Rusko realizuje plán dlouhé války na Ukrajině. Na komunikační platformě Telegram to napsal bývalý velitel pluku Azov a nyní zástupce velitele 3. brigády ukrajinských ozbrojených sil Maksym Žorin. Ukrajina se podle něj musí přizpůsobit realitě, v níž bude Západ pomáhat Ukrajině stále méně.

„Navzdory všem sankcím Rusko pokračuje v budování a aktivním rozvoji vlastního vojenského průmyslu a záměry Moskvy vyrobit letos 2,1 milionu nábojů nejsou jen fantazií,“ napsal v úterý Žorin. K tomu je podle něj „třeba připočíst obrovské objemy, které (Rusko, pozn. red.) dostává od svých spojenců“.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Ruské síly se tak podle něj nejen připravují, ale již realizují plán dlouhé dálky na Ukrajině. „Žádná z těchto akcí nenasvědčuje tomu, že by se hodlali zastavit v jedné lokalitě. A Rusko se také nehodlá zastavit u války na Ukrajině,“ dodal bývalý velitel pluku Azov.

Musíme spoléhat sami na sebe

Ukrajina se podle něj musí aktivněji přizpůsobit realitě, v níž jí budou západní země pomáhat stále méně. „Musíme se spoléhat pouze sami na sebe – budovat vlastní obranný průmysl a investovat do domácího výzkumu a vývoje. Protože Ukrajina nebude válčit do amerických prezidentských voleb nebo do něčeho jiného – budeme muset bojovat, dokud bude Moskva existovat v té podobě, v jaké je dnes,“ zdůraznil Žorin v příspěvku na komunikační platformě Telegram.

Zároveň dodal, že Rusko nezastaví ani západní sankce. „Můžete se podívat na Írán a Severní Koreu, které rozvíjejí svůj vojenský průmysl a technologie a ohrožují celý svět, přičemž jsou již léta pod sankcemi,“ uzavřel.

Maksym Žorin bojuje na Ukrajině už od roku 2014. Jako dobrovolník vstoupil do pluku Azov, kde se během let 2014 až 2017 vypracoval z řadového bojovníka na velitele. V roce 2014 bojoval během osvobozování Mariupolu, při kterém sehrál pluk Azov zásadní roli.

Dále čtěte

Putin chtěl udělat z Černého moře velké ruské jezero. Ukrajina však přišla s impozantním úspěchem

ANALÝZA / Fronta na Ukrajině do jisté míry zamrzla, když loňská ukrajinská ofenziva nenaplnila očekávání. Postupovat se nyní nedaří ani…

Ukrajinské síly na začátku loňského června zahájily dlouze očekávanou protiofenzivu na východě a jihu země – hlavně v Záporožské a Doněcké oblasti. Protiofenziva ale dosud vedla k jen omezeným územním ziskům a to i kvůli dopředu vybudovanému systému ruské obrany a k podle Kyjeva zaostávající vojenské pomoci od západních zemí.

Rusové zrychlili

V některých oblastech navíc převzala na podzim iniciativu ruská armáda, a to především na východní frontě. Stav frontové linie se tak prakticky nemění a na obou stranách narůstají ohromné lidské ztráty. Za posledního půl roku ruské síly dokázaly obsadit 505 kilometrů čtverečních, tedy území o málo přesahující rozlohu Prahy nebo jednoho z nejmenších evropských států Andorry.

Během té doby ale ruské síly přišly o desítky tisíc vojáků, stovky tanků a tisíce dalších vozidel. Analytici z amerického Institutu pro studium války připouštějí, že během prvního kvartálu letošního roku byli Rusové o zhruba 100 čtverečních kilometrů rychlejší než loni, ale to připisují především katastrofálnímu nedostatku munice, se kterým se Ukrajina potýkala a potýká.