Pro ministryni práce a sociálních věcí a místopředsedkyni sociální demokracie Janu Maláčovou to není zrovna příjemné. Odbory jsou většinou spojenec, na kterého se sociální demokraté mohou spolehnout, ovšem nikoli v tomto případě. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) v čele s Josefem Středulou odmítá úpravu důchodového systému, se kterou přišla Maláčová. Tomu se říká symbolický hřebíček do rakve všem snahám o reformu penzijního systému v tomto volebním období, ale nejen to.
Šéf odborářů Středula na twitteru napsal, že odbory chtějí důchodovou reformu, za kterou se nemusíme stydět. „Návrh nové důchodové reformy je jen reklamní bublina. My vidíme náklady, ale nevidíme příjmy. Odhadujeme, že celý tento model by stál až 600 mld Kč ročně. Kde na to vezmeme? Opět z práce zaměstnanců? Proto s návrhem nesouhlasíme,“ uvedl odborový předák.
Josef Středula toho o tzv. důchodové reformě (ve skutečnosti o žádnou reformu nejde), se kterou přišla Jana Maláčová, napsal ještě mnohem více. Pozoruhodná je především příkrost odmítnutí, které se „reformě“ od odborů dostalo.
Kdyby to byla úprava penzijního systému z dílny pravicových stran, nebylo by na tom nic překvapivého, ale pod tímto návrhem je podepsaná sociální demokracie, tedy partaj, která má tradičně k odborářům nejblíže a se kterou mají naopak velmi blízký vztah i samotní odboráři.
Tahle blízkost se v minulosti projevovala například tím, že bývalí odborářští bossové často končili v řadách sociálních demokratů a dělali politickou kariéru pod hlavičkou ČSSD. Byl to případ Středulova předchůdce Jaroslava Zavadila, který byl jako nestraník za sociálně-demokratickou stranu zvolen do poslanecké sněmovny.
Chceme důchodovou reformu, za kterou se nemusíme stydět. Právě teď ji projednávame. Tady je pár poznámek z našeho interního jednání před odesláním stanoviska @odbory . pic.twitter.com/3TYTHkg2Db
— Josef Středula (@JStredula) January 7, 2021
Týkalo se to i dalšího někdejšího předsedy ČMKOS Milana Štěcha, který byl dlouholetým sociálně-demokratickým senátorem, nebo „táty všech pracujících“ Richarda Falbra, který působil nejprve jako senátor a pak jako europoslanec za sociální demokracii.
Přepálená kritika mrtvé reformy
Středula naznačuje, že za „penzijní reformu“ z dílny ministerstva práce a sociálních věcí vedeného místopředsedkyní ČSSD Janou Maláčové by se odbory styděly. Ta přitom navazuje na práci Komise pro spravedlivé důchody, odboráři a jejich šéf se však obávají, že úprava penzí moc spravedlivá nebude, a vzhledem k tomu, že není jasně určené, z čeho přesně se zaplatí, vše zacálují zaměstnanci, a to se ČMKOS v čele s Josefem Středulou nelíbí.
Je sice pravda, že ministryně Maláčová a stejně tak předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová hovořily o tom, že peníze na důchody se do budoucna vezmou z daňových příjmů – rozhodně tím ale nemyslely větší daňové zatížení zaměstnanců, spíše sektorové a majetkové daně.
Černé na bílém to však nikde napsané není a jak známo, všechno nakonec může dopadnout úplně jinak, než jak bylo původně zamýšleno.
Přesto odborářská a Středulova kritika působí trochu přehnaně a přepáleně a především nadbytečně, protože důchodová reforma je v tomto volebním období již stejně mrtvá a je naprosto jisté, že z ní už nic nebude, takže nedává vůbec žádný smysl, aby do ní odboráři takhle kopali a zatloukali do její rakve ještě další a další hřebíčky, které už tam ale stejně k ničemu nejsou a nebudou.
Připravovaná důchodová reforma nesmí nikoho při přechodu na nový systém poškodit! pic.twitter.com/rJ6b0RsRWG
— Josef Středula (@JStredula) January 8, 2021
Odbory a jejich předseda si na tom ovšem dávají velmi záležet. Středula zdůrazňuje, že důchodová reforma je velmi vážné téma a že jedním z výrazných prvků našeho systému je mezigenerační solidarita, která musí být posílena. Šéf ČMKOS má pravdu, ale asi trochu jinak, než jak to myslel. Mezigenerační solidarita musí být posílena, ve skutečnosti však směrem ke generaci lidí, kteří do penze půjdou za dvacet, třicet a víc let. Ti na tom budou zdaleka nejhůře a na ty by se v rámci mezigenerační solidarity mělo myslet.
Zlomená hůl nad sociální demokracií
Středula ale volá do útoku proti důchodové reformě pod jiným praporem: „Odmítáme cestu, kdy solidární jsou pouze zaměstnanci. A z jejich práce všichni ostatní těží. Před pár lety někteří říkali, že placení sociálního pojištění je jejich věc, ať jim do toho nikdo nemluví. Nyní zjistili, že s penězi nevyjdou, a chtějí solidaritu od ostatních, ale předtím solidární s nikým nebyli. Neopakujme stejnou chybu dvakrát,“ varuje šéf odborů Josef Středula.
Zřejmě tím naráží na to, že Maláčová s Nerudovou chtějí zavést solidární nultý pilíř ve výši 28 procent průměrné mzdy, aktuálně tedy 10 000 korun, na který by měli nárok všichni, kteří splní podmínky pro odchod do penze. A zároveň chtějí upravit to, aby k získání důchodu stačilo 25 let placení pojistného místo nynějších 35 let. Proti tomu, aby lidé v náročných profesích chodili do penze dříve, a to o rok za každých deset let v rizikovém prostředí, jak návrh rovněž předpokládá, odboráři asi nic nenamítají.
Jinak řečeno, odbory se pravděpodobně bojí toho, aby si náhodou OSVČ a živnostníci nepřilepšili na úkor zaměstnanců. Z toho ale strach mít nemusí. Návrh předložený ministryní práce a sociálních věcí je asi stejně životaschopný a prosaditelný jako zavedení eura v České republice.
Na celé záležitosti je vidět, jak se proměňuje vztah odborů k České straně sociálně demokratické. Také odboráři vidí, jak jsou na tom sociální demokraté zle, a přestávají věřit v jejich budoucnost. Házejí je přes palubu a nemají důvod při hájení práv zaměstnanců (v tomto případě spíše při tváření se, že se za ně perou, než že by skutečně o něco šlo) brát nějaké zvláštní ohledy na to, zda se zrovna jedná o návrh sociální demokracie.
Důchodová reforma je velmi vážné téma. Jedním z výrazných prvků našeho systému je mezigenerační solidarita. Ta musí být posílena. pic.twitter.com/RYW1iiREhR
— Josef Středula (@JStredula) January 8, 2021
Další zajímavý aspekt spočívá v tom, že předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula tak trochu uvažuje o své prezidentské kandidatuře a stejně tak o ní tak trochu uvažuje předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Jsou tedy možná budoucí protikandidáti a konkurenti. I to může mít jistý vliv.
V každém případě se ale ukazuje, že situace, ve které se Hamáčkova ČSSD ocitla, je opravdu vážná. Pokud by to skutečně bylo tak, že nad ní odbory už zlomily hůl a ani sám Josef Středula by si již nevsadil na to, že po letošních volbách najde sociální demokraty v poslanecké sněmovně, pak pro ně bude velmi obtížné nepropadnout demoralizaci a nehodit flintu do žita.