V dnešní den, na velikonoční Velký pátek, se připomíná smrt Ježíše Krista na kříži. Velký pátek je součástí Svatého týdne a velikonočního tridua. V západních církvích může tento svátek připadnout na období od 20. března do 23. dubna včetně.
Vrcholem a středem křesťanské liturgie je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Toto třídení začíná večerní eucharistií na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli. Svátek Velikonoc je tedy tvořen Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou, Velikonoční nocí a Nedělí zmrtvýchvstání.
Mnohdy se bohužel pozornost v těchto dnech soustředí především na Ježíšovo utrpení a smrt a oslava vzkříšení se dostává do pozadí. Velký pátek a Velikonoční noc jsou ale dvě stránky téže skutečnosti: bez smrti není zmrtvýchvstání, smrt je jen bránou do slávy. Proto tvoří tyto svaté dny ve skutečnosti den jediný.
Pro liturgii není Velký pátek dnem smutku a pláče, nýbrž dnem zamyšlení nad krvavou obětí Ježíše Krista, která je zdrojem spásy. Církev oslavuje vítěznou smrt Pána. Podle starodávné tradice neslaví církev o Velkém pátku eucharistii. Základním a obecným prvkem liturgie tohoto dne je hlásání slova. Obřad se skládá ze tří částí:
a) z bohoslužby slova se třemi čteními, mezi nimiž jsou i pašije, bohoslužba slova vrcholí přímluvami za celý svět,
b) uctívání kříže,
c) svatého přijímání.
Obsahem velkopátečních obřadů je zpřítomnění Kristova utrpení a smrti. Obřady jsou oslavou velikonočního tajemství, skrze které Kristova smrt dochází svého smyslu ve zmrtvýchvstání. Skrze toto tajemství Vykupitel zlomil moc hříchu, pekla a smrti.
Podle prastaré tradice dnes katolická církev neslaví eucharistickou oběť. Kněz je oblečen do roucha červené barvy a na počátku obřadů zdraví oltář hlubokou úklonou nebo se vrhne na tvář (prostrace) a chvíli se tiše modlí. Oltář je zbaven plachet, svící a kříže. Velký pátek je postním dnem závazně zachovávaným v celé církvi, a to postem od masa a újmy v jídle.
V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije často podané dramaticky nebo hudebně. Obřady pokračují přímluvnou modlitbou za církev, za papeže, za služebníky církve a za všechny věřící, za katechumeny, za jednotu křesťanů, za židy, za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista, za ty, kdo nevěří v Boha, za politiky a státníky, za ty, kdo trpí. Vrcholem obřadů je uctívání kříže.
Na Velký pátek se papež modlí Křížovou cestu v římském Koloseu.
Pravoslavní též eucharistii neslaví, ale třikrát během dne se scházejí k modlitbě. Zvláštní bohoslužby se konají i v protestantských církvích.
V bývalém Československu byl Velký pátek slaven jako státní svátek do 50. let dvacátého století. Debata o obnovení Velkého pátku jako státního svátku probíhala v Česku periodicky kolem oslav Velikonoc. Kromě KDU-ČSL usilovali v Česku o obnovu Velkého pátku jako dne pracovního volna například senátoři Martin Mejstřík, Soňa Paukrtová a Jaromír Štětina.
Dne 2. dubna 2015 premiér Bohuslav Sobotka vyslovil podporu návrhu koaliční KDU-ČSL na obnovení Velkého pátku jako státního svátku. Dne 21. října 2015 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona obsahující Velký pátek jako svátek, 2. prosince 2015 tato novela zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu (č. 245/2000 Sb.) prošla nejtěsnější možnou většinou v Senátu a 11. prosince 2015 prezident Zeman příslušný zákon podepsal. Vyšel pod č. 359/2015 Sb. Letos připadá na 25. březen.
V článku jsou použity informace z webu Víra.cz a z Wikipedie.