Před 107 lety, 4. prosince 1916 se v Praze narodil Jaromír Nechanský, pozdější velitel výsadku Platinum Pewter vyslaného do vlasti z Londýna a jeden z vedoucích činitelů Pražského povstání v květnu 1945. Ani jedno, ani druhé mu komunisté po roce 1948 neodpustili, a tak tento hrdina skončil po zinscenovaném procesu na popravišti.

Otec Vojtěch byl poštovním úředníkem, maminka byla v domácnosti a starala se o Jaromíra a jeho mladšího bratra Miloslava. Jaromír absolvoval státní reálné gymnázium T. G. Masaryka v Křemencově ulici a ihned po maturitě v roce 1935 dobrovolně nastoupil vojenskou službu, kterou konal u 4. jezdeckého pluku v Terezíně. V srpnu 1936 začal studovat Vojenskou akademii v Hranicích, odkud byl 29. srpna 1937 vyřazen jako poručík. Poté sloužil u 2. dragounského pluku v Olomouci, než byl v červnu 1938 převelen do Milovic k pluku útočné vozby, jak se tenkrát nazývalo vznikající tankové vojsko. Po okupaci byl 1. dubna 1939 z armády propuštěn a nastoupil jako úředník u exportní firmy v Praze na Václavském náměstí.

V úřadě dlouho nevydržel, neboť již 28. prosince 1939 odešel přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a Sýrii do Francie, kde byl zařazen u předzvědného oddílu československé zahraniční armády. Do bojů na frontě již nezasáhl a 7. července 1940 byl evakuován do Anglie. Žádal o přijetí k letectvu, ale kvůli krátkozrakosti byl RAF odmítnut. Proto se dobrovolně přihlásil do výcviku pro plnění zvláštních úkolů ve vlasti a od května do srpna 1942 absolvoval ve Skotsku základní výcvik, parakurs, kurs průmyslové sabotáže i individuální konspirační činnosti.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Poté byl jmenován velitelem skupiny Platinum, později i skupiny Pewter a odeslán k dalšímu výcviku. Od července 1943 do dubna 1944 tak prošel konspiračním cvičením, dokončovacím sabotážním kursem i kursem práce s naváděcím zařízením Eureka. Spolu s členy své skupiny prodělal spojovací cvičení, kurs střelby a zdokonalovací konspirace. Nakonec byla skupina v květnu 1944 přesunuta na tzv. vyčkávací stanici v Itálii, odkud byly vysílány výsadky do protektorátu. Zde došlo ke sloučení obou skupin do jedné pod názvem Platinum Pewter. Kromě velitele kapitána Jaromíra Nechanského výsadek tvořili rotný Jaroslav Pešán, rotný Alois Vyhňák a četař Jaroslav Klemeš.

K vysazení došlo 17. února 1945 nedaleko Nasavrk a prakticky okamžitě se Jaromíru Nechanskémmu podařilo navázal styk s odbojovou skupinou Rada tří. Výsadek se podílel například na přijetí Bauxite, dalšího výsadku z Londýna. Účastnil se několika shozů zbraní pro odboj a 23. dubna 1945 se v očekávání vypuknutí povstání Nechanský spolu s radistou Jaroslavem Klemešem přesunuli do Prahy. Zde spolupracovali s Českou národní radou a udržovali spojení s Londýnem. Jaromír Nechanský byl vedoucím vojenské sekce České národní rady a podílel se na dohodě o příměří mezi povstalci a německou armádou na území Prahy. Působil také jako styčný důstojník České národní rady u americké 3. armády, která musela kvůli dohodě se Sověty nečinně stát u Rokycan a jen přihlížet tomu, co se děje v Praze. 

Po osvobození začal působit na ministerstvu národní obrany, ovšem ze strany Sovětského svazu byl vyvíjen nátlak na jeho penzionování, „protože dohodou o příměří umožnil odchod půl milionu německých vojáků do amerického zajetí“, a navíc za povstání spolupracoval s Ruskou osvobozeneckou armádou generála Vlasova, jež byla Sověty považována za zrádce. Jaromír Nechanský penzionován nebyl, stal se náčelníkem štábu 22. tankové brigády a od října 1947 studoval na Vysoké válečné škole, kde od července 1948 začal působit jako učitel strategie a taktiky vyšších jednotek. Mezitím se v březnu 1948 oženil s Olgou Laušmanovou, dcerou ministra průmyslu a předsedy sociální demokracie Bohumila Laušmana. To byl další vroubek, který si u komunistů udělal.

Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 se Jaromír Nechanský spolu s Veleslavem Wahlem pokusil vytvořit zpravodajskou skupinu Holub-Slavík. V srpnu 1949 však byla skupina prozrazena a 4. září 1949 byl Jaromír Nechanský zatčen a obviněn z velezrady, vyzvědačství a spolčení proti republice. Nakonec byl ve vykonstruovaném procesu 14. června 1950 odsouzen k trestu smrti a o dva dny později časně ráno v pankrácké věznici popraven.

Dále čtěte

Kubiš a Gabčík, nebo Čurda? Tito hrdinové a zrádci se najdou v každé době, říká historik operace Anthropoid

Přesně 80 let od okamžiku, kdy byl v Libni při útoku československých parašutistů smrtelně zraněn zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich,…

Po roce 1989 byl plně rehabilitován a jeho jméno je uvedeno na pamětní desce na budově Generálního štábu Armády České republiky. Zároveň má na Ďáblickém hřbitově symbolický hrob v místech pohřebiště obětí komunismu, neboť byl pochován ve zdejším hromadném hrobě. Jeho jméno je rovněž uvedeno na rodinném hrobě na Olšanských hřbitovech, i když zde kvůli tomu, že komunisté tělo rodině nevydali, pohřben není.  Navíc je jeho jméno připomínáno na několika pomnících na území celé České republiky a také ve Velké Británii, konkrétně  v Arisaig–Highland ve Skotsku, neboť právě v těchto místech procházeli v letech 1941 až 1943 českoslovenští vojáci speciálním výcvikem.