V pondělí se Úřad vlády chystá na webu zveřejnit studii, podle níž je český důchodový systém do budoucna udržitelný i bez nutnosti zásadní reformy. Podle autorů studie by měla stačit úprava parametrů a zvýšení podílů důchodových výdajů na HDP a posílení spoření v takzvaném třetím pilíři. To jde proti tomu, co dlouhodobě tvrdí ministr financí Ivan Pilný (ANO).
Ministr financí Ivan Pilný (ANO) dlouhodobě zastává názor, že důchodový systém do budoucna udržitelný není a celkově je k současnému penzijnímu systému velmi kritický. Populace stárne, což má podle Pilného dva důsledky – díky rozvoji medicíny budou lidé žít déle, což však také něco stojí, zároveň klesá populace v produktivním věku. Podle Pilného by se tak o své rodiče měly postarat jejich děti, a v případě, že si lidé na důchod dostatečně našetří, mohli by podle něj například sekat trávu pro obec.
Výsledkům studie se vyjádřil šéf premiérových poradců Vladimír Špidla: „Současný průběžný důchodový systém udržitelný je – bez ohledu na demografické stárnutí.“ Uvedl také, že by se podle dlouhodobých projekcí demografické parametry měnit neměly až do roku 2080, alespoň ne do té míry, že by měly být příčinou rozvratu systému. Vidí tedy nynější sytém penzí u nás jako udržitelný i bez zásadní reformy, v případě, že správa dokáže reagovat na tržní změny a nástup robotů. Špidla navrhuje, aby se z jejich činnosti platily odvody a pomohlo by i zvyšování mezd, z nichž by plynuly vyšší odvody.
Jiný názor zastává poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Vládní analýza samozřejmě vyhovuje pohledu vlády, tedy zejména levicové ČSSD. Ta tvrdí, že s demografickým vývojem nemáme žádný problém a že je první pilíř dlouhodobě udržitelný. Skuteční objektivní experti, kteří se neřídí přáními vlády, jako je třeba i Světové ekonomické fórum, dlouhodobě varují před tím, že státy, jako je Česká republika, nereformují důchodový systém. Dnes je v populaci zhruba pětina důchodců a už v roce 2030, tedy za 13 let, to bude čtvrtina. Procento bude postupně růst. To je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Budoucí důchodci si také za své současné odvody, za to, že pracují, zaslouží mít důchod, který je důstojný. A to bez reformy nepůjde,“ uvedla pro Českou televizi.
Ekonomové, kteří analýzu připravili, mají blízko k premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD), současnou vládu v mnohém oceňují. Kladně hodnotí například zrušení druhého pilíře a nabídku na přechod do třetího pilíře. Chválí také pravidelné zvyšování penzí a zastropování věku odchodu do důchodu.
Studii vypracoval vládní odbor analýz. Popisuje v ní změny penzijních systémů v cizině, jako třeba povinné spoření na stáří ve fondech i ústup od něj. Na materiálu se podílel mimo jiné šéf vládního analytického odboru a expert ČSSD na evropské fondy Michal Pícl či Vít Klepárník, který dřív založil levicový myšlenkový institut Cesta.
Povinné spoření do fondů zavedlo v minulosti Polsko, Slovensko i Maďarsko. Polsko a Slovensko povinné příspěvky po pár letech snížily, Maďarsko systém ukončilo. Maďarský postup sklidil kritiku, mluvilo se o znárodnění. V Česku před pár lety reformu provedla pravicová vláda, změny byly ale proti jiným zemím mírné.
Podle pravicové opozice nynější kabinet s náhradním návrhem ke zvýšení stability systému za celé své období nepřišel. Zastánci reformních změn argumentují mimo jiné tím, že výdaje na penze jsou už léta vyšší než příjmy a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří asi pětinu společnosti, v roce 2030 by to mohla být skoro čtvrtina a v polovině století třetina. Aby bylo možné zachovat důstojné penze, bude podle řady expertů nutné systém změnit a přimět lidi, aby si na stáří šetřili také sami.
Podle studie je možné nynější i budoucí potíže řešit parametrickými úpravami, zvýšením podílu výdajů na penze na HDP a posilováním spoření ve třetím pilíři. Za klíčovou proměnnou autoři označují náhradový poměr, tedy poměr mezi penzí a platem. Ten bude ale podle propočtů beze změn soustavy postupně klesat. Mezi další parametry patří odvody či věk odchodu do penze. Ten se postupně zvedá, brzdí se tak růst výdajů. Vláda nyní věkovou hranici zastropovala na 65 letech, každých pět let by ji měla s ohledem na prodlužování života přehodnocovat.
Studie poukazuje na to, že prováděné reformy se zaměřují na udržení výdajů systému, ne na situaci seniorů a seniorek. Právě o jejich dobré zajištění by se systém měl postarat. Podle Špidly se tak debata o reformě vede o privatizaci, směřovat by ale měla spíš k odstranění pětinového rozdílu v průměrné penzi žen a mužů či ke zohlednění péče o děti ve výši důchodu.
Autoři studie hodnotí jako přiměřené kroky projednávaný návrh na snížení odvodů pro rodiče více dětí či sdílení odvodů manželů a partnerů pro výpočet penze. Třetí pilíř by se měl podle studie posílit tak, aby se z něj mohla měsíčně vyplácet penzijní dávka. Ve státním systému by se mohly zavést takzvané fiktivní účty podle švédského vzoru, posílila by se tak zásluhovost. Tato konta navrhovala ČSSD už v minulé dekádě. Nutná je také důstojná valorizace a penzisty je možné podpořit i slevami na vstupném či jízdném, shrnuje studie.
O změnách systému penzí jednala v tomto volebním období důchodová komise zástupců parlamentních stran a expertů. Doporučila například model výraznější valorizace, který už parlament schválil. Podle Špidly by se komise po volbách rušit neměla.
