Tomio Okamura se často ohání svobodou slova, referendem a přímou demokracií. Jaká je ovšem skutečná vnitrostranická demokracie v hnutí Svobody a přímé demokracie?

Hnutí SPD v rámci přímé demokracie prosazuje referendum, ovšem v rámci strany rozhoduje většinou její vedení a výjimečně nepřímo vybraní delegáti. Na plénu sněmovny jsem musel vysvětil Tomiu Okamurovi, že pokud v SPD volí předsedu delegáti, nejedná se o přímou demokracii, ale o tradiční nepřímou volbu. Naopak u Pirátů rozhodují o personálních otázkách i jiném všichni členové strany přímo, kdy má hlas každého člena stejnou váhu.

Tento týden opět manipulativně útočil Tomio Okamura během jednání sněmovny na Piráty ohledně referenda. Opět je úsměvné, jak předseda hnutí SPD, které referenda ve vnitrostranické demokracii nepoužívá, útočí na Piráty, kteří hledají přijatelné kompromisy a důsledně aplikují vše prosazované, včetně referend, do své vnitrostranické demokracie.

Když se podíváme na stanovy SPD, lze pochybovat o demokratičnosti stanov, jak vyžaduje zákon o sdružování v politických stranách. Nejvyšší orgán SPD je Konference, kterou svolává předseda nebo čtvrtina všech členů. Předsednictvo se souhlasem předsedy určuje klíč pro účast delegátů s hlasovacím právem na Konferenci, kde se i volí předseda. Předseda SPD dává souhlas s přijetím členů.

Pětičlenné předsednictvo SPD schvaluje kandidátní listiny, zmocněnce, vznik členství, předpisy a jiné. Rozhodnutí předsednictva je platné vždy pouze, pokud s rozhodnutím kromě nadpoloviční většiny členů předsednictva souhlasí i sám předseda. Bez souhlasu Tomia Okamury tak nelze schválit v SPD de facto nic. Pokud někdo ohlásil v SPD kandidaturu na předsedu hnutí proti Tomiu Okamurovi, předsednictvo mu se souhlasem předsedy obratem nejen zrušilo členství, ale rovnou celou regionální organizaci, a tak kandidovat ani nemohl. Tomio Okamura si tak místo vnitrostranické demokracie vytvořil vnitrostranickou diktaturu, kde – pokud má v předsednictvu alespoň dva další loajální členy – může být předsedou SPD navěky.

Obdobně pokrytecky jedná Tomio Okamura ohledně prosazování svobody slova. Když jsem chtěl okomentovat facebookový příspěvek Tomia Okamury ohledně jeho údajného boje za právo na svobodu slovu, nemohl jsem, protože už mi Tomio Okamura omezil mé „právo na svobodu slova“ zabanováním. Přitom jsem nikdy nenapsal nic nelegálního, nepravdivého či vulgárního.

Tomio Okamura zamezuje svobodné vyjadřování všem, kteří projeví jakýkoliv nesouhlas. Vytvořil si tak jako správný diktátor bublinu příznivců, kteří mohou psát pouze pochvalné komentáře. Naopak na mém profilu nikdo zablokován není. Piráti navíc nabízejí členům, příznivcům i veřejnosti transparentní fórum, veřejné kalendáře poslanců, veřejnou evidenci schůzek, reporty činnosti i transparentní hospodaření. I to dokáže Tomio Okamura často zneužít tak, že názor některého příznivce Pirátů, zavádějícím způsobem vytrženým z kontextu, zveličuje jako stanovisko celé strany. Kdyby si voliči SPD uvědomili všechny reálné dopady návrhů prosazovaných SPD a návrhů jiných stran, volili by pravděpodobně raději Piráty nebo jiné demokratické strany.

Tomio Okamura tak jako vůdce hnutí prosazuje pokrytecky přesný opak toho, co sám dělá. Kromě toho japonský rodák využívá pro budování svého nacionalistického kultu šíření lží o politických konkurentech, nenávisti vůči určitým skupinám osob a strachu, který bohužel vedl i ke zmanipulování prvního českého teroristy. Někteří členové hnutí a příznivci SPD pomalu již prozřeli a nyní, obdobně jako bývalý místopředseda pražské SPD, pomáhají otevřít oči lidem, kteří podlehli lžím politického podnikatele Tomia Okamury.

Autor Tomáš Martínek je poslancem za Piráty.