Laik může být poněkud zmaten. Podle premiéra Babiše a ministra zemědělství Tomana je řepka úžasná plodina, kterou není nutno potírat, ale naopak propagovat. Podle protivníků širých, rodných, žlutých lánů je to pohroma, jejíž pěstování má za následek ničení půdy, kontaminaci spodních vod a vytěsňování jiných zemědělských produktů. Veřejnost jí navíc klade za vinu potíže, kterými trpí na jaře alergici. Ten poslední bod můžeme vyřešit rychle, pylová zrna řepky jsou dle odborníků těžká, takže tak snadno k alergikovi nedoletí. Potíže může mít poblíž řepkového pole.

Jak je to ale s diskutovaným vlivem na životní prostředí?

Rostlinka sama je ve všem samozřejmě nevinně, problém je v jejím využití a jeho rozsahu.

Nejdřív k tomu dopadu na životní prostředí. Zemědělský analytik Petr Havel píše na svém blogu na Aktuálně.cz: „Mýtem jsou … teze, že řepka poškozuje půdu – tato rostlina naopak zanechává díky své mohutnosti a rozsáhlému kořenovému balu v půdě množství biomasy a její vlastnosti tak spíše zlepšuje, než zhoršuje. Problém je jen (ale to je problém zásadní) v tom, že především řepku je třeba po dobu její vegetace intenzivně chemicky ošetřovat, a splach z polí s sebou zbytky chemických látek odnáší do vodních zdrojů. Řepka tedy není nebezpečím pro půdu, ale spíš pro vodu.“

Prostě platí zákon zachování hmoty. Když někam vylijete jed, nezmizí, ale přesune se jinam. Sejde z očí, sejde z mysli, ale nesejde z přírody, nemá kam.

Pěstování řepky vyžaduje hnojení a ošetření insekticidy a herbicidy, což jsou jedy. Rostlina sama brání vysoušení půdy, ale aby vyrostla v zamýšleném množství, bez jedů to nejde. Jed samozřejmě působí přesně tak, jak to toto označení říká. Přežít má řepka, nikoli plevel, nebo hmyz, takže když se jí ze strany člověka pomůže, jiný život se ze žlutých ploch vytěsňuje. Řepka ani sama o sobě nepotřebuje hmyz kvůli opylování, protože užívané odrůdy jsou samosprašné.

Zemědělci mají řepku ovšem rádi, podle údajů Eurostatu se u nás pěstuje na 16 procentech orné půdy. Jsme v tom v Evropě na prvním místě. Proč ta popularita? Protože má vysokou výkupní cenu, dvakrát vyšší než je tomu u obilí. Zatímco řepka měla 9 057 Kč na tunu, pšenice jen 3 917 Kč na tunu.

Twitter

Navíc je velmi výhodné, když máte pod kontrolou všechno, co se kolem řepky děje. Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství, říká: „Agrofert má u řepky kompletní uzavřený cyklus. Na jedné straně dodává osiva, hnojiva, pesticidy a pak řepku vykupují.“ (Hlidacipes.org, květen 2017)

Přibližně 30 procent vypěstované řepky se využívá na výrobu biopaliv první generace. Podle cílů Evropské unie by se mělo do roku 2020 dosáhnout v sektoru dopravy desetiprocentního podílu energie z obnovitelných zdrojů, čemuž mají kromě biomethanu a vodíku atd. napomoci také biosložky v palivech.

Jenže se ukázalo, že biopaliva první generace nejsou takový ekologický zázrak, jak se myslelo, a to mimo jiné kvůli chemickým látkám používaným pro jejich produkci. Aby se naplnily kvóty, dováží se do Evropy přes oceán také palmový olej, který končí spálený v motorech. Protože to zjevně nedává smysl, ukázalo se, že bude lepší přejít k biopalivům druhé generace, která se vyrábí ze zbytků dřevitých surovin nebo biomasy. Na něco takového ale nejsme u nás technicky připraveni. Takže „politicky se rozhodlo“, že dál budeme u biopaliv první generace, čili jsme dál odkázáni na řepku.

Byznys tedy žlutě pokvete dál.

Když Andrej Babiš nedávno naříkal nad tím, jak malou máme potravinovou soběstačnost, můžeme mu připomenout, že z našich 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy se využívá milion hektarů pro energetické účely nebo na na produkci surovin pro další zpracování v cizině. Proč by se lidé zatěžovali něčím náročnějším, když je řepka tak výhodná. Pan premiér to přece sám musí vědět. Že se dovážejí potraviny? Ano, to dělá třeba firma Animalco z Agrofertu.

V každém případě by bylo nejlepší, kdyby v politice nebyli lidé, kteří mají takový konflikt zájmů jako náš pan premiér. Doporučovat z pozice politika propagaci řepky, když z ní má kšeft jeho vlastní firma (teď tedy ve svěřenském fondu), to jsou hodně orientální poměry.

Revue Forum Banner
Jan Jandourek
Jan Jandourek
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora