Je pro mě nepochopitelný návrh prezidenta Miloše Zemana, který do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) navrhl spisovatelku Lenku Procházkovou. Ta má sice disidentskou minulost, v současné době však podporuje politiku Komunistické strany Čech a Moravy, která zlehčuje zločiny bývalého režimu, a někteří její představitelé je dokonce hájí.

[ctete]116242[/ctete]

Klasickým příkladem je poslankyně Marta Semelová, která tvrdí, že Milada Horáková byla popravena po právu a schvaluje vpád Sovětské armády v roce 1968 do Československa včetně jeho následné okupace. Na mnoha komunistických akcích také Semelová s Procházkovou vystupují společně.

Naše rodina pochází z kraje, kde působil páter Josef Toufar. Ten byl na základě vykonstruovaného obvinění zatčen, protože měl údajně zfalšovat tzv. číhošťský zázrak, při kterém se v kostele rozkýval kříž umístěný na oltáři. Ve vězení jej pak estébáci umučili k smrti. Komunisté mají na svědomí smrt tisíců lidí. Více než dvě stě jich bylo popraveno po vykonstruovaných procesech z politických důvodů, další umírali následky nelidských podmínek v rudých koncentrácích nebo byli vražděni na hranicích, když se pokusili odejít za svobodou na Západ. Statisícům dalších doslova zničili osud.

Vím třeba o mnoha selských rodinách, které byly vysídleny ze svých gruntů a násilně vyhnány do nehostinných oblastí, kde často neměly ani pořádné bydlení. Mnoho lidí také bylo vyhozeno ze zaměstnání kvůli svému politickému přesvědčení.

ÚSTR je vědeckou institucí, která má za úkol zkoumat nacistickou a komunistickou totalitu. Těžko však může být v jeho radě, která má na něj dohlížet, člověk, jenž bagatelizuje komunistické období v letech 1948–1989 a tvrdí, že to zase tak strašná doba nebyla. Přesně to však dělá Lenka Procházková. O jejím jmenování má rozhodnout senát. Věřím, že její nominaci horní parlamentní komora zamítne.