Bosna a Hercegovina má právo se rozhodnout, zda vstoupí do NATO, ale Moskva si vyhrazuje právo na její krok reagovat. V bosenské televizi FTV to prohlásil ruský velvyslanec Igor Kalabuchov. Jako příklad reakce pak zmínil Ukrajinu.

„Pokud se Bosna a Hercegovina rozhodne na něčem participovat, je to její vnitřní záležitost. Naše reakce je ale jiná věc. Na příkladu Ukrajiny jsme ukázali, co očekáváme. Pokud dojde k ohrožení, odpovíme,“ řekl Kalabuchov.

Dále čtěte

Nový Týdeník FORUM připomíná historický význam cesty českého premiéra za ukrajinským prezidentem

Nové číslo Týdeníku FORUM, které je ode dneška v prodeji, rekapituluje význam cesty Petra Fialy za Volodymyrem Zelenským. Zdůrazňuje, že…

Pokračoval s tím, že si nemyslí, že se Bosna a Hercegovina stane členem NATO, protože v zemi nepanuje shoda, a Bosna a Hercegovina tak nebude za těchto okolností schopna učinit jasné rozhodnutí. Podle ruského velvyslance Rusko sice v současné době nemá pro Bosnu a Hercegovinu žádný akční plán, ale na jakýkoliv krok Moskva odpoví analýzou strategické a geopolitické situace.

Naprosto nepřijatelné

Željko Komšić, zástupce Chorvatů v předsednictvu Bosny a Hercegoviny, prohlášení ruského velvyslance ostře odsoudil. „Důrazně odsuzuji hrozby ruského velvyslance v Bosně a Hercegovině,“ vzkázal. Poselství vyslané ruským velvyslancem, který jako příklad zmínil Ukrajinu, je podle něj jasnou výhrůžkou. „Pro Bosnu a Hercegovinu je to naprosto nepřijatelné,“ uvedl.

Komšić poznamenal, že rozhodnutí Bosny a Hercegoviny vstoupit do NATO je pouze a jedině věcí institucí Bosny a Hercegoviny, nikoli záminkou k útoku na Bosnu a Hercegovinu ze strany Moskvy. „Jako předseda prezídia Bosny a Hercegoviny mám povinnost odsoudit a odmítnout hrozby, které nejsou hrozbou pouze pro Bosnu a Hercegovinu, ale také pro mír a stabilitu na západním Balkáně,“ konstatoval Komšić.

Bosna a Hercegovina byla v roce 2010 pozvána NATO, aby se připojila k akčnímu plánu členství, ale srbská část v roce 2017 vyhlásila vojenskou neutralitu.