Barcelona, Milán, Benátky, Dubrovník… Všude mají problém s masivním návalem zahraničních turistů.

Hlučné večírky, alkohol, nepořádek, rostoucí ceny nájmů… Rekordní počty návštěvníků, kteří blokují ulice a zhoršují dopravní situaci. To všechno jsou negativní aspekty spojené s turismem. Ano, turismus přináší do pokladen jižních států velké peníze. Obyvatelům mnoha evropských měst ale z davů tečou nervy.

A někteří svůj odpor myslí vážně.

Španělsko

Nejhorší je to ve Španělsku, kam loni přijelo rekordních 75,6 milionu turistů (země má kolem 46 milionů obyvatel). V přístavním městě Palma na ostrově Mallorca naběhli aktivisté do přístavní čtvrti a vyháněli turisty z hospod pomocí červených dýmovnic.

Napětí narůstá především v katalánské Barceloně. Podle nedávného průzkumu považuje turistiku za hlavní problém pětina obyvatel města. Turistika táhne nahoru ceny nájmů, které v letech 2014 až 2016 vzrostly o deset procent. Úřady už proto zahájily tažení proti neoficiálním turistickým pronájmům, jako je Airbnb.

Radikálnější skupiny se dokonce pouštějí do zastrašování návštěvníků. Členové mládežnické levicové skupiny Arran v červenci rozřezali pneumatiky turistického autobusu a bicyklů k pronajmutí. Čtveřice maskovaných mužů minulý měsíc obklopila autobus u barcelonského stadionu Camp Nou. „Čekali jsme, že každou chvíli někdo vleze dovnitř s nožem nebo puškou,“ popisoval později jeden britský turista. Výtržníci jej nakonec posprejovali.

„Dnešní způsob turistiky vyhání lidi z jejich čtvrtí a škodí životnímu prostředí,“ řekl mluvčí Arranu. Hnutí podobné akce považuje za nutné, z města se podle něj stává obdoba zábavních parků. Ulice zaplnily vzkazy proti turistům. „Táhněte domů“ je slušnější varianta. Jeden slogan s černou siluetou a červeným cílem na hlavě hlásá: Proč se tomu říká turistická sezona, když je nemůžeme střílet?

Španělský premiér Mariano Rajoy označuje skupinu za extremistickou. Nic jiného ani říkat nemůže. Turismus činí jedenáct procent HDP Španělska, masivní pokles návštěvníků by kulhající španělské ekonomice příliš nepomohl.

Barcelona si možná od turistů trochu odpočine po čtvrtečním teroristickém útoku – spousta lidí už se odhlásila ze svých hotelů. Ale to jistě není řešení, který by si někdo přál. Ani Arran.

Itálie

Víno, pizza, makaróny, Itália, Itália, Itália… Ne tak docela. Také na Apeninském poloostrově dochází lidem trpělivost. V Římě už turisté nesmějí jíst na okraji městských fontán. Mají zákaz do nich lézt. Kromě toho nesmí v noci v ulicích věčného města popíjet alkohol. Podobná opatření přijal Milán, kde zároveň platí zákaz používání selfie tyčí.

Epicentrem italské vzpoury proti turistům jsou Benátky. Město má 55 tisíc obyvatel a ročně tam přijede více než 20 milionů turistů. To je, jako kdyby do Prahy ročně přijelo 470 milionů lidí.

Město je tak přecpané, že místní mají problém cokoli vyřídit. Stěhují se proto na předměstí, kde ale chybí potřebná infrastruktura. Benátky v posledních dekádách přišly o desítky tisíc obyvatel. Vláda se obává, že takovým tempem do roku 2030 odejde většina starousedlíků.
Z Benátek by zůstala turistická skořápka s krásnou architekturou.

Tomu hodlají Italové zabránit a chtějí omezit počet návštěvníků přijíždějících do města. Kdysi padl třeba návrh na zpoplatnění vstupu na náměstí svatého Marka, které je většinou narvané k prasknutí. „Krása italských měst nespočívá pouze v architektuře, je ukryta také v místním dění, benátských dílnách a obchůdcích. Potřebujeme tuto identitu zachránit,“ řekl italský ministr kultury Dario Franceschini. Vláda už proto zakázala otevírání nových fastfoodů a obchodů s kebabem.

Velký problém představují výletní lodě, jež do Benátek denně dopraví desetitisíce turistů. „Máte pár hodin, abyste následovali průvodce na most Ponte di Rialto a na náměstí svatého Marka. Pak se otočíte a jdete zpátky,“ vysvětlil Franceschini nesmyslné výlety, které podle něj městu pouze škodí. Turistické lodě ale představují pro Benátky také slušný příjem. Kromě peněz poskytují spoustu pracovních míst.

Chorvatsko

Nespokojenost roste i na Jadranu. Starosta oblíbeného ostrova Hvar už slíbil, že zatrhne opilecké řádění návštěvníků, především Britů. Turisté, kteří chodí bez triček po městě, zaplatí pokutu až 13 400 korun. Pokuta skoro dvacet tisíc korun hrozí lidem, kteří budou na veřejném prostranství pít alkohol, jíst nebo spát.

Také starobylý Dubrovník, který přežil srbské bombardování v devadesátých letech, úpí pod náporem turistů. Mnozí se zdrží den či pár hodin podobně jako v Benátkách. Starosta plánuje významné omezení výletních plaveb i počtu příchozích návštěvníků. Do budoucna by do centra směly jen čtyři tisíce lidí denně.

Za nárůstem počtu turistů stojí vzestup nízkonákladových dopravců, ale i popularita webů zprostředkovávajících ubytování jako Airbnb. O rostoucí popularitu jaderské perly se zasloužil také seriál HBO Hra o trůny, který se tam natáčel. Dubrovník posloužil jako základ pro město King‛s Landing (Královo přístaviště). Místní už nápor turistů nemohou vydržet, hlavně v létě.

Jedním z možných řešení je víc rozprostřít návštěvnický zájem a přimět turisty, aby vyzkoušeli i odlehlejší a méně navštěvovaná místa. Pomohlo by také prodloužení sezony. To by podle některých odborníků mohly vyzkoušet i další státy. Otázka je, zda vlády jihoevropských zemí mohou situaci uspokojivě vyřešit. Jde především o peníze. Zrovna Chorvatsko je na masovém turismu existenčně závislé – tvoří asi pětinu jeho HDP.