Senátor Jaroslav Kubera o tom, jak všichni Zemanovi skočí na jeho nesmyslné výroky, a pak se baví, jak to řeší. Také soudí, že by bylo lepší teď o změnách Ústavy vůbec nemluvit.

Máte dojem, po posledním kole senátních voleb dochází k posunu moci a vlivu v takovém tom čtyřúhelníku prezident – vláda – sněmovna – senát?

Samozřejmě dochází k tomu, že senát bude nyní tvrdším oponentem zákonů, které přicházejí z poslanecké sněmovny. Zůstává bohužel to pravidlo, že senát může být přehlasován pouhým 101 hlasem sněmovny a ještě k tomu si nemůže z pozměňovacích návrhů vybírat, takže je pro poslance celkem snadné senát přehlasovat. Druhou komplikací je, že sociální demokracie je součástí vlády, takže nebude vždycky jednoduché se dohodnout. Nebude to jednoduché ani mezi těmi třemi kluby ODS, lidovci a STAN. I tam budou na jednotlivé zákony různé názory. Také tu máme všechno to, co se odehrálo po volbách, nicméně emoce už se uklidňují. Ti zhrzení, kteří tam ještě do minulého týdne byli, už tam nejsou, a dohoda se rýsuje, takže se vrátíme do normálu. Někteří lidé lavírují z klubu do klubu. ODS má z 18 členů klubu 16 legitimních členů ODS.

Pan Hilšer, který mířil jednoznačně do klubu Senátor 21 zjistil, že by to pro něj nebylo až tak výhodné, tak bez rozpaků přešel do STAN. To si ale musí zodpovědět oni. Pan Hilšer velmi rychle přišel na to, jak se věci mají a založil hnutí, přitom kandidoval jako nezávislý. To je ale jejich problém. Pravda se ukáže za šest let, až budou znovu mandáty obhajovat ve volbách.

Je asi výhoda, že se vládním silám nepodařilo dosáhnout na ústavní většinu…

To je klíčové a tam bude senát v naprosté shodě bez ohledu na jednotlivé kluby. Jenom doufám, že se Senát nenechá nachytat, aby debatu o Ústavě vůbec otvíral. My bychom samozřejmě byli rádi za některé změny, třeba kdybychom měli 60 dnů na projednání zákona, teď to nejde při té záplavě zákonů za 30 dní projednat. I tuto výhodu ale obětujeme za to, aby se debata o Ústavě neotvírala, protože bychom se mohli dočkat neuvěřitelných věcí.

Myslíte si, že bude nějak pokračovat tlak na senát, který je cítit od prezidenta nebo premiéra, aspoň slovně?

Tlak na senát pokračovat nebude, protože to je od Miloše Zemana jen taková rétorika, že by se měl senát nechat vyhladovět a podobně. Já už ho znám skutečně dlouho a jemu se tohle stále daří, že mu na to politici a média vždycky znova skočí. Když mluví o vyhladovění senátu, tak to nemá vůbec žádný obsah, protože dobře ví, že nic takového není možné. Je to asi tak pravděpodobné, jako kdyby se dohodl senát s poslaneckou sněmovnou, že by nám bez prezidenta bylo stejně dobře jako  s ním. Ale stejně se mu povedlo kolem toho rozvířit diskuzi, kde se zapojují i ústavní právníci, ačkoliv by stačila jedna věta: „Tento výrok nemá žádné opodstatnění, protože je nerealizovatelný.“ Musel se smát tomu, jak ústavní právníci všechno vykládali a hodiny o tom diskutovali. Byla to velká kampaň úplně o ničem. Jediná cesta, jak zrušit senát, by byla ta švédská, to znamená, že se senátoři za mírné odstupné sami zruší, ale to se nestane. Teď budou úplně jiná témata a účast v senátních volbách nebude nikoho zajímat. Třeba různé platby a podobné nízkopudové záležitosti, které lidi vzruší. A závistivci budou na koni, ale zase jenom chvíli.

Jak to teď vypadá s obsazením funkce předsedy senátu, kam ta debata dospěla?

