
Staronový americký prezident Donald Trump. FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0

KOMENTÁŘ / Lékařka Lisa Andersonová, osmapadesátiletá žena z Cromwellu v Connecticutu a rodilá Američanka, zažila šok, když 17. dubna 2025 obdržela e-mail od ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) s výzvou, aby Spojené státy okamžitě opustila. Narůstá též napětí mezi Trumpovou administrativou a Nejvyšším soudem. Podle Trumpa si prý soudy zřejmě nepřejí, aby z USA „odstraňoval“ zločince, a proto opakovaně rozhodují v rozporu s jeho opatřeními.
Zpráva, která začínala větou „Je čas, abyste opustila Spojené státy“, byla součástí iniciativy DHS zaměřené na „samo-deportaci“ cizinců bez zákonného práva pobývat v USA. Andersonová, která se narodila v Pensylvánii a s imigračními úřady nikdy neměla problémy, zprvu považovala e-mail za spam. Po ověření však zjistila, že zpráva skutečně pochází od DHS, což ji ve výsledku přimělo nosit u sebe americký pas jako důkaz občanství a hledat imigračního právníka.
Zástupci ministerstva později přiznali, že e-mail byl Andersonové zaslán omylem. Podle vysokého představitele DHS mohlo dojít k chybě, pokud nějaký cizinec uvedl nesprávnou e-mailovou adresu – v tomto případě adresu americké občanky. Ministerstvo uvedlo, že bude řešit jednotlivé případy individuálně, ale zdůraznilo, že pobyt v USA je pro cizince „výsadou, nikoli právem“. Andersonová každopádně není jediná, kdo takovou zprávu obdržel. Podobný e-mail dostala i Nicole Micheroni, imigrační právnička z Bostonu a rovněž občanka USA, která byla varována, že má na opuštění země sedm dní, jinak si ji federální vláda „najde“.
Napětí mezi Trumpovou administrativou a Nejvyšším soudem
Případ lékařky z Connecticutu není jediným problémem, který Trumpova administrativa v oblasti imigrace řeší. Dne 19. dubna vydal Nejvyšší soud USA (SCOTUS) takzvaný nouzový příkaz, kterým dočasně zablokoval plánované deportace skupiny venezuelských migrantů zadržených v Texasu do Salvadoru. Administrativa se pokusila tyto migranty deportovat na základě Trumpova oblíbeného zákona Alien Enemies Act z roku 1798, což vyvolalo ostrý odpor Americké unie pro občanské svobody (ACLU), která podala urgentní žádost k soudu s argumentem, že takové kroky porušují řádný proces.
Právo na řádný proces je zakotveno v americké ústavě, konkrétně v 5. dodatku a 14. dodatku. Pátý dodatek, ratifikovaný v roce 1791, stanoví, že „žádná osoba“ (no person) nesmí být „zbavena života, svobody nebo majetku bez řádného soudního procesu podle zákona“. Čtrnáctý dodatek, přijatý v roce 1868, rozšiřuje tuto ochranu a explicitně uvádí, že žádný (americký) stát nesmí „žádné osobě“ (any person) na svém území odepřít „řádný proces podle zákona“ ani „rovnou ochranu zákonů“. Klíčový je výraz „osoba“ v obou dodatcích, který podle řady precedentů Nejvyššího soudu zahrnuje i cizince, ať už jsou na území legálně, nebo nelegálně.
Příkaz soudu, vydaný krátce před 1:00 hodinou ráno místního času, nařídil Trumpově administrativě, aby „neodstraňovala žádného člena potenciální skupiny zadržených osob ze Spojených států“, dokud soud ve věci nevydá další rozhodnutí. Rozhodnutí podpořila většina soudců poměrem 7:2, na stranu liberálních členů soudu se přidali i tři soudci jmenovaní Donaldem Trumpem – Brett Kavanaugh, Neil Gorsuch a Amy Coney Barrettová – což vyvolalo vlnu kritiky od Trumpových spojenců, kteří soudce označili za „nakažené ideologií“ a někteří dokonce navrhli soud „rozpustit“.
Donald Trump se k rozhodnutí Nejvyššího soudu obecně vyjadřuje mnohem opatrněji než v případě soudů nižších instancí, kde soudce často označuje za „demokratické aktivisty“. Vůči SCOTUS opakovaně prohlašuje, že má k soudcům „velký respekt“, což kontrastuje s tvrdou rétorikou jeho týmu. Kauza k dnešnímu dni zůstává otevřená. Nejvyšší soud nadále zvažuje další kroky ohledně deportačních letů a zákaz pokračovat v plánovaných akcích pro administrativu momentálně zůstává v platnosti.
Trumpovo „efektivní vyhošťování“
Na své sociální síti Truth Social každopádně Donald Trump prohlásil, že podle jeho názoru není možné umožnit řádný proces každému člověku, kterého jeho administrativa chce deportovat. Poskytnutí řádného procesu každému člověku by podle Trumpa značně zpomalilo a znemožnilo efektivní vyhošťování, protože by prý bez nadsázky trvalo 200 let. Soudy si podle prezidenta zřejmě nepřejí, aby ze země „odstraňoval“ zločince, a proto ve věci pravidelně rozhodují proti jeho administrativě.
Incident s lékařskou Andersonovou vyvolal rychlou reakci místních politiků. Starosta Cromwellu James Demetriades označil situaci za „zjevnou administrativní chybu“, která musí být okamžitě napravena, a vyzval DHS k odvolání výzvy. Senátor Matt Lesser (demokrat z Middletownu) šel ještě dál a označil chování DHS za „šokující a pobuřující“.
Tento případ není ojedinělý a přidává se k řadě chyb Trumpovy administrativy v oblasti deportací. Příkladem, který vyvolal největší mediální pozornost, je případ Kilmara Abrego Garcii (podrobnosti si můžete přečíst tady: https://www.forum24.cz/deportace-kilmara-garcii-ukazala-jak-zoufala-je-imigracni-politika-trumpovy-administrativy), imigranta ze Salvadoru, který byl v rozporu se soudními rozhodnutími deportován do věznice pro teroristy CECOT. Kauza je momentálně aktivní a čeká se na další slyšení před dalšími soudy.
Širší dopady chybování
Odborníci varují, že opakující se chyby v systému DHS ohrožují důvěru veřejnosti v imigrační politiku USA. Sama Dr. Andersonová vyjádřila obavu, že podobné zprávy mohli obdržet i další američtí občané, kteří je snadno mohli vyhodnotit jako naprostý nesmysl a ignorovat.
Jaké by případný zásah imigračních úřadů proti těmto lidem měl následky, lze s ohledem na dosavadní praxi Trumpovy administrativy a její boj proti soudním rozhodnutím i tehdy, kdy jde o jednoznačnou chybu na straně úředníků, těžko předvídat.
Popsaný případ zdůrazňuje potřebu systémových změn v tom, jak DHS spravuje, a především ověřuje data a prosazuje imigrační opatření. To vše v době, kdy Trumpova administrativa pod vedením „pohraničního cara“ Toma Homana (bývalý šéf ICE) tlačí na masové deportace slíbené Trumpem během jeho kampaně v roce 2024.