Německý spolkový kancléř Olaf Scholz FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Německá vláda připravuje právní kroky v souvislosti s informacemi o tom, že kancléř Olaf Scholz měl plánovat návštěvu Moskvy, kde se měl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tvrzení o plánované návštěvě šířil poslanec Bundestagu za Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Roderich Kiesewetter.
Kiesewetter 4. ledna na sociální síti X napsal, že „je stále více náznaků, že kancléř Scholz pojede do Moskvy nebo se setká s Putinem před 23. únorem“. V tento den by se měly konat předčasné volby do německého parlamentu. Poslanec to označil za „překvapení volební kampaně“. Zdroje svých tvrzení neuvedl a příspěvek později smazal. V březnu podle něj má dojít k setkání ruského prezidenta se zvoleným prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem.
Scholz však plány na setkání s Putinem odmítl a Kisewetterovo prohlášení označil za lež. „Je to falešné obvinění, něco takového nelze vymyslet, je to hluboce neslušné, nejsou pro to žádné důkazy,“ řekl Scholz podle televize Tagesschau. „Proto si myslím, že upřímní lidé by měli být pobouřeni, když se objeví falešné obvinění.“
Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit označil slova poslance Bundestagu za CDU za lež. „Taková cesta není plánovaná a nemá smysl. Nyní se (v této souvislosti, pozn. red.) připravují právní kroky,“ dodal. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov později řekl, že Putin v současné době neplánuje setkání se Scholzem ani Trumpem.
V polovině listopadu loňského roku německý kancléř Olaf Scholz vyzval v telefonickém rozhovoru Vladimira Putina ke stažení vojáků z Ukrajiny a k mírovým jednáním s Kyjevem. „Kancléř odsoudil ruskou útočnou válku proti Ukrajině a vyzval prezidenta Putina, aby ji ukončil a jednotky stáhl,“ oznámil tehdy mluvčí Steffen Hebestreit. Putina Scholz dále žádal, aby přikročil k jednáním s Ukrajinou o spravedlivém a trvalém míru. Rovněž řekl, že Německo bude Ukrajinu v obraně před invazí podporovat, dokud to bude potřebné.
Později Scholz označil telefonát za frustrující. Navzdory neúspěšnému telefonátu je však připraven vést další rozhovory. „Bylo to frustrující, protože jednoduše zopakoval všechny své formulace,“ okomentoval pro RTL průběh rozhovoru německý kancléř.
Telefonát byl podle něj ale nutný, aby dal Putinovi jasně najevo, že nemůže doufat, že se německá podpora napadené Ukrajině sníží, a aby ho vyzval, „že musí také stáhnout vojska, aby se mohl rozvinout základ pro mír“, vysvětlil Scholz. „A to je třeba udělat a já to udělám znovu. Nesmíme si však dělat žádné iluze.“
Telefonát tvrdě kritizovala Ukrajina, jejíž prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil o otevření Pandořiny skříňky, po němž mohou následovat další telefonáty, které oslabí Putinovu izolaci. Podmínkou Kyjeva pro jakákoliv jednání s Moskvou je úplné stažení ruských sil z ukrajinského území.
Polský premiér Donald Tusk s odkazem na rozsáhlý ruský vzdušný útok na Ukrajinu, který přišel dva dny po telefonátu, uvedl, že Putina nikdo pomocí telefonátů nezastaví. „Útok z dnešní noci, jeden z největších v této válce, ukázal, že telefonická diplomacie nemůže nahradit skutečnou podporu Ukrajiny ze strany celého Západu. Příští týdny budou rozhodující nejen pro válku samotnou, ale i pro naši budoucnost,“ napsal Tusk na sociální síti X.
Scholz není jediným lídrem Evropské unie, který v poslední době hovořil s ruským prezidentem. Ve středu Putin hovořil i s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Jsou to nejnebezpečnější týdny války, uvedl k telefonátu na sociální síti X Orbán. Počínání maďarského premiéra kritizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se brání ruské vojenské agresi už třetím rokem. Orbán následně Zelenskému vytkl, že prý odmítl návrh na vánoční příměří.