Došlo k uklidnění situace a teď proběhne jednání jednotlivých klubů, aby ustavil orgány senátu od předsedy až po poslední podvýbor. Tak to bylo vždycky a bylo to tak do té doby, než se do toho začali míchat předsedové stran, kteří to začali ovlivňovat. My bychom taky mohli komentovat volby orgánů poslanecké sněmovny a ani by nás to nenapadlo. Velmi negativní je to kádrování. My to neděláme a dělat nebudeme. Když bude nejsilnější klub nominovat někoho, kdo nám příliš nevyhovuje, tak sklapneme paty a budeme dodržovat dohodu. Vzhledem k tomu, že volby do senátu jsou každé dva roky, tak si myslím, že teď už si všichni uvědomili, že vyhrát jednu bitvu ještě neznamená vyhrát válku. Situace se uklidní.

Pokud se ze senátu podíváme do Teplic, vy tady budete končit. Jak byste své působení za ty roky zhodnotil?

V listopadu předám funkci panu náměstkovi a budu jenom předsedou finančního výboru. Teplice jsou famózní město. Teď jsem tu měl zrovna na návštěvě starého pána, který říkal, že by odsud nikdy neodešel. Je to v severních Čechách nejkrásnější město, to ví každý. Není to město, které by nemělo problémy. Teď třeba kraj hodlá postavit v Teplicích záchytnou stanici pro opilce a my máme strach, že se sem sjedou opilci z celého kraje a oni nám je už neodvezou nechají je tady. Nemůžeme samozřejmě dělat srovnání Teplic a třeba Mariánských Lázní, to je úplně něco jiného, nebo třeba s Pardubicemi a Hradcem Králové, to jsou vnitrozemská města. Teplice jsou Sudety a teprve hledají genius loci. Nejsou tu už lidé, kteří tu žili čtyři sta let, všichni přišli z venku. Původně tu byly židovské rodiny a německé, které byly odsunuty. Teprve nová generace začíná mít k tomu městu vztah. Teplice jsou na tom dobře finančně, bez problémů. Jsou tu samozřejmě potíže v některých čtvrtích, takové, jaké zná celý svět a kdyby to někdo uměl vyřešit, tak by dostal Nobelovu cenu. Situace v Teplicích je ale nesrovnatelná s okolními městy, jako jsou třeba Duchcov nebo Ústí.

Řešení problému je složité kvůli tomu, že nám odebrali i tu jedinou pravomoc moci ty totální přestupkáře vyhostit. Budeme usilovat o to, aby se ta možnost do zákona vrátila. Byla by to aspoň slabá náplast, která by na ně platila. Lidé, kteří jsou na dávkách a pokuty neplatí, si mohou dělat co chtějí a nikdo na nich nic nevymůže. Proto tady nemá smysl vyhláška o zákazu pití piva na veřejnosti, protože by postihla jen tu lepší. My jim dáme pokutu tisíc korun, oni to nezaplatí a nám zbude jen pohledávka.

Jak to vypadá s bezdomovci?

My všechny bezdomovce umíme ubytovat, nemáme s tím žádný problém, ale oni nechtějí, protože u nich je způsob života. Potíž nastává jen tehdy, když jsou velké mrazy. Třeba v létě nic nepotřebuji. Jiná věc je, jestli máme sílu je vytlačit ze středu města. To podle mě máme. Je věcí městské policie, aby přitvrdila a dali si říci, že se nemohou se povalovat na kolonádě na karimatce a dělat veřejné pohoršení. Policie se samozřejmě bojí, že když zakročí, skočí na ně skupina dobrodruhů dobrotrusů, která bude psát ombudsmanovi, že porušujeme lidská práva. Tak je to ale na celém světě, byl jsem v San Franciscu a Vancouveru a tam je situace tisíckrát horší. Lidé je překračují na nádraží a policisté vůbec nezakročují.  Zajímavý je ale jeden rozdíl, kanadští a američtí bezdomovci nejsou agresivní. Není to tak, že když mu někdo něco nedá, tak na něj začnou přinejmenším nadávat. Jdou prostě žebrat dál. U nás jsou agresivnější, protože většinou pijí.