Bývaly věci, o kterých si člověk říkal, že jsou neskutečné a nikdy se nemohou stát. Proto na ně ani nemyslel a doufal ve fungování selského rozumu, slušného chování a právního státu. Od dob, kdy se do prezidentské funkce dostal Miloš Zeman, začalo se o jistotách pochybovat. S příchodem Andreje Babiše už není spoleh na nic. Klidně se tak můžeme dočkat velkého překvapení i při letošním udělování státních vyznamenání 28.října.

Pod vládou dvou mocipánů, kteří si průběžně stále kolíkují hřiště a jeden druhého přesvědčují, že jsou dostatečně silní, aby svého mocenského souputníka přemohli. Jak prezident, tak premiér si ovšem uvědomují, že toho druhého někdy více a někdy méně potřebují. Jakkoliv se zdálo, že Andrej Babiš po získání důvěry pro svou druhou vládu vůči prezidentovi zostří, nestalo se. Ve hře je stále mnoho a každá chyba by stála moc. Peněz i politického vlivu.

V současné době a politickém podnebí, které silně zavání návratem bolševiků k vládnímu kormidlu, se začínají dít tak absurdní věci, že lze pokaždé zas a znova doufat, že už jsme konečně dosáhli dna nevkusu. Stále je však evidentně kam klesat.

Jedním z milníků tohoto propadu je již několik let i předávání státních vyznamenání. Akce jinako důstojná, kdyby se pod její průběh nepodepisoval současný prezident, který si z ceremoniálu udělal večírek pro své kamarády a podporovatele. Ty doplňuje několik osobností, které si medaili bezesporu zaslouží.

Součástí udělování státních vyznamenání se stalo i pravidelné odmítání od těch, kteří si od současné hlavy státu nehodlají převzít cenu, která v rukách nedůstojného prezidenta absolutně ztrácí na pomyslné hodnotě.

Postupem let, kdy Miloš Zeman sedí na Hradě, v Lánech a na TV Barrandov, se z 28. října stal den, kterého bychom se kvůli předávání metálů měli spíš bá,t než se na něj těšit. Pokaždé se totiž objeví někdo, u koho byste tak významné ocenění nečekali. Ale Zeman má prostě jiný názor.

Když prezidentovu politiku podporují Zdeněk Troška a Daniel Hůlka, připravte pro ně medaile. Filip Renč natočil hezký předvolební spot, taky mu jednu dejte. Karel Srp je sice starý práskač, ale taky kamarád, Zeman ho odmění. A seznam se každým rokem prodlužuje. Jediné, na co se čeká, je moment, kdy už prezident „přestřelí“ definitivně.

Koho? Kdo naštve co nejvíc novinářů, Kalouska, pražskou kavárnu, „liberály“ a všechny další nepřátele Hradu? Možností se nabízí hned několik a jedná se o samá zvučná jména.

Tím, kdo by zřejmě překvapil nejméně, je Andrej Babiš. I členové hnutí ANO již pochopili, že jejich vůdce má být oceněn za svůj boj proti rozkrádání firmy, tedy státu. Stejně tak by mohl ale dostat i metál za profesionální lhaní, obejití pravidel při příjmu dotací nebo za rychlost změny názoru.

Zapomínat by ale Miloš Zeman neměl ani na svého zpovědníka, jediného novináře, který umí i naslouchat, a ne pouze kritizovat, a nejlepšího moderátora v galaxii Jaromíra Soukupa. Ten už bohužel nemůže získat zaniklou cenu televizní popularity TýTý a TV Barrandov prozatím obdobu vysílat nezačala, takže je nutné zapřemýšlet nad tím, jak nekompromisního konferenciéra ocenit. Lahev slivovice, kterou Soukup od prezidenta dostal, je přece jen dosti familiárním dárkem a nemá dostatečný punc.

A samozřejmě by se nemělo zapomínat i na celebritu z největších, obdobu Robina Hooda a nejslavnějšího dvojnásobného vraha v České republice Jiřího Kajínka. Jeho vyznamenání by taky pořádně hnulo žlučí mnohým a Zemana by ještě výrazněji zapsalo na seznam nejostudnějších politiků v dějinách naší země.

Záleží pouze na tom, jak dlouho bude ještě Miloš Zeman medaile rozdávat. Až bude cítit, že se blíží jeho poslední ceremoniál, můžeme počítat s tím, že se nějaké „luxusní“ jméno na seznamu dozajista objeví. Že ještě není tak zle? Omyl, je daleko hůř.