Slovenský premiér Robert Fico se netají svou láskou k Rusku. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
Slovenský parlament schválil zákon, který má pod hrozbou trestu vězení přinutit nespokojené lékaře pracovat v nemocnicích navzdory tomu, že hromadně podali výpovědi kvůli sporu s vládou o platy a o naplnění dalších svých požadavků. Zákon při hlasování podpořili pouze téměř všichni poslanci vládní koalice. Lékařské odborové sdružení (LOZ) už dříve tvrdilo, že takový bič na lékaře nebude fungovat. Podle opozice, která předlohu kritizovala, prohrají akorát pacienti.
LOZ dříve informovalo, že výpovědi hromadně podalo přes 3000 lékařů, tedy většina nemocničních doktorů na Slovensku. Učinili tak kvůli tomu, že vláda v rámci úsporných opatření prosadila bez souhlasu odborů škrty v růstu platů zdravotníků. Následně kabinet v této záležitosti částečně ustoupil, lékařům a některým dalším zdravotníkům se v příštích dvou letech ale nadále budou zvyšovat platy pomaleji než podle dřívějších pravidel. Ty v roce 2022, rovněž po hromadných výpovědích lékařů, podpořili ve sněmovně i nynější vládní politici, kteří tehdy byli v opozici. Platy slovenských zdravotníků závisí na průměrné mzdě v zemi a na délce jejich praxe.
Schválený zákon počítá s možností vyhlášení mimořádné situace kvůli kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče. Mimořádnou situaci by vláda mohla stanovit nanejvýše na 60 dnů a s možností prodloužit ji o stejnou dobu. Například výpovědní lhůta, která by zdravotníkům měla vypršet za mimořádné situace, by podle navržené normy skončila až dnem odvolání mimořádné situace. Předloha rovněž počítá se zavedením nových trestných činů postihujících vyhýbání se či odepření výkonu zdravotnické péče za mimořádné situace. Bezúhonnost žadatele je na Slovensku podmínkou k vydání licence pro výkon zdravotnického povolání.
Ministr zdravotnictví Kamil Šaško návrh opatření před poslanci zdůvodnil snahou zabránit kolapsu nemocnic na začátku příštího roku; podle současných pravidel by výpovědní doba nespokojeným lékařům uplynula v závěru prosince.
„Nikdo nechce nikoho zavírat do basy. Nechci, aby toto bylo použito. Na dohodu jsou ovšem třeba dva,“ vzkázal lékařským odborům Šaško. V neděli, kdy předlohu uvedeného zákona schválila vláda, Šaško tvrdil, že mimořádná situace by mohla být vyhlášena ve 12 ze 79 okresů.
Už v roce 2011 hromadné výpovědi lékařů na několika dnů ochromily na Slovensku provoz nemocnic, následně tehdejší vláda nespokojeným lékařům ustoupila. Předtím sice nařídila zdravotníkům dostavit se do práce, podle dostupných informací tuto povinnost lékaři obcházeli například tím, že si nechali vystavit neschopenku. Nyní parlament schválil, že za uvedené mimořádné situace by mohla neschopenku vystavovat zdravotníkům jen státem určená zdravotnická zařízení.
Vládní politici na Slovensku kritizovali lékaře, že jim jde pouze o platy. Opozice naopak v debatě připomínala, že členové vlády si letos výrazně zvýšili vlastní platy, a to formou navýšení nezdaňovaných paušálních náhrad.
„To, co děláte, je velký problém. Pokud lékaře donutíte pracovat, a to nanejvýše po dobu 120 dnů, tak následně odejdou,“ řekl v rozpravě poslanec nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Oskar Dvořák. Dodal, že premiér Robert Fico se s nespokojenými lékaři nesetkal, byť jako opoziční politik před dvěma lety kritizoval ministerského předsedu Eduarda Hegera, že v souvislosti s tehdejšími hromadnými výpovědmi s lékaři nejednal.
„Je to dárek Roberta Fica těm zdravotníkům, kteří mu zachránili život,“ řekl s nadsázkou o vládním návrhu uvedeného zákona exministr zdravotnictví a poslanec opozičního hnutí Slovensko Marek Krajčí. Fico byl v polovině května hospitalizován poté, co ho útočník opakovaně postřelil. Fico pak v nemocnici v Banské Bystrici prodělal operace.
Ještě minulý týden slovenská vláda schválila usnesení, kterým odmítla transformaci státních nemocnic na obchodní společnosti. Byl to jeden z požadavků LOZ, které žádá také například zavedení spravedlivějších pravidel při financování různých typů nemocnic.
