Bývalý hokejista Jiří Hrdina FOTO: FORUM 24 / Vojtěch Laštůvka
FOTO: FORUM 24 / Vojtěch Laštůvka
Bývalý šéf Strany zelených Matěj Stropnický, který nedávno vystupoval po boku předsedkyně komunistů Kateřiny Konečné, zkritizoval poslední rozloučení se zesnulým Karlem Schwarzenbergem v katedrále sv. Víta. Podle něj v Česku neexistují žádná knížata, žádná šlechta ani žádná panství v jejich majetku. Jeho slova nenechala chladným bývalého hokejového reprezentanta a mistra světa Jiřího Hrdinu. Na adresu Stropnického nešetřil sprostými slovy.
„Tady ten kokůtek, který vyrostl v luxusu, o nic nemusel bojovat, dostal všechno na zlatým tácu, bude urážet tímhle komentářem člověka, který pro tuhle republiku udělal víc, než by tenhle pablb stihnul za deset životů,“ komentoval na sociální síti X chování Matěje Stropnického trojnásobný vítěz NHL Jiří Hrdina. „Je mi z něj a jemu podobných na zvracení,“ doplnil bývalý hokejista, který na sociální síti vystupuje pod přezdívkou Dallas Stars.
Stropnický nevybíravým způsobem zkritizoval sobotní pohřeb bývalého ministra zahraničí, poslance, senátora a příslušníka jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů Karla Schwarzenberga, který zemřel 12. listopadu ve Vídni.
„Von snad umřel král?!“ napsal v úvodu svého příspěvku Stropnický, který letos vystoupil na několika akcích pořádaných komunisty. „Po úmrtí Karla Schwarzenberga jsem využil příležitosti mlčet a té se přidržím i nadále. Tohle tedy není poznámka k němu, ale k té šlechtické, ba vskutku královské pompě, které se jeho odchodu dostává. Je to nedemokratické, nerepublikánské a smrdí to nejhlubším reakcionářstvím,“ pokračoval bývalý šéf Strany zelených na sociální síti.
Podle něj „v téhle zemi díky Masarykovi s Benešem neexistují žádná knížata, žádná šlechta, žádná panství v jejich majetku“. „Vždycky, když něco takového napíšete, je to dezinformace. Umřel člověk, ne král, milá média,“ uzavřel příspěvek Stropnický.
Schwarzenberg bude této zemi chybět
S Karlem Schwarzenbergem se v sobotu v katedrále svatého Víta na Pražském hradě rozloučila rodina, přátelé, spolupracovníci, politici, zástupci domácí i evropské aristokracie, církevní hodnostáři a další smuteční hosté. Katolickou zádušní mši doprovázely státní pocty, podobu obřadu ovlivnila i přání zesnulého. Stovky lidí sledovaly dvouhodinový ceremoniál na velkoplošné obrazovce na Hradčanském náměstí.
Zádušní mši ve svatovítské katedrále sloužil Graubner, jménem rodiny v závěru poděkoval za organizaci pohřbu jeho předchůdce, kardinál Dominik Duka. Čtení přednesl synovec zesnulého Ferdinand. Přímluvy přečetli starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská, která pochází z rodu Šternberků, a blízký Schwarzenbergův spolupracovník a přítel Miroslav Kalousek. V katedrále mluvil, zazpíval a zahrál na kytaru salesiánský kněz Ladislav Heryán. V katedrále na přání zesnulého zazněla československá hymna, lidové písně Ach synku, synku a Při strážnickej bráně, svatováclavský chorál či na závěr koleda Narodil se Kristus Pán.
Prezident Pavel ve smutečním projevu prohlásil, že odešla velká osobnost moderních dějin, která výrazně ovlivnila polistopadový vývoj země, laskavý, velkorysý a moudrý člověk, který bude republice chybět. Poukázal na jeho schopnost spojovat. Odešel výjimečný politik, intelektuál, obratný diplomat i lesník, jak o sobě rád s nadsázkou říkal, člověk, který miloval život a svoji zem, řekl v katedrále prezident. Připomněl, že zesnulý podporoval Česko i v dobách, kdy v zemi nemohl žít. „Karel Schwarzenberg bude této zemi chybět,“ uzavřel Pavel.
Rozdíl mezi češstvím a čecháčkovstvím
Kněz Tomáš Halík označil Schwarzenberga za vychovatele soudobé české společnosti a šlechtitele veřejného života, který nebyl povýšeným mentorem. Vyzdvihl Schwarzenbergovu pokoru, humor, rodovou tradici, gentlemanství i lidovost, které podle Halíka vrátil důstojnost. „Ukázal rozdíl mezi hrdým češstvím a zatuchlým čecháčkovstvím,“ řekl Halík.
Obřadu se kromě rodiny, přátel a spolupracovníků zúčastnily stovky pozvaných hostů – prezidentský pár, ministři, členové obou parlamentních komor, bývalý prezident Miloš Zeman, někdejší premiér Petr Pithart, zástupci domácí i evropské šlechty, diplomaté, lidé z kulturní obce, představitelé významných institucí a další osobnosti veřejného života. Dorazila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová i zástupci tří evropských vládnoucích šlechtických rodin – monacký kníže Albert, velkovévoda Jindřich Lucemburský a princ Alois z Lichtenštejna.
Do Prahy přijel i Ferdinand Zvonimir Habsburský, pravnuk posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. Rakouského. Britskou královskou rodinu zastupoval velvyslanec Matt Field. Pozvánku na poslední rozloučení ale dostali i Schwarzenbergovi sousedé či lidé, kteří exministrovi pomáhali – například Jaroslava Valová, dcera zahradníka, který pracoval pro rod Schwarzenbergů v Čimelicích.
Po zádušní mši vynesli příslušníci Hradní stráže rakev zabalenou do modro-bílé vlajky rodu Schwarzenbergů z katedrály za společného zpěvu koledy Narodil se Kristus Pán. Zaznělo i 34 úderů největšího zvonu v zemi Zikmund za každý rok svobodné republiky po listopadu 1989. Pohřební vůz vezoucí rakev se na Hradčanech symbolicky krátce zastavil před Schwarzenberským palácem a také u Černínského paláce, sídla české diplomacie, kterou Schwarzenberg dvakrát vedl. Z Prahy zamířil pohřební vůz na jihočeský Orlík, který si Schwarzenberg vybral jako místo posledního odpočinku.
Do katedrály pozvala rodina ve spolupráci s prezidentskou kanceláří tisícovku hostů, na Hradčanském náměstí sledovaly příjezdy smutečních hostů na zádušní mši a poté přímý přenos obřadu z katedrály stovky lidí. Hradní areál zůstal přístupný, byť v omezené míře. Před konáním pohřbu – od středy do pátku – měli lidé možnost se se Schwarzenbergem rozloučit v malostranském kostele Panny Marie pod řetězem. Během tří dnů se přišlo poklonit jeho památce přes 11 tisíc lidí. Na přání zesnulého také řada z nich přispěla na obranu Ukrajiny napadené Ruskem či na charitativní činnost maltézského řádu, jehož byl Schwarzenberg členem.
Schwarzenberg se narodil v Praze, zemřel ve Vídni, měl české a švýcarské občanství, po odchodu z vlasti žil léta v Rakousku, do vlasti se vrátil po listopadu 1989. Jeho památku už uctili lidé v sérii mší v místech spjatých s jeho životem, další se ještě uskuteční. Ve vídeňské katedrále svatého Štěpána bude příští sobotu.
