Na e-shopu FORUM nenabízíme jen knihy o politice či historii. Uvědomujeme si, že někdy je prostě potřeba si odpočinout a věnovat se něčemu příjemnému, třeba kráse a umění. Proto jsme do nabídky zařadili i další publikace, které byste si neměli nechat ujít. Celou nabídku e-shopu FORUM najdete zde.
Epocha salonů
Aleš Filip a Roman Musil
České salonní umění a mezinárodní výtvarná scéna 1870–1914
Epochou salonů označujeme období mezi lety 1870 a 1914, kdy bylo tzv. salonní umění na vrcholu popularity, a nakonec také ve své pozdní, závěrečné fázi. Salony umění, pořádané podle pařížského vzoru, měly divákům poskytnout přehled o celé šíři spektra dobové výtvarné tvorby, jak domácí, tak zahraniční. Nechyběla na nich ani vyhraněná díla progresivních směrů (realismu, naturalismu, symbolismu, secese atd.), i když převažovala tvorba středního proudu, pro niž je symptomatická zvláště žánrová malba s anekdotickou i moralizující pointou. Právě pro tuto tvorbu se vžilo označení salonní umění. To bylo dlouho opomíjeno jako konvenční a převážně komerčně orientovaná produkce. K novému zhodnocení začalo docházet až koncem šedesátých let dvacátého století. V českém prostředí sehrál iniciační roli profesor Roman Prahl, který do této publikace přispěl úvodním textem.
Umělci pocházející ze zemí Koruny české studovali, žili a vystavovali jak v hlavním centru dění, Paříži, tak ve středoevropských centrech v Mnichově, Vídni, Praze a jinde. Tomu také odpovídá složení mezinárodního autorského týmu a koncepce této unikátní obsáhlé publikace, která reflektuje působení několika stovek umělců (malířů, sochařů i grafiků), přičemž devadesáti pěti z nich jsou věnovány strukturované medailony.
Od dějin k uměleckému dílu
Cesty k porozumění vizuální kultuře
Umělecká díla jednotlivých historických epoch k nám dnes promlouvají často komplikovaným jazykem. Pro člověka 21. století není vždy snadné pochopit všechny jejich významové vrstvy, tak jak je mohli vnímat divačky a diváci v dobách jejich vzniku. Právě navracení a objevování ztracených významů tvoří podstatnou část odborného zájmu čelného představitele brněnské školy dějin umění prof. Jiřího Kroupy.
Autorky a autoři textů v předkládané publikaci připravené k poctě pana profesora se skrze různé metodologické přístupy zaměřili na rozmanité vrstvy vizuální kultury od středověku po 20. století. Kniha je rozdělena do tří tematických částí zaměřených na vizuální kulturu a umění středověku a raného novověku, na umění a architekturu moderní doby a nakonec na historiografii, metodologii a teorii dějin umění.
Gombrich – Tajemství obrazu a jazyk umění
František Mikš
Pozvání k dějinám a teorii umění
Ernst Hans Gombrich (1909–2001) je bezesporu nejznámějším a nejpopulárnějším historikem umění dvacátého století. Široká veřejnost ho zná jako autora Příběhu umění, fascinujícího bestselleru, jehož se ve světě prodalo přes šest milionů výtisků. Byl však především uznávaným badatelem a teoretikem v oblasti umění, jehož podnětné odborné práce jsou u nás až na řídké výjimky málo známé.
Kniha Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění se snaží tuto mezeru zaplnit. Jejím cílem není, řečeno s Ernstem Gombrichem, poskytovat čtenáři výčet suchých dat, periodizací a nezáživných popisů známých děl, ale chce je naučit obrazy pozorně vnímat a dějinám umění skutečně porozumět.
Kniha vznikla na základě autorova dlouholetého zájmu o otázky spojené se vznikem a interpretací uměleckého díla. Neomezuje se pouze na dějiny umění, ale pohybuje se i v oblasti estetiky, filosofie, psychologie a také sociobiologie, přičemž odkazuje jak na významné Gombrichovy vídeňské současníky, kteří ho ovlivnili (např. filosofa Karla R. Poppera či etologa Konrada Lorenze), tak na jeho následovníky zabývající se psychologií obrazového znázorňování.
Úspěšná publikace, označovaná kritikou za „druhý příběh umění“, vychází již ve čtvrtém vydání, tentokrát s barevnými reprodukcemi.