Snaha o zablokování jednání poslanecké sněmovny patří ke zbraním, které používá opozice, aby znepříjemnila vládě práci. I obstrukce by ovšem měly mít nějakou úroveň, což ovšem mohou ovlivnit pouze dvě věci. Samotní poslanci a jednací řád sněmovny. Právě ten by měl do budoucna znemožnit několikahodinové debaty, mnohdy nesouvisející s tématem, které v úterý a středu předvedla SPD.

Ze strany hnutí Tomia Okamury šlo o další demonstraci faktu, že ani pohodlná většina v poslanecké sněmovně nestačí k tomu, aby nebyl její chod omezen a schvalování zákonů probíhalo rychle. Jednací řád dolní komory parlamentu totiž umožňuje, aby v rámci demokratické debaty probíhala taková představení, jako nyní zinscenovala SPD.

Dále čtěte

Spor o Karla Gotta a osm stran k ruské agresi na Ukrajině. Je tu Týdeník FORUM

Milan Tesař se tentokrát ve svém textu v aktuálním Týdeníku FORUM podíval na Karla Gotta. Vedlo ho k tomu zejména…

Dlouhé hodiny čtení obsáhlých příspěvků zvolilo Okamurovo hnutí proto, aby zablokovalo projednávání novely pandemického zákona. Nesouhlasí totiž s tím, aby měla Česká republika instrument, který by podobně jako nouzový stav mohla používat v situacích, jako je pandemická krize. Jakkoliv je však zákon diskutabilní, to, co vyvolali zástupci  v jednacím sále sněmovny, není pro takovouto instituci důstojné.

Místo toho, aby se rozhodovalo o zákonech, které pomohou lidem například při energetické krizi, předváděla dvacítka poslanců Svobody a přímé demokracie, jak podle nich vypadá práce ve sněmovně. Ve výsledku šlo kromě oddálení projednávání novely pandemického zákona především o to, aby mohl Okamura svá vystoupení prezentovat na sociálních sítích a ukázat tak, jak pracuje pro lidi.

Právě to, co předvedli zákonodárci z lavic SPD, je však pravým opakem. Kdo obstruuje, nejedná. Pro dobro všech by tak skutečně stálo za zvážení, zda neprovést revizi jednacího řádu a dát tak vystoupení poslanců do jakéhosi pomyslného rámu. Je totiž třeba, aby se začaly projednávat zákony a to po vyčerpávajících vystoupeních poslanců opozičních hnutí jde jen ztěžka.

Mělo by se tedy zřetelně nastavit, kdo může k danému tématu vystoupit a určit, jaký časový rámec pro prezentaci svých názorů dostane. Pochopitelně by byl brán ohled na přednostní práva a pozici šéfů poslaneckých klubů, stran a hnutí, zastoupených ve sněmovně. Zároveň by se ovšem mělo předejít tomu, aby kdokoliv, stejně jako Okamura, vystupoval tři hodiny a přitom nepřinesl jediný konstruktivní návrh. V situaci, která nastala nyní, totiž dolní komora parlamentu skutečně vypadá jako „žvanírna“, o které v minulosti hovořil Andrej Babiš.