Ruský vůdce Vladimir Putin i jeho blízcí spolupracovníci v poslední době často hovoří o nesestřelitelné raketě Orešnik, kterou již Rusko použilo na Ukrajině. Jde tedy opravdu o tak zázračnou zbraň, jak ji světu prezentuje ruské vedení, nebo jde jen o další z dlouhé řady Putinových blufů a lží?

Prvně Rusové nasadili raketu Orešnik 21. listopadu, kdy ji podle Putinových slov použili v odvetě za raketový útok ATACMS na vojenské letiště v Kursku. Následně rozjela ruská propaganda mediální show, v níž hrál hlavní roli samotný Putin, který se ve svých vystoupeních nad raketou doslova rozplýval a přisuzoval jí takřka zázračné vlastnosti. A to včetně nesestřelitelnosti. Navíc pak přišel i s tvrzením, že Rusko již zahájilo sériovou výrobu této zbraně.

Další krok podnikla ukrajinská armáda, která opětovně použila ATACMS k útoku v Kurské oblasti. Rusko poté přes všechna předchozí prohlášení, že se „odveta připravuje“, již další Orešnik nepoužilo a spokojilo se s „konvenčním útokem“ za využití dronů a „běžných“ raket. Od té doby nebylo ani na jedné straně zaznamenáno použití žádné z výše uvedených zbraní.

Co Ukrajina a západní spojenci o Putinově Orešniku vědí? Sám Putin o této raketě mluvil jen v superlativech. „Síla rakety Orešnik je srovnatelná s jadernými zbraněmi, teplota úderných prvků dosahuje čtyři tisíce stupňů. Všechno, co je v epicentru exploze, je rozděleno na frakce, elementární částice, změní se na prach,“ chlubil se Putin a dodal, že rychlost rakety je desetinásobek rychlosti zvuku a dokáže zasáhnout i „vysoce chráněné a hluboké cíle“.

Na jeho tvrzení však takřka okamžitě zareagoval známý bloger Anatolij Nesmijan, který vyjádřil značné pochybnosti o tom, zda Putin vůbec tuší, o čem hovoří, neboť ruským vůdcem uváděné parametry odporují fyzikálním zákonům.

Putinovy představy jsou jedna věc a skutečně zjištěná fakta věc druhá. Co se tedy o raketě již podařilo zjistit?

Ví se, že jde o balistickou raketu středního doletu (tedy okolo 5000 kilometrů), což mimo jiné odporuje Ruskem kdysi podepsané dohodě o těchto zbraních, které by ani Rusko, ani USA neměly mít ve výzbroji. Rusko podle vojenských expertů do roku 2018 aspoň předstíralo, že tyto zbraně ve výzbroji nemá, byť raketa RS-26 Rubež jasně hovořila proti. Z tohoto důvodu pak USA od smlouvy odstoupily a Rusko ji oficiálně vypovědělo v srpnu 2019.

Dále čtěte

Putinova „wundervafle“ odporuje zákonům fyziky, které nás učili ve škole, píše bloger Nesmijan

Ruský vůdce Vladimir Putin vylíčil novinářům střelu Orešnik, kterou…

Většina expertů se tak dnes domnívá, že Putinem vychvalovaný Orešnik není nic jiného než střela Rubež, jež byla po roce 2018 v nějakém parametru upravena. Tuto verzi podporuje i fakt, že jak Rubež, tak Orešnik mají stejného výrobce – Moskevský institut tepelného inženýrství.

Přes tvrzení odborníků trvá Putin na tom, že Orešnik je zcela nově vyvinutá zbraň, kterou ruští konstruktéři dokázali vymyslet a vyrobit za pouhý rok.

Co ukazují satelitní snímky?

Ze zveřejněných videí útoku údajného Orešniku na Dnipro je zřejmé, že raketa byla vybavena hlavicí MIRV (Multiple Independently Targetable Reentry, neboli vícenásobné nezávisle zaměřitelné střely). Laicky řečeno obsahuje hlavici, v níž je „sbaleno“ několik menších hlavic, které jsou naprogramovány tak, aby každá z nich mohla zasáhnout jiný cíl.

Videa beze zbytku potvrzují jedno Putinovo tvrzení, a to, že v hlavicích nebyla žádná výbušnina. V místech dopadu totiž nedošlo ani k jedné explozi. Ovšem zveřejněné satelitní snímky (byť v nízkém rozlišení) jiná Putinova slova přímo vyvracejí. Ruský vůdce tvrdil, že objekty na území elektrárny v komplexu Južmaš byly opravdu „rozbity na frakce, elementární částice a přeměněny v prach“.

Snímky ale pouze ukazují, že některé hlavice zasáhly soukromý sektor sousedící s elektrárnou, jiné prorazily díry do střech. Takže přesné programování jednotlivých střel asi nebude tak absolutní, jak o něm Putin se zanícením hovořil. Zveřejněné fotografie neukazují, jak moc byl vnitřek elektrárny poškozen, ale podle expertů nebude nijak větší než v případě použití běžné munice. Zásah Orešnikem se tak nebude příliš lišit od zásahu „normální“ střelou Iskander, které Rusko ve své agresivní válce proti Ukrajině běžně používá.

Problémem je přesnost

Experti také připomínají, jak problematická je u těchto střel přesnost. Efektivita použití nejaderných strategických střel je přitom podle vojenských expertů pochybná právě pro jejich malou přesnost bez speciálních úprav, které vyžadují extrémně složitá technická řešení. U raket s dostřelem tisíc kilometrů je přesnost nikoliv v jednotkách metrů, ale v desítkách, či ještě spíše i stovkách metrů. A všechny dosud používané ruské či předtím sovětské balistické střely se netrefily lépe než s odchylkou okolo 100 metrů, častěji ale ještě mnohem dále.

Podle analytiků by nasazení Orešniku v podobě, o jaké mluvil Putin, nebylo pravděpodobně vůbec nijak účinné. Domnívají se však, že v tomto případě nejde vůbec o technické či vojenské řešení, ale o symbolickou politickou výhrůžku, že příště může nést jadernou hlavici. Může tedy jít jen o další Putinův bluf, jak snížit hladinu jaderného vyhrožování, aby mohl malovat další červené čáry.  

Dále čtěte

ROK DO VOLEB: Pomozte bránit Česko, aby se z něj nestal Mordor

Máme za sebou evropské a krajské volby. Nedopadly dobře, výsledky demokratických stran byly chabé, a to zejména v krajích. Nejde…

Demonstrativní použití balistické rakety, která podle vojenských expertů evidentně nemá žádné z Putinem oznámených vlastností, je tak spíše nutné brát jako varování. Zvláště v kontextu dalšího Putinova prohlášení, že ruské střely mohou zasáhnout všechny země, které Ukrajině dodávají rakety. Cílem je zastrašit západní spojence Ukrajiny a načasování bylo vybráno záměrně na tuto dobu, aby mířilo na vznikající administrativu nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa.