Podle zdroje deníku The Washington Post si administrativa Joea Bidena myslí, že klíčový moment na Ukrajině by měl přijít na jaře. Válka tam momentálně uvízla a žádná ze stran nedělá průlomy, které by byly nějak významné. Zlom je potřebný také z hlediska úvah o rozsahu a podobě poskytované vojenské pomoci.
Američané prohlásili, že budou Ukrajinu podporovat „tak dlouho, jak bude třeba“, ale podle zdroje WP ono „tak dlouho, jak to bude potřeba“, se vztahuje k délce konfliktu a a netýká se to výše pomoci.“Podle Bidenových činitelů prý nedávné balíčky pomoci od Kongresu a amerických spojenců znamenají nejlepší šanci pro Kyjev rozhodujícím způsobem změnit průběh války. Někteří republikáni ve Sněmovně reprezentantů dávají najevo, že by podporu chtěli stáhnout.
„Válka se v posledních měsících na východě Ukrajiny pomalu rozmělňuje, přičemž ani jedna strana nezískává převahu. Bidenovi činitelé se domnívají, že kritický okamžik nastane letos na jaře, kdy se očekává, že Rusko zahájí ofenzívu a Ukrajina podnikne protiofenzívu ve snaze získat zpět ztracené území,“ uvádí The Washington Post.
Američtí vojenští analytici a plánovači si také myslí, že je nereálné současně bránit Bachmut a zahájit jarní protiofenzívu s cílem získat zpět okupovaná území. Bidenova administrativa spolupracuje s Kongresem na schválení další přímé rozpočtové pomoci Kyjevu ve výši 10 miliard dolarů a uvalí na Kreml další sankce. Činitelé také připouštějí, že pravděpodobně poskytnou Ukrajině sofistikovanější letectvo, nebo alespoň dají zelenou převodu stíhaček F-16 od jiných zemí.
Zda nějakou velkou ofenzivu Rusko vůbec chystá, nebo jestli už nějak neprobíhá, o tom se vedou diskuse. Rusko v září zmobilizovalo přibližně 300 000 záložníků, aby stabilizovalo svou frontu s příchodem zimy. Ukrajinští představitelé varují, že se nová ruská ofenziva blíží a že tyto nové posily se jí mají účastnit. Někteří analytici se domnívají, že tato ofenziva již možná začala. „Není však příliš důvodů očekávat, že samotné zvýšení počtu mužů povede k ruskému vítězství. Západní podporovatelé Ukrajiny by měli udržet nervy na uzdě a nadále poskytovat Ukrajině to, co nejvíce potřebuje: moderní zbraně a výcvik k jejich efektivnímu použití,“ píše web The Atlantic.
Když se po invazi nepodařilo rychle dosáhnout zamýšlených cílů, Vladimir Putin váhal s další mobilizací tak dlouho, jak jen to bylo možné. Zálohy povolal, až když ho k tomu situace donutila. Rusko nemá připravenou a nasaditelnou zálohu takového druhu, jako je třeba americká Armádní záloha nebo Národní garda.
Možnosti ruské armády jsou snížené značnými ztrátami vojáků na bojišti. O život zřejmě přišla i řada důstojníků a byly zničena značná část bojové techniky. Rusko má převahu v nábojích pro dělostřelectvo a nebere ohledy na počty mrtvých na své straně. Především ale ruská armáda postrádá podle analytiků schopnost moderního vedení války, což si Ukrajinci od roku 2014 naopak osvojili. Určité ustrnutí na bojových pozicích v zimě se čekalo, a proto se objevuje otázka, zda se to s příchodem jara změní.