Novela zákona o České televizi a Českém rozhlase počítá s tím, že by třetinu mediálních radních volil senát. Zvýší se také kvórum pro jmenování a odvolání generálního ředitele. Do konce srpna mají navíc obě kontrolní instituce skončit a o dva měsíce později se zvolí nové podle novelizovaného klíče.
Podle zákona z roku 1991, který byl za dobu své existence několikrát novelizován, volí všechny členy mediálních rad poslanecká sněmovna. Novela zákona, kterou vládě představil ministr kultury Martin Baxa (ODS), počítá s tím, že z patnácti radních České televize by nově pět volila horní komora parlamentu, v případě Českého rozhlasu tři z devíti. Odvolávat radní bude moci vždy pouze komora, která je zvolila.
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je podle důvodové zprávy dosáhnout u voleb a odvolávání členů rad veřejnoprávních médií zapojení obou komor parlamentu, jejichž členové jsou voleni odlišnými systémy a ve svém celku tak představují komplexní reprezentaci občanů České republiky.
Novinkou je to, že radní mohou navrhovat pouze organizace, které fungují alespoň 10 let. „Taková doba ověří seriózní záměr výkonu činnosti i ukotvení v některém ze stanovených odvětví společnosti,“ vysvětluje předkladatel v důvodové zprávě.
Zvyšuje se také kvórum pro jmenování i odvolání generálního ředitele. V televizní radě musí pro kandidáta nově hlasovat 11 radních, v rozhlasové radě sedm místo dřívějších šesti. Novela by měla začít platit 1. července. O dva měsíce později by se podle návrhu měly obě mediální rady, do jejichž pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů, rozpustit a poslanci by je měli zvolit zcela nové.
Vláda plní sliby z programového prohlášení
„Putinův útok na Ukrajinu raketově zvýšil aktuálnost debaty o svobodě médií. I proto jsme připravili novelu zákonů o České televizi a Českém rozhlasu, která posiluje jejich nezávislost a odolnost. A tím jsme také bleskově splnili jeden z důležitých bodů našeho programu,“ řekl ministr kultury Baxa na 30. kongresu ODS.
Vláda touto novelou, kterou se zabývala na jednání 13. dubna, ale zatím ji neschválila, plní své sliby z programového prohlášení, ve kterém se zavázala k zapojení senátu do voleb radních. Zvláštní důraz chce také klást „na posílení transparentnosti a stability veřejnoprávních médií, protože nezávislost sdělovacích prostředků je nezbytnou podmínkou odolné demokracie“.
V Radě České televize je aktuálně pět míst neobsazených. Poslanci nevybrali adepta na místo po Haně Lipovské a dostatečný počet hlasů nezískali ani Zdeněk Šarapatka a Daniel Váňa, kteří v Radě České televize působili už v minulosti. V běžné volbě, ve které byli voleni další čtyři radní, nezískal ani jeden z kandidátů potřebný počet hlasů. Ke zvolení jich bylo potřeba nejméně 95. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, kterého navrhla Akademie věd.