Západní představitelé se domnívají, že získali důkazy o tajných dodávkách zbraní z Číny do Ruska. To by mohlo znamenat výraznou eskalaci zapojení Pekingu do války na Ukrajině. S odvoláním na západního představitele to napsaly britské noviny The Times. O možných vojenských dodávkách Pekingu se v minulosti spekulovalo, přímá materiální a technická podpora Čínské lidové republiky ruským ozbrojeným silám ve válce na Ukrajině však prokázána nebyla.
Zdroj The Times tvrdí, že Západ má důkazy o zapojení nejmenované čínské společnosti do dodávek Rusku. Má jít o „řady speciálně vyrobených vojenských dronů“ používaných na Ukrajině. Zdroj odmítl zveřejnit jméno společnosti, ale upřesnil, že dohoda o dodávkách bezpilotních letounů do Ruska byla dokončena v roce 2023.
„I když to čínská vláda možná nepřizná, bude mít problém udržet svou rostoucí podporu pod pokličkou,“ dodal úředník. Jeho slova potvrzují zprávy agentury Reuters, podle nichž Rusko v Číně vyvinulo zbrojní program pro konstrukci a výrobu dálkových dronů používaných ve válce proti Ukrajině.
Zástupce NATO řekl listu The Times, že nové informace o čínské vojenské podpoře Ruska jsou „hluboce znepokojující“ a členové aliance vedou v této věci konzultace.
Čína je v současnosti nejdůležitějším spojencem Ruska. Podle Washingtonu pocházelo v roce 2023 z Číny přibližně 90 procent ruské mikroelektroniky. Čínské a ruské společnosti podle Spojených států spolupracují na společné výrobě bezpilotních letounů na území Ruska a další čínské společnosti pravděpodobně dodávají Rusku nitrocelulózu používanou při výrobě munice.
Kromě toho v Rusku skončila i čínská vojenská optika pro použití v tancích a obrněných vozidlech. Čína dodává Rusku i motory pro bezpilotní letouny a proudové motory pro řízené střely. Existují důkazy o nárůstu dodávek vysoce přesných přístrojů a zařízení, navíc většina zboží, na které byly uvaleny západní sankce, se do Ruska dostává přes Čínu.
Agentura AFP už dříve napsala, že Wagnerova skupina už v listopadu 2022 koupila dva čínské komerční satelity a snímky z nich využila k přípravě operací na Ukrajině, v Africe i k neúspěšné vzpouře v Rusku v červnu 2023.
Po odstřižení dodávek ruské ropy do Evropy Čína využila ruskou potřebu prodávat ropu na jiných trzích. A znovu je to právě Čína, která v roce 2023 překonala Saúdskou Arábii a stala se jejím největším odběratelem. Objem ruské ropy dodané do Číny se v roce 2023 zvýšil ve srovnání s předchozím rokem o 24 procent na více než 107 milionů tun. Celkové výdaje na ruské černé zlato přesáhly v loňském roce 60 miliard dolarů. Čína společně s Brazílií přišla v květnu se svým vlastním řešením konfliktu na Ukrajině.