Evropský parlament jednal o ohrožení svobody médií v České republice. Bylo více než zajímavé sledovat – stejně jako předchozí jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) – přístup europoslanců z České republiky.
Nejprve tedy jmenujme některé z těch, kdo si nebezpečí, ve kterém se Česká republika nachází, připouští, a kdo si z pozice europoslanců uvědomují, že je to právě Evropská unie, v níž máme partnery, s nimiž stojí za to diskutovat. A kteří také vědí, že se nejedná o žádné grilování České republiky, protože k ničemu takovému na půdě Evropského parlamentu vůbec nedošlo.
Za zmínku stojí zejména vystoupení poslanců Jaromíra Štětiny a Jiřího Pospíšila. Oba hovořili o konkrétních důsledcích ovládnutí médií Andrejem Babišem – a oba se postavili za to, aby se situace řešila. Podobně jako například Michaela Šojdrová nebo Luděk Niedermayer, který svým kolegům za debatu několikrát poděkoval.
Naopak nepochopitelné bylo bagatelizování problému ze strany Tomáše Zdechovského, který radši pohovořil o alkoholických extempore prezidenta Miloše Zemana. Ten však svobodu médií kromě sprostých útoků a nesmyslných vyjádření vůbec neohrožuje, dělá pouze ostudu.
Na výboru nevystoupil nikdo z ČSSD, ANO, ODS ani z KSČM. Jinak tomu ale bylo na plénu Evropského parlamentu ve čtvrtek ráno. Tam se totiž začali samozřejmě projevovat zástupci Babišova hnutí, případně občanští demokraté.
Pan Zahradil si například myslí následující: „Mám pocit, že v poslední době je tady z nejrůznějších důvodů grilována jedna středoevropská země za druhou − Maďarsko, Polsko, nyní Česká republika. Rád bych věřil tomu, že to není jakási odveta za to, že tyto země poslední dobou ‚zlobí‘, že třeba odmítly kvóty nebo že se nijak nehrnou do eurozóny. My, kdo jsme v opozici vůči panu Babišovi, se s ním brzy utkáme ve volbách. To je jediný prostředek, jak politicky tuto věc vyřešit. Špinavé prádlo se má prát doma a já vás ujišťuji, že my si ho doma také vypereme.“
Je naprosto neskutečnu manipulací a lží, že by Česká republika byla v EU „grilována“, případně že by se kdokoli choval tak, že naše země „zlobí“. Jednání výboru LIBE bylo naprosto věcné, kultivované a všichni přítomní měli reálný zájem o dění v Česku. Nikdo nepeskoval Čechy, jak se to snaží prezentovat nejen zástupci ODS a hnutí ANO, ale třeba i Jiří Ovčáček. Jednalo se o výměnu názorů a informací rovnocenných partnerů, protože těmi taky v EU jsme – a mohli bychom být ještě více, pokud by nás tam zastupovali lidé zodpovědní za svou práci. Někteří ovšem raději vedou lítý boj proti sudetským Němcům, kteří se už už chystají obsadit naše pohraničí a ukrást nám chalupy. Tak vlastně není jasné, co kromě neúčasti ve vládě myslí pan Zahradil tou svou opozicí.
Babišův europoslanec Telička sice uznal, že chování jeho šéfa při schůzkách s novinářem Markem Přibilem bylo nepřijatelné, přesto se podle něj vůbec nic neděje. Čeští novináři jsou podle něj při vykonávání své práce svobodní a navíc prý všechno vyřešilo převedení Babišova majetku do svěřenského fondu. Trochu pozapomněl, že nejznámější schůzka pana obmyšleného majitele s novinářem, se kterým připravoval kompro na ČSSD, proběhla až po tomto převedení.
„Domnívám se, že by se měl Evropský parlament zabývat systémovými problémy v těch zemích Evropské unie, které nerespektují základní demokratické principy a kde nezávislá žurnalistika čelí institucionálním překážkám. Česká republika zcela jistě není jednou z nich,“ prohlásil Telička. Samozřejmě – hnutí ANO totiž nemá problém s tím, že by tato strana mohla vyhrát volby i díky tomu, že čeští voliči nebudou informováni o kauzách Andreje Babiše, protože jeho noviny o nich úspěšně mlčí.
Je dobře, že se na úrovni Evropské unie ví o tom, že se v naší zemi děje něco, co zásadně ohrožuje principy, na nichž stojí liberální demokracie. Od stálých bojovníků proti EU se samozřejmě nyní dočkáme kritiky, která jim přinese politické body. Zabránit dialogu s našimi partnery se jim ale nepodařilo – a to je to hlavní.
