
Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) rozčílilo chování zástupců hnutí ANO na pondělním zasedání krajského zastupitelstva. Představitelé Babišovy partaje totiž odmítli zvednout ruku pro usnesení vyzývající poslance, aby nejpozději do konce volebního období dali zelenou vládnímu návrhu zákona o rozpočtovém určení daní. Schválení novely, které už více než rok leží ve sněmovně, by Jihomoravskému kraji přihrálo do kasy miliardy navíc. ANO svůj krok vysvětluje tím, že by úprava připravila o peníze města a obce. Lidovecký hejtman to označil za výmluvy a lži.
Zastupitelstvo Jihomoravského kraje se rozhodlo vyzvat všechny místní poslance, aby bez ohledu na stranickou příslušnost vyvinuli maximální úsilí ke schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní do konce volebního období. Pro Jihomoravský kraj, který dnes dostává v přepočtu na jednoho obyvatele dlouhodobě nejméně peněz, by to znamenalo až 2,8 miliardy korun ročně navíc. I přesto, že jde o vládní návrh, materiál leží už přes rok ve sněmovně a zdá se, že se k němu dolní komora parlamentu do podzimních voleb už nedostane.
Výzvu na pondělním hlasování podpořili kromě koaličních zastupitelů z koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a hnutí STAN také zástupci opozice ze Stačilo! i z uskupení SPD, Trikolory, PRO a Svobodných. Zastupitelé z hnutí ANO však pro usnesení ruku nezvedli.
„Když zavelí (Andrej) Babiš, ANO klidně pohřbí i svůj kraj,“ rozčílil se Grolich. „Byl jsem úplně v šoku, když z hnutí ANO pro tohle usnesení nezvedl ruku nikdo. Chápete to? Nikdo,“ pokračoval hejtman s tím, že schválení novely by pro Jihomoravský kraj znamenalo více peněz na silnice, sociální služby nebo školství. Hnutí ANO podle Grolicha nehájí zájmy jižní Moravy, ale svého šéfa Andreje Babiše. „Když zavelí, tak jde všechno ostatní stranou. Že měli někteří zastupitelé ANO sklopenou hlavu, to už je asi jedno. Hnus. Zbabělost a alibismus,“ nebral si servítky lidovecký hejtman.
„Až se na vás bude zase usmívat paní Schillerová v kroji, tak si na to vzpomeňte. Naštěstí tady ANO nevládne, takže jsme usnesení schválili. Ale myslím, že je dobré vědět, kdo je kdo,“ doplnil Grolich. Narážel tak mimo jiné na fotografie šéfky poslanců hnutí ANO Aleny Schillerové, která se v roce 2022 nechala vyfotit v podlužáckém kroji. Snímky se pak chlubila na Instagramu.
Rozehráváte trapný antibabiš
Podle krajské zastupitelky za hnutí ANO a bývalé starostky Znojma Ivany Solařové jde naopak o alibismus ze strany hejtmana Grolicha. „Stojíme za tím, aby na jižní Moravu přišlo co nejvíc peněz, ale apelovat na poslance za pět minut dvanáct, když se to mohlo dělat celé čtyři roky, je opravdu alibismus,“ prohlásila s tím, že je potřeba se stoprocentně dohodnout na Asociaci krajů.
Podle Solařové by schválení novely v současné podobě připravilo města a obce na jižní Moravě o stovky milionů korun ročně. „Břeclav by přišla ročně o bezmála 1,5 milionu korun, Hodonín skoro o tři miliony a Mikulov skoro o milion korun,“ vyjmenovala. „S tím se prostě smířit nedá,“ doplnila.
Do Grolicha se následně pustila i Schillerová. „Pokud to nevíte, tahle zpackaná novela má sebrat městům a obcím 2,7 miliard korun. A nepomůže ani Jihomoravský kraj, který potřebuje stabilní financování, ale tenhle zákon nemá mezi kraji podporu a tedy ani budoucnost,“ napsala na sociální síti. „Rozehráváte trapný antibabiš, jak to máte ve stranických notičkách,“ dodala.
Lež o okradení obcí
Taková slova však hejtman odmítnul s tím, že jde o „hnus“. Podle něj se zástupci hnutí ANO „chvíli styděli a trvalo jim, než našli nějaký argument, proč byli proti vlastnímu kraji“. „Nakonec přišli s tím, že prý chci okrást obce, protože navrhovaná změna jim sníží příjmy. Jenže to prostě není pravda. Já vám řeknu, jak to je. Buď pro jižní Moravu chcete něco udělat, nebo hledáte výmluvy, proč to nejde,“ vzkázal Grolich.
„Zastupitelstvo Jihomoravského kraje vyzývá všechny poslance z Jihomoravského kraje, aby vyvinuli maximální úsilí k tomu, aby byl nejpozději do konce aktuálního volebního období poslanecké sněmovny schválen vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby nedošlo k ovlivnění rozpočtového určení daní pro obce,“ znělo usnesení zastupitelstva. „Ještě pochopím, že to někdo přehlédne. Proto jsme to kolegům z ANO přímo na zastupitelstvu asi dvakrát zopakovali. Chceme takovou změnu, která se týká pouze financování krajů. Ale tuhle lež o okradení obcí pak zástupci ANO zopakují i po zastupitelstvu. A jako hlavní argument to dávají na své sítě,“ dodal hejtman.
Úprava nemá šanci na úspěch
Novela však pravděpodobně stejně nemá ve sněmovně šanci na schválení. Pokud by do podzimních voleb došlo k hlasování, nezvednou pro ni ruku ani někteří vládní poslanci. Jedná se především o zákonodárce z Moravskoslezského a Ústeckého kraje, kde by se úprava negativně projevila. Deníku FORUM 24 to řekl zdroj obeznámený se situací.
Proti je zároveň již zmíněné hnutí ANO, které má v dolní komoře 71 křesel. „Naši hejtmani, se kterými komunikujeme, s tím nesouhlasí, proto my ten zákon nepodporujeme v tomto znění. A je třeba, aby Asociace krajů sedla k jednacímu stolu a dojednala si ho jinak,“ prohlásila šéfka poslanců hnutí ANO Schillerová.
Předloha čelí návrhu na zamítnutí od poslance a moravskoslezského hejtmana Josefa Bělici (ANO). „Pro náš region by takové nastavení výrazně negativně ovlivnilo ekonomiku Moravskoslezského kraje a život jeho obyvatel. Od roku 2005 byly pro každý kraj pevně stanoveny podíly na státem vybíraných daních, což nyní tento nový návrh mění. Podle mého názoru mělo být hlavním cílem nastavit stejná a spravedlivá pravidla pro všechny kraje,“ argumentoval před nějakou dobou Bělica.
Podle rozpočtového určení daní pro rok 2025 nejvyšší podíl inkasuje státní rozpočet, který dostane 66,39 procenta. Obce získávají 24,16 procenta a zbylých 9,45 procenta putuje do krajů. Novela předpokládá, že právě jejich díl vzroste až na 10, 26 procenta.
Dosud se peníze rozdělovaly podle pevných podílů nastavených v roce 2005. Nově se mají každoročně vypočítávat podle stanovených kritérií, která budou mít různou váhu. Zohlednil by se počet obyvatel, délka silnic nebo třeba rozloha regionu. Některé kraje zvažují, že pokud systém rozpočtového určení daní nedozná změn, obrátí se na Ústavní soud.