Máme se očkovat vakcínami proti wuhanskému viru, nebo si máme radši počkat na vakcíny proti novým variantám? Odpověď zní – je třeba se očkovat tím, co je. Ostatně, vakcíny proti jiným variantám nejspíš ani nebudou. Proč?

Vakcíny můžeme rozdělit do dvou typů: T a R. T-vakcíny nás chrání proti těžkému průběhu onemocnění (zajišťují nám toleranci onemocnění). Naproti tomu R-vakcíny nás chrání i proti nákaze, a tedy i samotnému vypuknutí nemoci (zajišťují nám rezistenci proti nákaze). Liší se především tím, v které fázi nemoci dokážou zasáhnout do boje s infekcí.

Dále čtěte

Nenechme se ukolébat! Oslabenou demokracii posilují svobodná média, podporujte je i dál

Deník FORUM 24 a Týdeník FORUM se od svého vzniku snaží nahradit Čechům to, co jim vzal Andrej Babiš: svobodná…

R-vakcíny zasáhnou ještě předtím, než se virus začne v těle množit a vytvářet nová infekční stadia. Dokážou tak zabránit nejen nemoci, ale i šíření viru v populaci. Jestliže je těmito vakcínami imunizován dostatečný počet osob v populaci, vznikne kolektivní imunita a daný vir může z populace zcela vymizet.

T-vakcíny zasáhnou do boje až poté, co se vir v těle člověka rozmnoží a on se stane zdrojem nákazy pro ostatní. V takovém případě kolektivní imunita vzniknout nemůže a vir se dál šíří i v dobře proočkované populaci. Vakcíny však zajistí, že se nemoc u pacienta plně nerozvine, trvá kratší dobu a je méně vážná. V ideálním případě (ideálním pro člověka i vir) nákaza člověku vůbec nijak neškodí.

To, zda bude vakcína fungovat jako T-vakcína, anebo R-vakcína, záleží na dvou věcech. První je délka takzvané prepatentní periody, tedy doba od nákazy do začátku vytváření nových infekčních stadií. U opravdu rychlých virů jsou to spíše hodiny než dny. Druhým faktorem je doba od vakcinace. Několik měsíců po vakcinaci obsahuje krev člověka protilátky a ty mohou začít vir ničit hned poté, co se do těla dostane. Dokud je v těle dost protilátek, funguje vakcína jako R-vakcína a zabrání samotné infekci.

Zhruba půl roku po očkování či prodělané nákaze však hladiny protilátek klesnou a k zamezení množení viru v těle už stačit nemohou. Stejná vakcína v té chvíli přestane fungovat jako R-vakcína a začne fungovat jako T-vakcína – infekci a šíření viru nezabrání, ale ochrání nakaženého před vážným průběhem nemoci. Když už není v těle dost protilátek, nastupují totiž do boje s virem druhá a třetí linie obrany. Druhou linii tvoří paměťové plasmatické buňky, které po své aktivaci začnou vyrábět stejné protilátky, jaké vyráběly brzy po podání vakcíny. Jenže jejich aktivace i následná výroba protilátek pár dnů trvají.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Poslední dárek hradní partě od Babišovy vlády

Když končila vláda Andreje Babiše, rozdávaly se dárky. Ještě tři dny po volbách byla podepsána důležitá smlouva, díky níž dostali…

Plasmatické buňky tak sice zabrání rozvinutí nemoci a většinou i zlikvidují vetřelce, nestihnou však zabránit tomu, aby nakažený onemocněl a stal se zdrojem infekce pro své okolí.

Třetí linii tvoří paměťové B a T buňky, které nastupují do boje ještě později, neboť se musí napřed začít množit. Dokážou však něco, co plasmatické buňky nedokážou – přizpůsobí vytvářené protilátky právě té variantě viru, která člověka infikovala. I když jsme tak byli očkovaní vakcínou proti wuhanskému viru, budou potomci paměťových B buněk nakonec produkovat protilátky přizpůsobené omikronu. Jak je to možné, si můžete vygooglovat v článku „Protilátky a imunita – jak se to rýmuje?“

Proč se tedy očkovat údajně zastaralou vakcínou, která navíc nezabrání infekci a nezajistí kolektivní imunitu? Třeba proto, že svou hlavní funkci – zabránit těžkému průběhu nemoci – plní v podstatě stejně dobře, jako by ji plnily nové vakcíny ušité na míru omikronu pár měsíců po vakcinaci, tedy poté, co už klesne hladina protilátek v krvi. Anebo proto, že vakcíny na omikron zatím nejsou a nejspíš ani nebudou. Výrobci vakcín totiž nejsou blbí a dovedou si spočítat, že než by dovedli vakcíny do stadia výroby, bude dávno po omikronu a v populaci se bude šířit jiná varianta viru. Nebo, v lepším případě, pandemie skončí.

Buďme ostatně rádi, že máme T-vakcíny, a nikoli R-vakcíny. T-vakcíny nás totiž dokážou trápení s covidem definitivně zbavit, zatímco R-vakcíny by nás odsoudily k donekonečna se opakujícím vlnám pandemie. Zajímá vás, jak je to možné a jakou roli v tom hraje třeba vyčůranost černých pasažérů? Tak si přečtěte pro změnu článek „Blbé vakcíny – a co když ne?“