Jednání se Švédskem a Finskem o jejich vstupu do Severoatlantické aliance budou pokračovat 9. března. Dnes to řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Jednání Ankara pozastavila na začátku letošního roku kvůli svým výhradám vůči postupu švédské vlády v souvislosti s demonstracemi prokurdských sil a protestem aktivisty proti islámu, který spálil před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu posvátnou knihu korán.
Při jednání v Bruselu zástupci zemí vyhodnotí naplňování memoranda z loňského června. V dokumentu se státy zavázaly například k větší spolupráci v boji proti terorismu. Ankara dlouhodobě vyčítá Stockholmu a Helsinkám, že nepotlačují dostatečně organizace, které turecké úřady považují za teroristické. Jedná se například o Stranu kurdských pracujících, kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gülena.
Turecko jednání pozastavilo na začátku roku kvůli postoji Švédska k demonstraci, při které dánský aktivista proti islámu Rasmus Paludan spálil ve Stockholmu korán. Představitelé švédské vlády to označili za nevhodné gesto, které ale chrání svoboda projevu. Ankara to naopak považuje za zločin z nenávisti.
V souvislosti s růstem napětí se Stockholmem Turecko nevyloučilo, že by mohlo posuzovat švédskou a finskou žádost odděleně. Severské země ale preferují vstoupit do aliance společně. „Je v zájmu všech, aby Švédsko a Finsko vstoupily do NATO společně,“ řekla finská premiérka Sanna Marinová po jednání se svým švédským protějškem Ulfem Kristerssonem ve Stockholmu. Švédský premiér potvrdil, že je ambicí obou zemí dokončit proces společně. Ujistil také, že jeho země bude nadále plnit trojstranné memorandum o umožnění procesu vstupu do NATO uzavřené mezi Finskem, Švédskem a Tureckem.
Dvojice skandinávských států podala žádosti o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu. Schválit rozšíření NATO musí všechny členské země. Vedle Turecka musí o vstupu hlasovat i maďarský parlament.