Jazykovědec Karel Oliva je jedním z pravidelných autorů rubriky Poslední slovo, která stále ještě vychází v Lidových novinách patřících holdingu Agrofert. Oliva se ve svém čtvrtečním textu zabývá rezolucí Evropského parlamentu Babišově střetu zájmů, která byla schválená téměř před měsícem. Vědec Oliva se zaměřil na její údajné jazykové nedostatky, aby nakonec došel k tomu, že čeští europoslanci, kteří hlasovali pro rezoluci, usnesení ani nečetli.
Oliva v první části textu začíná naprosto nesmyslným sdělením, že Evropský parlament 18. června přijal materiál, v jehož názvu je uvedeno datum 19. června. Jelikož pan Oliva nijak nezdrojuje, je zjevné, že nejspíše udělal chybu, protože Evropský parlament o Babišovi a jeho střetu zájmů skutečně hlasoval v pátek 19. června, a proto tohle datum uvádí i v názvu zmiňované rezoluce. (Pokud by si Karel Oliva něčím nebyl jist, zde je například zpráva ČTK.)
Karel Oliva dále uvádí, že chce komentovat jen formální a jazykovou stránku věci, protože „soudy zatím nerozhodly“. Není však jasné, jaké soudy má na mysli. Část dotací již byla zastavena, druhý audit probíhá a i kdyby se Česká republika nakonec obrátila na Evropský soudní dvůr, vůbec nic to nemění, nemá to odkladný účinek a o porušování evropských pravidel bude jasno mnohem dříve. Jak ale Oliva říká, věci do hloubky nerozumí. To je ovšem patrné i z další části jeho textu.
Tak předně – Oliva rozebírá český překlad padesátibodové rezoluce a vůbec se nezajímá o originál dokumentu, který byl psán v angličtině. A naprosto opomíjí fakt, že logicky musí nutně jít o formalistický, právnický jazyk, který zahrnuje veškeré nutné formulace. A některé z nich mají daleko širší význam, než jaký jim Oliva přikládá. (Překlad celé rezoluce, na niž se Oliva odvolává, přinesl deník FORUM 24 zde)
Karel Oliva našel v dokumentu jeden překlep a dvě problematické formulace, které naprosto jasně vycházejí z náročného překladu (pokud ovšem pan Oliva četl dokument, který zveřejnil Evropský parlament, což v článku neuvedl). Europarlament navíc dokumenty z velké části překládá do jazyků všech členských zemí, proto se dá s jistou chybovostí počítat. Ovšem je logické, že místo aby pan Oliva prostě napsal, že by podle europarlamentu měly české orgány pátrat po osobách, které neoprávněně získaly dotace, nebo že europoslanci požadují jasné podmínky pro vracení protizákonně vyplacených dotací, směje se překladu.
Na konci Oliva píše: „(…) nepřekvapuje mne, že ten materiál odmávli reprezentanti třeba Finska, Malty nebo Portugalska. Ale od europoslanců a europoslankyň za ČR, zejména od těch, kteří hlasovali pro, bych přeci jen očekával, že si jej před hlasováním přečtou – což zcela zřejmě neudělali. Možná by si měli posypat hlavu popelem a dát každý na znamení toho takové tři své čtvrtmilionové měsíční platy na nějakou charitu, například do Klokánku. Nebo by se měli minimálně stydět, jaký výkon za takové peníze předvádějí.“
Za prvé je velmi smutné, že pana Olivu ani nenapadlo, že pro europoslance je naprosto běžné, že dokumenty čtou anglicky, protože většinou anglicky umějí. Ty překlady se dělají až následně jako servis pro občany a novináře a skutečně Evropský parlament nefunguje tak, že tam každý čeká na překlad do svého rodného jazyka (někdo možná ano, ale to jsou spíše smutné příklady). Také čeští europoslanci se na znění dokumentu sami podíleli, takže obviňovat je z toho, že jej nečetli, je směšné a logicky to projde pouze v těch novinách, kterých se problém střetu zájmů bezprostředně týká. A konečně – pan Oliva si myslí, že europoslanci z ostatních zemí (Finska, Malty nebo Portugalska) text nečetli, protože by ho museli mít v češtině, a jen čekali, až jim Češi řeknou, co mají dělat? Na rezoluci spolupracovali zástupci šesti frakcí Evropského parlamentu a taková představa nemůže snad být dál od pravdy.
Panu Olivovi vadí europoslanci a europoslankyně z Česka, kteří hlasovali pro usnesení. Proti byli pouze členové a členky hnutí ANO, zdržela se třeba komunistka Kateřina Konečná. Tak to jen abychom věděli, s kým jsou redaktoři Lidových novin ve shodě.
Pan Oliva je sice vědec, ale přitom mu nepřipadá trapné shazovat dokument evropské politické reprezentace o problémech Andreje Babiše přímo v Babišových novinách a za honorář od Babiše. A když jde navíc o předsedu vlády, tak se tomu servilita.
Komentáře v Lidových novinách sledujeme v rámci projektu Analýza fungování médií patřících do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše podporovaného Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky.
