Každý den jsou průměrně tři děti ve Švédsku naverbovány do zločineckého gangu, pro který pracují jako poslíčci, prodejci drog, nebo také vrazi. Současná středopravicová vláda to dává za vinu nezodpovědné přistěhovalecké politice předchozích reprezentací pod vedením sociálních demokratů.
Ty nechaly v zemi vyrůst takzvanou paralelní společnost složenou z nepřizpůsobivých migrantů. Například jenom v roce 2016 přijalo Švédsko přes 163 tisíc přistěhovalců a navzdory velkorysé podpoře ze strany státu a místních samospráv (sociální dávky, vzdělávací a volnočasové programy, veřejnoprávní vysílání v jejich rodných jazycích) se zdaleka ne všechny podařilo integrovat.
„Švédská legislativa není vytvořena pro války gangů a dětské vojáky. Ale teď to měníme,“ uvedl premiér Ulf Kristersson v projevu k národu loni na podzim. Ten pronesl z důvodu nebývalé vlny hrubého násilí, kterou země v poslední době zažívá. Válka mezi klany přitom probíhá na očích veřejnosti, která je tak do ní proti své vůli zatažena – v ulicích, obytných čtvrtích, na sportovištích i dětských hřištích.
„Více než deset let roste organizovaný zločin. Za tu dobu se ztrojnásobil počet případů střelby, při které došlo k úmrtí,“ řekl premiér. Není náhoda, že jeho strana Moderaterna (Umírnění) šla do voleb v září 2022 s heslem „dáme Švédsko do pořádku“. Při prosazování přísnější legislativy má kabinet oporu v druhé největší straně v zemi, dlouhodobě spíše protimigrantsky zaměřených Švédských demokratech.
Ve čtvrtek společně předložili návrh zákona o vzniku zón, které by mohla policie prohledávat i bez podezření na spáchání trestného činu. Ve snaze objevit zbraně a výbušniny používané při organizovaném zločinu by v určitých oblastech mohla kontrolovat osoby či automobily. „Švédsko má enormně velkou potřebu zkoušet nové nástroje,“ prohlásil ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer. Zákon by mohl začít platit na konci března.
Nejmladším je deset let
Už v polovině loňského roku se zdvojnásobily tresty za organizovaný zločin, za zločiny spáchané se zbraní a výbušninami. Až čtyři roky vězení také nově hrozí za verbování nezletilých do kriminálních skupin a jejich využívání ke zločinům. Zpráva Švédské národní rady pro prevenci kriminality zveřejněná loni v listopadu popisuje „obchodní“ model, na jehož základě dětská práce pro mafii funguje.
Dvanáctileté děti jsou rekrutovány jen o něco staršími členy gangu. Motivací jsou pro ně zejména materiální výhody a peníze. „Jakmile jsou vtaženy dovnitř, je těžké pro ně kriminální dráhu opustit. Pomoci by jim v tom mohla takzvaná časová okna, kdy jsou například jejich starší vzory chyceny, opustí zemi, nebo zemřou,“ uvedla Katharina Tollinová, vedoucí týmu, který zprávu vypracoval.
Kriminální sítě se skládají z několika věkových vrstev. Ti starší a výše postavení jsou přitom závislí na penězích přicházejících zdola. „Aby z nižších vrstev mohli postoupit o krok výš, musí si najmout vlastní poslíčky, které využijí k tomu, aby si sami vydělali více peněz,“ popisuje Tollinová. Obzvláště snadno nábor probíhá u dětí, které již spáchaly méně závažné trestné činy, nebo mají známé v kriminálních kruzích.
Čím dál větší roli hrají sociální sítě a chatovací aplikace, které dosáhnou k většímu okruhu osob. Jako účinná forma verbování fungují i díky tomu, že na nich lze prezentovat pro někoho lákavý životní styl. Chatovací aplikace jako Signal nebo Whatsapp jsou rovněž klíčové při zadávání úkolů, včetně provedení vražd. „Měl bys to udělat, je ti 15 let a zadrží tě maximálně na dva měsíce, než vyjdeš ven,“ stojí v protokolu k jedné z nich.
Mnohdy však zločinci bývají i mladší. Šéf policejní skupiny v Uppsale Daniel Larsson deníku Dagens Nyheter řekl, že nejmladšímu chlapci, který se objevil v kriminální souvislosti, je teprve deset let. Zájem o práci pro gangy se podle něj u mladých začíná projevovat ve věku 13 až 16 let. „Pak se ozvou: ‚Je někdo, koho bychom mohli zastřelit?‘“ dodal policista.
Jenže jejich nízký věk, strach a nezkušenost často vedou k chybám, za které zaplatí nevinní. „Jsou mladí, nemají žádný výcvik, jsou nervózní, a proto špatně střílí,“ vysvětlil Larsson. Jeho kolega David Sund ze Stockholmu nábor dětí přirovnal k zprostředkování práce na zakázku, kdy uchazeči stojí ve frontě, aby mohli páchat zločiny s logistickou pomocí gangů.
Už nejde jen o sociálně slabé
„Všichni rodiče musí být ve střehu, každý teenager se může dostat do problémů. Máme několik takových příkladů,“ upozornila v Dagens Nyheter stockholmská policistka Josefine Ristmägiová s tím, že díky mobilu mohou mladí lidé vést kriminální život čtyřiadvacet hodin denně. Na rozdíl od dřívějška, kdy trestnou činnost páchali kvůli penězům děti ze sociálně slabších rodin, podle ní přibývá těch s dobrým zázemím, které touží po vzrušujícím životním stylu.
Dagens Nyheter mluvil s ženou, jejíž čtrnáctiletý syn byl výhrůžkami přinucen prodávat drogy v bohaté rezidenční čtvrti na jihu Stockholmu. „Když mi řekl: ‚Mami, víš, jaké to je, jít do školy a nevědět, jestli se vrátíš domů živá?‘, tak jsem se rozhodla: musíme utéct ze Stockholmu, pryč od zločineckých gangů.“ Z vilové čtvrti v hlavním městě se přestěhovali na tajné místo a změnili si příjmení, aby mohli začít nový život.