Prezident Miloš Zeman v posledních letech připomíná dospívajícího výtržníka, který chce, aby co nejvíce lidí znalo za každou cenu jeho názor na svět, zpravidla doplněný o nějakou pubertální analogii, jaká se hodí nanejvýš tak k sedmému pivu. Rád se proto obklopuje lidmi, kteří jeho názory sdílejí nebo mu přikyvují. Mezi jeho ideologické spojence patří jistě i ctihodní lidé jako třeba Pavel Rychetský. Mezi „přikyvovače“ pak možná patří mnozí z jeho současných spolupracovníků na Hradě, ale to nechť každý posoudí sám.

Na politické scéně Zemanovi nejvíce naslouchá, jistě z pragmatických důvodů, Andrej Babiš se svými lidmi. Dále má spojence (ať už z „lásky“, či z rozumu) mezi sociálními demokraty. V případě Babiše se Zemanovy názory prokazatelně mění tak, aby vyhověl tomuto svému věrnému (či dočasně věrnému) posluchači.

Nechme stranou otázky, jak se Miloš Zeman v průběhu života změnil a proč se změnil. Pro povolební vyjednávání je podstatné, jaký je v současnosti.

Říká, že chce být předvídatelný. Proto předem avizoval, že jmenuje Babiše premiérem i při případném druhém pokusu o sestavení vlády. Navíc předeslal, že si ani tehdy nebude klást žádné podmínky. Otázkou je, zda na druhý pokus vůbec během Zemanova prezidentství dojde, protože se prezident nechal slyšet na televizní stanici TV Barrandov, že nechá dlouhodobě ilegálně vládnout i případnou vládu bez důvěry (byť zrovna zmíněný Rychetský jakožto předseda ústavního soudu varuje, že zasáhne).

Obdobně chtěl přece Zeman nedávno, zřejmě neústavně a určitě v rozporu se zvyklostmi, odvolat pouze premiéra Sobotku s tím, že by zbytek vlády zůstal (zatímco Sobotka podával demisi za celou vládu). Zvyklost porušil i před čtyřmi lety, když jmenoval ministrem financí (a potažmo členem Bezpečnostní rady státu) člověka, který tehdy, ale dokonce ani dosud nepředložil čisté lustrační osvědčení. Tak se choval prezident, který teď na tiskové konferenci s Babišem zdůrazňuje, že chce být předvídatelný, a proto svého spojence bude jmenovat premiérem i při případném druhém pokusu. Ostatně, Zeman měl problém i s Babišovým odvoláním z vlády. Kdoví, jak dlouho by zdržoval, kdyby Babiš se svým odvoláním sám nesouhlasil.

Jak jsme již upozornili, Zeman chtěl také po předchozích parlamentních volbách v roce 2013 porušit dokonce i jím na oko uznávanou ústavní zvyklost, že premiérem bude jmenován vítěz. Tajně se sešel se svými „fanoušky“ z řad ČSSD a společně se pokusili o tzv. lánský puč (pojmenovaný podle toho, že se schůzka odehrála za zády předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky na zámku v Lánech). V současnosti už se k schůzce dokonce veřejně přiznává a nikdy se za ni neomluvil.

Teprve když bylo podle letošních předvolebních průzkumů prakticky jasné, že Babiš se svou stranou vyhraje volby, nechal se Zeman slyšet, že premiérem jmenuje při prvním pokusu vítěze voleb.

Jak již navíc bylo některými politiky správně připomenuto, po pádu vlády Petra Nečase v roce 2013 si Zeman kladl nesmyslnou podmínku, aby mu kandidátka na premiérku Miroslava Němcová přinesla 101 podpis poslanců, kteří její vládu podpoří. Bylo přitom jasné, že Němcová tuto většinu ve sněmovně má a od Zemana se jednalo o nepochybnou obstrukci. Naproti tomu nyní, kdy vůbec není jasné, kdo by Babišovu vládu podpořil, si Zeman přestal klást podmínky. Rozumíte tomu? Je Zeman předvídatelný? Je. Zjevně jde na ruku tomu, koho potřebuje.