Jordánský král Abdalláh se vyjádřil ostře na adresu tureckého prezidenta Erdogana. Řekl: že Turecko exportuje teroristy do Evropy. Dal to najevo na setkání nejvyšší úrovni s významnými americkými politiky letos v lednu. Král řekl, že největší uprchlická krize v Evropě není nehoda a není jí ani přítomnost teroristů mezi uprchlíka: „Skutečnost, že teroristé přicházejí do Evropy, je součástí turecké politiky.“
Na otázku jednoho z přítomných, kongresmanů zda skupina Islámský stát exportovala ropu do Turecka, Abdallah odpověděl: „Přesně tak.“
Na zasedání v Kongresu byli přítomni předsedové a členové senátních výborů John McCain a Bob Corker, a senátoři Mitch McConnell a Harry Reid a další. Podle serveru middleeasteye.net král dále vysvětloval, co považuje za motivaci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Abdalláh řekl, že Erdogan věří v „radikální islámské řešení regionu“. Zdůraznil, že „Turecko věří v náboženský řešení pro Sýrii, zatímco my hledáme umírnění síly na jihu, Jordánsko prosazuje třetí možnost, která by neumožnila náboženské řešení.“ Král označil Turecko za součást strategické výzvy pro svět.
„Neustále jsme nuceni řešit taktické problémy s ISIL (tzv. Islámským státem), ale ne strategické záležitosti. „Zapomínáme na Turky, kteří se s námi na tom strategicky nepodílejí.“ Tvrdí, že Turecko nejen podporuje náboženské skupiny v Sýrii a nechává zahraniční bojovníky na pokoji, ale pomáhá také islamistickým milicím v Libyi a v Somálsku. Abdallah tvrdí, že „radikalizace byla vymyšlena v Turecku“ a požádal americké senátory, aby se zeptali, proč Turci cvičili somálskou armádu. Zmínil také Kosovo a Albánii, které žádají i přijetí do Evropské unie, dříve než si je přičlení Erdogan.Turecko oficiálně nekomentovalo Abdalláhovy výroky. Jeden činitel ale krále obvinil z toho, že je „mluvčím Bašára al-Asada. Podle něj nevystupoval Abdalláh „jako král, ale jako západní žurnalista se zmatenou myslí“.
V každém případě se zdá, že když už nemáme vlastního krále, asi bychom se měli poohlédnout po takových urozených spojencích, kteří mají ve věci trochu jasno. Kdybychom byli zlomyslní, mohli bychom říci, že spojence typu Erdogana nám byl sám nějaký islámský ďábel dlužen. Výběr ovšem není velký. Rusové v Sýrii bombardovali kde koho, aby Asada udrželi u moci, Turci zase Kurdy. Turecko má prst na spoušti kvůli uprchlíkům, kteří jim poslouží k držení EU v šachu. Pokusy dohodnout se s Tureckem jsou zatím jediná možnost, nic lepšího nikdo nevymyslel. Z dlouhodobého horizontu je otázka, jestli by nebylo lepší poohlédnout se po jiných kamarádech, protože takhle to asi nevyhrajeme.
