Vladimir Putin se proměnil do té míry, že si toho všimli i nedbalí diváci televizního zpravodajství. Car vší Rusi má nateklý obličej, přestože vodkou to nebude. Lidé jeho profese – agenti – většinou nechlastají. Stejně tak podivné jsou některé projevy v jeho chování. Takže si můžeme klást legitimní otázku, zda ruská invaze na Ukrajinu není Putinovým pohřebním ohňostrojem.

Především terminologicky: tento text NENÍ pokusem o diagnózu Vladimira Putina, přes obrazovku diagnostikovat nelze. To, co z veřejných vystoupení ale opravdu odpozorovat lze, je kvalitativní proměna Putinovy veřejné komunikace – slov i řeči těla a mimiky.

Takovo kak Putin, polnovo sil, takovo kak Putin, što by ně pil – takového jako Putin, plného sil, takového jako Putin, aby nepil. Tento popěvek zpívala před pár lety dvojice ruských prorežimních zpěvaček. Takže když se Putin při zahájení války objevil před kamerami s obličejem nateklým jako po třídenním tahu, bylo to více než nápadné. Když začal mluvit, dával navíc najevo nikdy dřív nevídané emoce. Nemohu napsat, že by mi ten muž někdy svým vystupováním imponoval. Vynikal v parametrech, které nepovažuji za příliš pozitivní. Musím mu však přiznat, že „ve svém oboru“ byl až filmově dokonalý. Pokud bych chtěl jako režisér obsadit do role agenta někoho opravdu přesvědčivého, byl by Putin tou nejlepší představitelnou volbou. Za léta, co je na výsluní zájmu, jej diváci nikdy neviděli rozrušeného, rozhněvaného, či dokonce ztrácejícího kontrolu. On doslova vyzařoval, jak má všechno tiše a skrytě pod kontrolou, a pod jeho obvykle neutrálním obličejem se dala tušit lehká pobavenost skryté, ale naprosté převahy.

Už první den, když Putin oznamoval útok na Ukrajinu, stál náhle před kamerami někdo jiný: nejenže to byl muž s neforemně nateklým, opuchlým obličejem, on navíc jen stěží ovládal svůj hněv. Jenže proč je najednou z ledově klidného elegána napuchlý, naštvaný dědek?

Kortikoidy jsou, když…

Kortikoidy mám rád. Jejich vedlejší účinky jsou (při terapii pro mou diagnózu) přijatelné a jako lék jsou až zázračně účinné. Otoky nervů z páteře jako kouzlem splasknou. Můj neurolog mi je ale ochoten kortikoidy napsat jen ve stavu krajní nouze. Jejich vedlejším účinkem je totiž při delším užívání snížení imunity. A také, ale to už se musí brát déle a ve větších dávkách, i takzvaný „kortikoidový obličej“. Rozuměj – oteklý obličej.

Dále čtěte

Válka dopadá tvrdě na nezávislá média: Trh s inzercí se propadl a FORUM 24 prosí své čtenáře o pomoc

Válečná agrese ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině tvrdě dopadá i na fungování nezávislých médií v České republice. Deník FORUM…

Existují ovšem diagnózy, při kterých je taková drobnost, jako napuchlý obličej, maličkostí. Kortikoidy se totiž používají i při léčbě pokročilých fází karcinomu, spíše v kategorii paliativní péče než léčby, která by mohla vést ke zlepšení stavu. I tady je velkým problémem pokles imunity, ale kortikoidy se většinou nasazují v tak pokročilých fázích onemocnění, že brát ohledy na pokles přirozené odolnosti proti infekcím už nedává smysl.

Strach z atentátu?

Celý svět vtipkoval na téma Putinovy porady s generály, při které seděl v čele dlouhého jednacího stolu a jeho lidé mnoho metrů od něj na druhém konci stolu. Ihned se začaly šířit spekulace o Putinově strachu z aktovkové bomby. Hitlera před smrtí způsobenou takovou aktovkovou bombou zachránil totiž jen masivní dubový stůl. Jenže pronést k Putinovi bombu by bylo stejně složité, jako pronést k němu pistoli, a deset metrů vzdálenosti by pro střelce nehrálo žádnou roli.

Vzdálenost, která Putina dělila od jeho generálů, mohla mít úplně jiný důvod – zcela spolehlivě by totiž zamezila přenosu jakékoliv vzduchem přenosné infekce. Přes ten stůl, u něhož se svými generály seděl, by se nedaly asi chytit ani spalničky – jedno z nejnakažlivějších onemocnění vůbec. Takové opatření při normálním kontaktu nedává smysl, ale u člověka na kortikoidech by bylo velice rozumné.

Takže zůstává otevřena otázka: Je Putin napuchlý a izolovaný náhodou, nebo je na vysokých dávkách kortikoidů, zbavený vlastní imunity, v poslední fázi rakoviny? Pokud je válka na Ukrajině jeho rozloučením s pozemským bytím, jímž se chce zapsat do dějin Ruska, nezbývá než se modlit, aby si alespoň kvůli svým dětem nedopřál pohřební jaderný ohňostroj, kterým by spálil celou planetu.