Nedávno zvolený místopředseda komunistické strany Milan Krajča už s předstihem u příležitosti prvního máje varoval před novou kapitalistickou hospodářskou krizí a připomněl, že skutečnou alternativu představuje socialismus. Bohužel se už podrobněji nezmínil, jak přesně si ten socialismus představuje. Přesto je však užitečné se nad slovy komunistického funkcionáře trochu zamyslet a konfrontovat je s myšlenkami jiného svého času významného komunistického představitele. Hodí se to i v souvislosti se Svátkem práce, který komunisté právě slaví a se kterým je onen nechvalně známý generální tajemník ÚV KSČ rovněž spojen.

Milan Krajča, který před časem na pozici místopředsedy Ústředního výboru Komunistické strany Čech a Moravy vystřídal europoslankyni Kateřinu Konečnou, u příležitosti svátku prvního máje v komunistických Haló novinách napsal, že tento „celosvětový svátek zápasu za práci, solidaritu, mír a socialismus“ ani dnes neztratil nic ze své aktuálnosti. Podle Krajča je to právě koronavirová pandemie, která mu podstatně přidává na důležitosti.

Místopředseda komunistické partaje tuhle myšlenku dále rozvinul: „Koronavirová pandemie covid-19 totiž za rok a půl svého dosavadního trvání neznamenala pouze nezměrnou tragédii pro miliony a miliony pracujících po celém světě, které připravila o zdraví, příjmy, práci, nebo dokonce životy. Z mnoha ekonomických přehledů a statistik totiž vyplývá, že pro úzkou skupinu lidí se tato pandemie stala také mimořádnou příležitostí pro nebývalé rozmnožení jejich zisků. Na pozadí koronavirové pandemie tak dnes dochází zcela zřetelně ke zintenzivnění jednoho z klíčových protikladů současného světa – bohatí bohatnou a chudí chudnou,“ zdůraznil Krajča.

Ono by samozřejmě bylo užitečné se více zamyslet nad tím, čím to je, že bohatí bohatnou. Většinou jde o to, že stoupá cena akcií společností, které vlastní (to je příklad Facebooku, Amazonu, Googlu atd.). Nebohatnou tedy primárně na tom, že by odírali chudáky pracující a inkasovali obří zisky, ale z toho, že je velký zájem o zmíněné akcie, což žene nahoru jejich cenu, a proto hodnota jejich majetku stoupá a výsledkem je jejich bohatnutí. S chudnutím chudých to přímo nesouvisí.

Nová kapitalistická hospodářská krize

Komunitický funkcionář ale bez ohledu na to ve své úvaze dále pokračoval: „Právě při příležitosti Svátku práce proto jako komunisté zdůrazňujeme, že to nesmí být pracující, kdo ponese náklady na novou kapitalistickou hospodářskou krizi, která se, zdaleka nejen z důvodu současné koronavirové pandemie, stává realitou. Nezbytnost společné obrany proti propouštění, snižování mezd či odstraňování různých sociálních výdobytků se dostává na pořad dne,“ píše, jak kdyby stál někde na prvomájové tribuně, Krajča, a tím, že propouštění může být i naprosto smysluplné a opodstatněné, se vůbec nezabývá.

Dále čtěte

Nově zvolený místopředseda komunistů má jasno: Bolševická revoluce je neskonalou inspirací pro všechny

Na sobotním zasedání ústředního výboru komunistické strany vystřídal dosavadní místopředsedkyni Kateřinu Konečnou ve vedení komunistů někdejší předseda Komunistického svazu mládeže…

Propouštění je zkrátka čiré zlo a nic jako zbytečná práce, která ekonomicky nedává smysl, neexistuje. Kdyby to bylo na Krajčovi, tak ještě stále všichni pracujeme v zemědělství, protože přece nebudeme propouštět, jak by k tomu přišli chudáci pracovníci v zemědělských podnicích, že je tam nahradí moderní stroje a technika.

Ne, místopředseda komunistické strany si ideální budoucnost představuje jinak: „Stále zřejmějším se také jeví fakt, že východiskem z krize opravdu není další nárůst nespravedlnosti, vykořisťování a útlaku. Skutečná alternativa, kterou představuje socialismus, tak tváří v tvář rozporům dneška získává na stále větším významu. I to je jedním z poselství letošního prvního máje.“

Ona je samozřejmě velká otázka, jak by to v tom socialismu z hlediska spravedlnosti a útlaku vypadalo. Útlak může mít různé podoby – třeba partajní byrokracie, a nakonec i práce s kosou v zaostávajícím socialistickém hospodářství, když v tom kapitalistickém už mají jinčí techniku, je svým způsobem útlak.

Krajně nespravedlivé rovnostářství

A to, že socialismus může být setsakra nespravedlivý, věděl už dnes již nežijící veterán prvomájových komunistických sešlostí Milouš Jakeš. Ve svém slavném projevu v Červeném Hrádku mimo jiné prohlásil: „Dnes je nespravedlivý rovnostářství, krajně nespravedlivý. To je to hlavní, s čím se musíme rozejít. Rovnostářství, já už to říkal ráno, platilo tehdy, když šlo o to, aby každý se najed, někde bydlel, něco na sebe oblékl, do něčeho se obul. To bylo správný. Ale dnes, jestli bude mít takový auto, makový, takový byt, onaký byt, takový nábytek, onaký nábytek, to musí být na základě výsledků jeho práce, jeho příjmu, jeho mzdy a ta mzda musí být spravedlivá, a to je jeden z kardinálních problémů, před kterým stojíme. Abychom byli schopni říct každému, tys udělal toto, přísluší ti toto, tys udělal to, přísluší ti to. A stane se, že udělal míň, než dostával peněz, a tedy dostane míň těch peněz. Na to my nejsme zvyklí, zatím, na to nejsme zvyklí. Ale to se vyžaduje,“ vysvětloval generální tajemník ÚV KSČM.

Ani on však nedomyslel, že sebelepší stranické kádry nemůžou být zárukou spravedlivé mzdy. Přesto se zdá, že v určitých ohledech byl Milouš Jakeš dál než dnešní komunisté a mezi nimi i Milan Krajča. Dokázal přiznat, že se to s tou socializací přešvihlo: „Ano, zamyslet se, kde, co, a jak použít, ano, jestli dáváme někomu malou hospodu, nějakou, kde jsme měli jednoho člověka a platili jsme ze státní pokladny každý měsíc čtyři tisíce ztráty na tu hospodu, tak je asi lepší dát ji jemu, i když on si tam možná vydělá daleko víc než předtím, ale nás to ty čtyři tisíce nestojí. On slouží, a slouží možná líp než ten, který tam v těch deset hodin přišel a do těch šesti hodin večer měl otevřeno, a v neděli když tam byl fotbalovej zápas vedle, tak neotevřel a šel se dívat na ten fotbalovej zápas jako každej jinej. Tu jsme to v minulosti trochu přešvihli, abych to tak řekl, s tou socializací.“

Naproti tomu Milan Krajča by chtěl nejraději zařadit zpátečku a zavést socialismus jak řemen. Je dobré si na prvního máje připomenout, že i komunističtí funkcionáři svého času dospěli k závěru, že ani rovnostářství a socializace nemají jen kladné znamínko a mohou být spojené s nespravedlností.