V kazašské Astaně se ve čtvrtek uskuteční konference CICA neboli Konference o opatřeních pro interakci a budování důvěry v Asii. Kromě jiných politiků se jí zúčastní i ruský prezident Vladimir Putin, který se jejím prostřednictvím snaží prolomit izolaci, do níž se dostal poté, co dal v únoru příkaz k napadení Ukrajiny a co jeho armáda na okupovaném území páchá válečné zločiny.
Podle ruské agentury Interfax se Putin ve svém projevu vyjádří k otázkám obnovy dodavatelských řetězců životně důležitého zboží a udržení míru a stability na kontinentu. O míru bude hovořit jen pouhý den poté, co bylo Rusko na Valném zasedání OSN odsouzeno za svoji snahu anektovat další části Ukrajiny, které nezákonně obsadilo po 24. únoru letošního roku.
Interfax rovněž očekává, že na Putinově schůzce s tureckým prezidentem Recipem Tayyipem Erdoganem se bude hovořit o nových návrzích Ankary na pokusy o zprostředkování míru na Ukrajině. Jedním z bodů by mohlo být i dojednávání formátu jednání, která by se mohla konat v Turecku.
Putin se snaží nalézt způsob, jak by bylo možné dojít k nějaké dohodě se Západem, kterou by mohl dovnitř Ruska prezentovat jako svoje vítězství, když se mu nepodařil původní plán dobýt Ukrajinu během tří dnů. „Chápeme, že Putin chce se Západem uzavřít novou významnou dohodu. Částečně se to samozřejmě týká Ukrajiny. Ale ve skutečnosti je důležitějším problémem nová dohoda mezi Ruskem a západním světem,“ prohlásil před několika dny poradce a tiskový mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.
„Turci nabízejí své zprostředkování, přirozeně vycházejí z toho, že pokud dojde k nějakým jednáním nebo kontaktům, proběhnou na jejich území – v Istanbulu nebo v Ankaře,“ řekl den předtím novinářům ruský prezidentský poradce Jurij Ušakov, který připomněl, že v úvahu připadají nejrůznější formáty jednání včetně možného jednání Ruska s USA a západními zeměmi. V tomto bodě však Putin zřejmě narazí, neboť již dříve Kyjev, USA a další západní země zdůrazily, že je nepřijatelné vést jakákoli jednání o ruské agresi na Ukrajině bez účasti Ukrajiny samotné.
V tureckém tisku se objevily nepotvrzené informace, že „Turecko plánuje posadit čtyři velké západní země k jednomu stolu s Ruskem: Spojené státy, Francii, Německo a Velkou Británii“. Návrhy údajně získaly souhlas i některých anonymních úředníků ve Washingtonu, ovšem z žádných zdrojů tato informace nebyla potvrzena.
„Nepovažujeme to za konstruktivní a legitimní návrh na zahájení dialogu a diplomatického úsilí, které jsou naprosto nezbytné k ukončení této kruté agresivní války rozpoutané proti lidu a vládě Ukrajiny,“ odbyl Ned Price, mluvčí ministerstva zahraničí USA, slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova o připravenosti Moskvy k jednání se Západem.
Erdoganův mluvčí upřesnil, že Putin je přesvědčen, že údajné dohody uzavřené se Západem na konci studené války za Michaila Gorbačova a Borise Jelcina již neodrážejí dnešní Rusko. Podle Putina je tu, jak řekl mluvčí Kalin, „nové Rusko, je tu nový svět, je tu nová realita a chtějí novou dohodu. V důsledku toho celý globální liberální řád čelí velké zkoušce“.
Spíše to vypadá, že se Putin snaží vrazit klín do jednoty západních zemí, které politicky i vojensky podporují Ukrajinu. Kromě nekončících dodávek zbraní to je především politická jednota v odsuzování brutální ruské agrese.