První letošní jednání velvyslanců členských zemí NATO s jejich ruským protějškem označil dnes generální tajemník aliance Jens Stoltenberg za konstruktivní, byť ne jednoduché. Obě strany se podle něj stále neshodují v pohledu na ukrajinskou krizi. Rusové ale NATO informovali o budování tří nových divizí ve svém Západním vojenském okruhu, aliance naopak představila svou posílenou přítomnost ve třech pobaltských zemích a Polsku.
Stoltenberg před novináři zdůraznil, že bezpečnostní situace na Ukrajině je i nadále důvodem k hlubokému znepokojení. „Počty narušení příměří dosáhly na východě Ukrajiny rekordní úrovně, pokračují intenzivní boje a staženy nebyly těžké zbraně,“ řekl. Připomněl také prohlášení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že těžké zbraně, které by v oblasti vůbec neměly být, jsou používány skoro dvakrát za minutu.
NATO podle něj žádá všechny strany dohody z Minsku, aby splnily své závazky. „Dnes spojenci vyzvali Rusko, aby využilo svého vlivu na (východoukrajinské) ozbrojené skupiny tak, aby plně dodržovaly své závazky,“ řekl Stoltenberg. Spojenci mají podle něj problém s ruským uznáváním dokladů vydávaných východoukrajinskými separatisty a využíváním rublu jako měny na území pod jejich kontrolou.
Na žádost Ruska se dnes diskutovalo také o dění v Afghánistánu, kde NATO podporuje výcvikem a penězi afghánské národní síly. Velvyslanec Alexandr Gruško dnes podle informací ČTK odmítl obvinění, že jeho země podporuje povstalce hnutí Tálibán, jak nedávno zaznělo ze strany amerických vojenských představitelů.
Jednání Rady NATO−Rusko bylo dnes v Bruselu delší, než se původně čekalo. Stoltenberg před novináři ocenil dnešní pokrok v transparentnosti, kdy Rusové informovali o třech svých nově vznikajících divizích v Západním vojenském okruhu a NATO o svém posilování v Pobaltí a Polsku. Obě strany si také vyměnily informace o minulých vojenských cvičeních.
Český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý dnešní diskusi označil z hlediska výměny informací za nejobsažnější od roku 2014. „Ale na druhou stranu neposunulo náš vzájemný vztah, řekl bych, ani o milimetr,“ podotkl.
Jednání Rady NATO−Rusko se naposledy uskutečnilo loni přibližně v polovině prosince a už Stoltenberg prohlásil, že obě strany spolu v ukrajinské krizi hluboce nesouhlasí. Ruská anexe Krymu a postup země v dění na Ukrajině byly důvodem, proč aliance přerušila s Moskvou veškerou praktickou spolupráci.
Občasná jednání společné rady, která měla být původně zásadním nástrojem nové úrovně partnerských vztahů aliance a jejího východního souseda, zůstaly jednou z mála možností ke vzájemné komunikaci. NATO také ruskou stranu žádá o větší transparentnost a předpověditelnost chování.
Dnes Stoltenberg s novináři hovořil předtím, než se v přesunutém termínu v pátek v Bruselu sejdou ministři zahraničí členských zemí aliance. Schůzka, která byla posunuta kupředu tak, aby se jí mohl zúčastnit nový americký ministr Rex Tillerson, bude podle generálního tajemníka NATO signálem trvajících transatlantických bezpečnostních vazeb. Mluvit se má o obranných výdajích, kdy Spojené státy žádají evropské spojence o jejich zvýšení, ale také o boji s terorismem a o spolupráci s třetími zeměmi.
