Andrej Babiš (ANO) výjimečně nezklamal. Naopak. Vsadil na politickou jistotu a pro svou kandidaturu a volební reputaci si vybral kraj, který ovládl v roce 2017 s brutální převahou a nejlepším krajským výsledkem v republice. Dnes mu zdánlivě zase všechno hraje do karet.
Kandiduje v kraji, kde žijí jeho podřízení z holdingu Agrofert a kde historicky měla v každých volbách silné zázemí konzervativní levice, komunisté a pravicoví extremisté, jež ANO spolehlivě a programově v posledních letech voličsky luxuje. A v neposlední řadě proti němu stojí Ivan Bartoš. Ten stejný pirát, který se stal hlavním terčem negativní volební kampaně hnutí ANO. Díky ní ztělesňuje všechny předsudky, které lidé z nového a uměle vytvořeného konzervativního a vlasteneckého světa Andreje Babiše nenávidí. Mělo by to tedy být úplně jasné.
Rovněž se zdá, že se nám před očima odehraje jeden z nejdůležitějších osobních politických soubojů, protože Babiš i Bartoš neskrývají ambice vést Česko po podzimních volbách. A kde jinde a jak jinak by se vlastně mělo rozhodnout o tom, kdo má získat mandát pro pověření sestavit budoucí vládu, když ne vítěz bezprostředního volebního klání v Ústeckém kraji.
Faktem zůstává, že lepší výchozí pozici by premiér a lídr kandidátky hnutí ANO neměl skutečně v žádném jiném kraji. Ivan Bartoš v aktuálním defenzivním nastavení a po nekonečném omlouvání se za všechny politické hříchy svého mladí a nezkušenost je aktuálně zralý na celkem slušnou a přímou volební porážku.
Pozor, vážení čtenáři, to zdaleka ještě nemusí znamenat, že Piráti a Starostové nemají žádnou šanci vyhrát parlamentní volby v Česku. Jejich volební lídr a kandidát na nejvlivnějšího muže v Česku pouze působí všemožně, určitě však ne jako budoucí premiér, motor společenských a ekonomických změn a už vůbec ne jako spolehlivý integrátor demokratických sil v nové vládě. Na rozdíl od lehce čitelného a brutálního Babiše, kterému program systematizované lži a nenávisti posvětil aktuálně i soud ve sporu na ochranu osobnosti s bývalým politickým terčem – Miroslavem Kalouskem, Ivan Bartoš působí osobnostně matně a politicky neurčitě.
Zatímco je dnes už každému jasné, co je Andrej Babiš zač (tragickým paradoxem je poznání, že to v našem šíleném světě vědí i potenciální voliči pana premiéra), a koho oslovuje, pirát Bartoš musel své – ne úplně jisté – voličské jádro dokonale zmást aktualizovaným akcentem na jakousi abstraktní energii a sdílené komunální zkušenosti. Je to sice rychlá marketingová reakce na odliv části voličů od koalice Pirátů a Starostů (zejména se jedná o Pirátskou stranu) k nerozhodnutým voličům nebo k trojkoalici SPOLU, Bartoš však musí nutně pojmenovat jiné a lepší Česko, které v přímé konfrontaci s Babišem bude vůbec nabízet.
Je jasné, že v Ústeckém kraji se to teď začne hemžit virtuálními migranty, vyššími daněmi, marihuanou, ekofanatiky a pátou kolonií Bruselu (a nebylo by to neslavné duo Topinka–Prchal, abychom nevyndali nějaké sudeťácké kostlivce z ústecké skříně), jenže proti tomu mlhavé odříkávání manter o nejlepším programu, plánech a expertech, harmonika a dredy jednoduše stačit nebudou. A ani nemohou. Protože Babiše nemůže porazit jenom sázka na program a odbornost, ale především sázka na silnou a názorově konzistentní osobnost s prodemokratickým a prozápadním hodnotovým ukotvením. Jiné Česko jako alternativa k Babišovi, Okamurovi a Šlachtovi prostě neexistuje.
Babiš si navíc může dovolit v Ústeckém kraji prohrát. Na Pražském hradě má totiž k dispozici Miloše Zemana, v nové poslanecké sněmovně pak Tomia Okamuru, Vojtěcha Filipa nebo případně Roberta Šlachtu. Na rozdíl od Bartoše, který v tomhle souboji prohrát nesmí, protože pak nevyhnutelně ztrácí částečně premiérskou legitimitu ve své dvoukoalici (talentovaná konkurence zvaná Vít Rakušan) a už zcela úplně v očích středopravé trojkoalice SPOLU (možná nudný akademik, ale čitelný a konzistentní Petr Fiala). V tomhle souboji volebních titánů v Ústeckém kraji bude tedy minimálně jeden hrát o politické přežití. Marnost nad marnost, paradox všech paradoxů, ale Andrej Babiš to výjimečně nebude.