Ilustrační foto. FOTO: FORUM 24/Bing Image Creator.
FOTO: FORUM 24/Bing Image Creator.
Vysocí představitelé režimu ruského vůdce Vladimira Putina vyzvali po pátečním útoku na moskevský koncertní sál k obnovení trestu smrti. Jeho odpůrci před tím varují, protože podle nich už tak v Rusku dochází k širokému využívání protiteroristických a protiextremistických zákonů, které bývají často namířeny proti opozici a příznivcům Ukrajiny.
V Rusku platí moratorium na trest smrti od 90. let 20. století, ale v Putinově táboře sílí volání po jeho zrušení po nejsmrtelnějším teroristickém útoku v zemi za posledních dvacet let.
Deník the Moscow Times cituje nejhlasitější aktivisty dožadující se změny. „Nyní je kladeno mnoho otázek ohledně trestu smrti,“ řekl v sobotu Vladimir Vasiljev, šéf frakce vládnoucí strany Jednotné Rusko ve Státní dumě. „Toto téma bude určitě hluboce, odborně a věcně zpracováno. Bude přijato rozhodnutí, které bude odpovídat náladám a očekáváním naší společnosti,“ sdělil Vasiljev v prohlášení natočeném na videu.
„Je nutné vrátit trest smrti, pokud jde o terorismus a vraždy,“ řekl v sobotu Jurij Afonin, zástupce předsedy bezpečnostního výboru Státní dumy.
Bývalý prezident Dmitrij Medveděv, nyní zástupce šéfa bezpečnostní rady, a předseda dumy Vjačeslav Volodin vyzvali ke „zničení teroristů“.
„Teroristé rozumí pouze odvetnému teroru… smrt za smrt,“ uvedl Medveděv v pátek v příspěvku na Telegramu. Kromě toho přičítá vinu také Ukrajině, ač pro to nejsou vůbec žádné důkazy.
Ve svém posledním příspěvku na Telegramu byl Medveděv ještě důraznější. „Všichni se mě ptají. Co budeme dělat? Chytili je. Skvělí všichni, kdo byli na lovu. Měli bychom je zabít? Musíme je zabít. A taky to uděláme. Ale důležitější je zabít všechny zúčastněné. Všechny. Kdo zaplatil, kdo sympatizoval, kdo pomáhal. Všechny je zabít,“ napsal exprezident.
Zrušení moratoria na trest smrti podpořili také šéfové dvou dalších proputinovských stran v ruském parlamentu.
Kritici upozorňují, že v Rusku dochází k velmi volnému aplikování protiteroristických a protiextremistických zákonů. Podle nezávislého zpravodajského webu Mediazona úřady v roce 2023 zahájily rekordních 143 trestních řízení souvisejících s terorismem, zatímco před rokem 2018 jich nebylo ani dvacet. Začátkem tohoto měsíce ruský finanční monitorovací úřad přidal na černou listinu „teroristů a extremistů“ takzvané „mezinárodní hnutí LGBT“. Co takovým „hnutím“ má být, ale není jasné.
Za údajný „extremismus“ byl k mnohaletému trestu odsouzen opoziční politik Alexej Navalnyj, který minulý měsíc zemřel v arktické vězeňské kolonii. „Kdybychom povolili trest smrti za terorismus, uvědomujete si, kolik lidí by systém zabil?“ uvedla v sobotu na Telegramu bojovnice za práva žen Aljona Popovová. „Kolik lidí je nyní ve vězení… aniž by byli teroristy?“ dodala. „V žádném případě si nesmíme zahrávat s tragédií.“
Šéfka stanice RT a propagandistka Margarita Simonjanová na Telegramu okomentovala obličeje údajných pachatelů po jejich zadržení a probouzí vůči nim negativní emoce.
„Dívám se na ty tváře a znovu si říkám, že trest smrti je příliš snadný. Celoživotní těžká práce někde v podzemí, život tam, aniž by kdy spatřili světlo Boží, o chlebu a vodě, se zákazem mluvit a s ne zrovna lidským doprovodem,“ komentuje Simonjanová.
Na obličejích údajných teroristů jsou patrné známky mučení, velká modřina pod okem, poranění kůže, velký otok poloviny hlavy. Podle dosavadních zpráv byli muži zadrženi skupinou kadyrovců a jedno video ukazuje, jak zadrženému uřezávají ucho.
