnit referenda o důležitých otázkách, podivné chování některých státníků a politiků (včetně našich), ruské peníze pro protievropsky naladěné strany (jako je ta paní Le Penové ve Francii), kyberútoky, to všechno je taky válka. Porovnávat tady kolonky rozpočtů není úplně na místě. Letadlová loď se proti trollům použít nedá. K čemu někam dovézt svou kolaborantskou vládu na tancích, když lze pohnout voliče, aby si ji zvolili sami.
Někdo může namítnout, že pohrdání lidem je elitářské. Lidé přece mají svůj rozum, tak si informace přeberou. Jak to vypadá v praxi, jsme zažili třeba na vystoupeních Ing. Zemana. Lže, pomlouvá, vymýšlí si čísla a je mu úplně jedno, že je nakonec odhalen. Odhalení vyjde na nějakém serveru, který většina lidí nečte, ale Zemanovy řečičky v nich zůstanou. I kdyby se k nim dostali, řeknou si, že stejně všichni politici lžou, ale Zeman je tak nějak lepší, protože se jim vyjadřováním a životním stylem podobá. K vítězství takového člověka pak stačí získat deset procent navíc a má to v kapse.
Základní omyl ale je, když se někdo tváří, jako by tady byla jedna propaganda proti druhé. To je konec konců i jeden z cílů Kremlu, aby si lidé mysleli, že všechno je podfuk a svinstvo. V takové atmosféře se pak profesionálům z líhně KGB skvěle daří. Jenže jde o to, aby putinovské a pekingské a další lži někdo odhalil a dal o tom vědět. To není propaganda, ale sebeobrana. Když pak Jan Keller doporučuje novinářům, aby se naučili pracovat s informacemi, je asi na místě se zeptat, co proti ruskému lhaní udělal třeba on osobně.
