Vakcíny od britské farmaceutické společnosti AstraZeneca jsou levné a snadno skladovatelné. Spolu s očkovacími látkami od Pfizeru a Moderny tvoří hlavní pilíře vakcinační strategie v mnoha zemích světa. Jenže případy trombózy po podání této vakcíny způsobily nejistotu. Byť Evropská léková agentura dospěla k závěru, že je vakcína bezpečná, veřejnost i odborníci jsou ve střehu. Nabízí se proto otázka – je AstraZeneca dobrou vakcínou proti koronaviru?

Vakcína AstraZeneca na sebe v posledních dnech upoutala pozornost kvůli zdravotním problémům u lidí, kterým byla podána. V několika případech se objevily krevní sraženiny nebo žilní trombózy. K trombóze dochází, když krevní sraženina (trombus) úplně nebo částečně ucpe cévu. Komplikace se objevuje u některých běžně užívaných léků. Je důvod se vakcíny obávat?

Miliony lidí v desítkách zemí dostaly vakcínu AstraZeneca. Možné vedlejší škodlivé účinky hlásilo jen několik z nich. Poté, co několik zemí nedávno pozastavilo používání této vakcíny, ji Evropská léková agentura (EMA) znovu přezkoumala. Po provedení odborné analýzy uvedla, že vakcínu považuje za bezpečnou a nepředstavuje zvýšené riziko vzniku krevních sraženin, i když bude nadále sledovat jakékoli souvislosti s poruchami krve.

Jak je účinná?

Pravděpodobnost negativních účinků je tedy velmi malá. Vakcína navíc podle agentury zabrání mnohem více úmrtím v souvislosti s covidem, než kolik by jich mohla způsobit.

V klinických testech dosáhla AstraZeneca 76procentní účinnosti proti původnímu typu koronaviru SARS-CoV-2 po první dávce, při podání druhé dávky se účinnost zvyšuje na 82–84 procent. Proti britské mutaci viru je účinná ze 75 procent.

0,0003 % rizika trombózy ve Velké Británii

Britská regulační agentura MHRA uvádí, že v rámci vzorku 9,7 milionu lidí, kterým byla v Británii podána vakcína AstraZeneca, se trombóza vyskytla ve 30 případech. To představuje 0,0003 %. Pro srovnání, u konkurenční očkovací látky konsorcia Pfizer/BioNTech, kterou v zemi dostalo 10,7 milionu lidí, registrují odborníci 38 případů trombózy, tedy 0,0004 %. A ještě jedno srovnání – například penicilin má v této souvislosti 0,0005 % případů nežádoucí reakce.

Větší pravděpodobnost trombózy než u zmíněné vakcíny AstraZeneca hrozí při užívání hormonální antikoncepce. Opět se samozřejmě nejedná o nijak výrazné riziko, zvyšuje se však s obezitou a rodinnou anamnézou krevních sraženin. Jak uvedl odborný časopis The Lancet, užívání hormonální antikoncepce (kterou na světě bere 842 milionů žen) zvyšuje riziko krevních sraženin až trojnásobně. V souvislosti s typem antikoncepce způsobuje trombózu u 15–25 žen ze 100 tisíc.

I přes doporučení EMA ale Dánsko, podobně jako ostatní skandinávské země, až do čtvrtka očkování AstraZenecou pozastavilo. Jak uvádí list The New York Times, opatrnost těchto zemí souvisí se zjištěním norských a německých odborníků, kteří naznačili možnou souvislost mezi vakcínou a extrémně vzácnými poruchami krve.

Vakcína je tedy bezpečná, ale vědci se i nadále mají na pozoru. V Dánsku po očkování AstraZenecou došlo u dvou lidí ke krvácení do mozku, jeden z nich zemřel. Dánská agentura pro léčivé přípravky proto sdělila, že zkoumá, zda je tento závažný problém potenciálním vedlejším účinkem přípravku.

„Dáváme nejvyšší prioritu hlášení podezření na závažné nežádoucí účinky, jako jsou tyto. Důkladně je zkoumáme, abychom posoudili, jestli existuje možná souvislost s vakcínou. Jsme v procesu řešení těchto dvou konkrétních případů,“ napsala v sobotu na twitter Tanja Erichsenová, ředitelka dánské agentury pro léčivé přípravky.