Prezident Miloš Zeman FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Nastal čas k přípravě usnesení podle článku 66 ústavy, že prezident Miloš Zeman nemůže ze závažných důvodů vykonávat svůj úřad, soudí ústavní právníci, které oslovila ČTK. Ondřej Preuss a Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy řekli, že úkoly hlavy státy se netýkají pouze formování nové sněmovny a jmenování vlády, takže neplatí argumenty, že do 8. listopadu nejsou žádné úkony prezidenta potřeba.
Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) senátorům v pondělí sdělila, že Zeman ze zdravotních důvodů není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Dlouhodobou prognózu označili lékaři jako krajně nejistou, možnost návratu prezidenta k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech jako málo pravděpodobnou. Podle čl. 66 ústavy se mohou komory parlamentu usnést, že prezident ze závažných důvodů není schopen úřad vykonávat, jeho pravomoci pak přebírají další ústavní činitelé.
Preuss uvedl, že nastal čas minimálně pro diskusi či přípravu příslušných usnesení. „Není tak docela pravda, že do 8. listopadu, kdy se schází sněmovna, je čas. To bychom redukovali roli prezidenta jen na formování vlády a sněmovny,“ uvedl. Podle Wintra je evidentní, že Zeman nyní prezidentský úřad nevykonává. „Nespočívá jen v tom, že občas podepíše nějakou listinu, ale i v tom, že vede jednání, zastupuje stát navenek, konverzuje s velvyslanci. Je jasné, že úřad v podstatě vykonáván není, a zpráva ÚVN spojená s prognózou je dostatečným podkladem,“ řekl.
Předpisy neupravují, v jakém pořadí by se měly parlamentní komory usnést. „Záleží jen na tom, aby ta usnesení byla shodná, obě komory musí shodně konstatovat, že prezident není schopen vykonávat úřad, a musí to být ze shodných důvodů,“ řekl Wintr. Po schválení druhého usnesení jsou účinky v zásadě okamžité, uvedl Preuss. Ústava nepředepisuje ani zvláštní způsob hlasování, stačí tedy, pokud bude pro usnesení hlasovat na oddělených schůzích většina přítomných poslanců a většina přítomných senátorů, doplnil Wintr.
Definitivní názor nemá Wintr na to, zda by poslanci mohli hlasování o prezidentovi zařadit již na ustavující schůzi. „Ustavující schůze má pořad, který je vepsán do jednacího řádu sněmovny, o kterém se nehlasuje,“ uvedl. V minulosti se však již stalo, že ho poslanci rozšířili, a v roce 2013 na schůzi zařadili i potvrzení zákonných opatření, která senát přijal v době, kdy byla sněmovna rozpuštěná, doplnil. „Myslím, že není úplně vyloučeno, kdyby existovalo usnesení senátu, že odstupující předseda sněmovny zařadí tento bod na ustavující schůzi,“ podotkl.
Prezident se může proti usnesením bránit u Ústavního soudu, uvedl Preuss. „Soud může jednak zrušit ta rozhodnutí, protože nenastala objektivní skutečnost, že by byl prezident neschopen vykonávat pravomoci, jednak mohou i předem předběžně odložit vykonatelnost,“ uvedl.
V případě zotavení hlavy státu by bylo nutné další parlamentní usnesení, aby se prezidentovi pravomoci vrátily. „Komory se mohou zase usnést, že prezident je schopen vykonávat funkci, zase to bude stejný proces a komory se musí setkat s vůlí, že se obě domnívají, že je třeba revokovat to jejich původní usnesení,“ řekl Preuss. Podle Wintra by teoreticky mohlo stačit i rozhodnutí jedné komory. „V ústavě ani jednacím řádu není procedura, jestli stačí rozhodnutí jedné komory, nebo obou,“ vysvětlil.
