Prezident Petr Pavel v úterý vystoupil v institutu evropských studií College of Europe v Bruggách, kde přednesl projev a zahájil nový akademický rok. Patronkou letošního ročníku je bývalá ministryně zahraničí USA s československými kořeny Madeleine Albrightová. 

Prezident v projevu zdůraznil důležitost Evropské unie. Upozornil ale na to, že přibývá jejích kritiků. „Znovu a znovu se tento projekt ukázal jako odolnější, než se očekávalo. Dá se očekávat, že nadcházející časy nebudou o nic méně krušné. Skeptických hlasů přibývá. To platí i pro některé zakládající členské státy EU a tradiční bašty evropské integrace,“ řekl. Připomněl některé hrozby, jimž EU čelí, například ruskou agresi na Ukrajině, křehkou ekonomiku a klimatickou krizi.

Dodal, že o určujících rysech Evropy už bylo napsáno mnoho. „Zesnulý Milan Kundera kdysi popsal evropské paradigma jako ,maximální rozmanitost na minimálním prostoru‘. Přestože byla Evropa v minulosti kulturně různorodá a politicky roztříštěná, staví na společném dědictví. Toto dědictví má svou světlou i ošklivou stránku, stejně jako vznešené ideály a morální imperativy,“ řekl Pavel s tím, že Evropa s sebou nese vzpomínku na nesnášenlivost, války a hrůzy totalitních režimů.

Dále čtěte

Kupte si knihu Bohumila Doležala: Jak ubránit normální svět

Česká republika i celý svět prošly v předchozích letech mnoha turbulentními změnami. Jen pár měsíců po vzniku vlády Petra Fialy…

Vyzdvihnul Spojené státy americké jako klíčového spojence evropských zemí. Podle Pavla by mělo být našim záměrem tuto spolupráci rozšířit, jak nejvíc je možné.

„Jednotně stojíme, rozděleni padáme. Náš dosavadní jednotný postoj proti ruské agresi – jak v NATO, tak v EU – k údivu odpůrců prokázal, že jsme schopni zvítězit. Ruská agrese je skutečně zlomový okamžik. Převrátila celou řadu politik EU. Jiné potřebují zásadní opravu,“ pokračoval.

Dále mluvil o tom, že bychom neměli odkládat rozšíření Evropské unie „na hypotetický okamžik v budoucnu, kdy s námi budou kandidátské země dokonale sladěny“. Rozšíření podle něj posiluje bezpečnost a slouží stabilitě demokracií. „Naše kritéria musí být transparentní a splnitelná. Kde je to možné, potřebujeme důvěryhodný harmonogram. Zároveň nesmíme slevit z našich zásad a sdílených hodnot zakotvených ve smlouvách, jmenovitě z úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv.“

Česká republika sdílí své zkušeností s kandidátskými zeměmi a podle prezidenta je také připravena udělat více, aby jim pomohla s reformami.

„Další oblastí, kterou chci zdůraznit, je evropská obrana. Dominantní role NATO jako poskytovatele bezpečnosti již nesmí znamenat, že Evropa zanedbává své obranné závazky. Je nezbytné posílit evropský pilíř NATO a posílit evropskou interoperabilitu. Velmi pravděpodobně budeme muset překročit cíl dvouprocentních výdajů na obranu,“ předpověděl.

Dále čtěte

Už žádné vlastnictví médií politiky. Evropský parlament schválil zásadní návrh

Zákaz vlastnictví médií pro vysoce postavené politiky z celé Evropské unie nebo jasná pravidla pro zadávání státní reklamy. To jsou…

Na závěr oslovil studenty College of Europe, kteří mají podle něj hodně zodpovědnosti ve svých rukou. „Kamkoli vás život zavede, až opustíte College of Europe, přeji vám, ať se vám daří,“ zakončil svůj projev.

Prezident po Bruggách navštíví Štrasburk, kde přednese projev na plénu Evropského parlamentu, ve kterém nastíní svou vizi budoucnosti Evropy. Zdůrazní základní hodnoty, na nichž je postaven evropský projekt a význam spojenectví, která jsou ve světle ruské agrese na Ukrajině pro bezpečnost Evropy důležitější než kdy dřív. Zaměří se i na rozšíření EU a roli, kterou by měla hrát ve světě. S Robertou Metsolaovou se prezident setká i na bilaterální schůzce. S českými europoslanci pak probere jejich priority na poslední měsíce jejich mandátu před evropskými volbami.

Ve Štrasburku také proběhne schůzka prezidenta Pavla s generální tajemnicí Rady Evropy Marijou Pejčinovićovou Burićovou. Česko letos oslavilo výročí 30 let členství v Radě Evropy a lidskoprávní problematika je dlouhodobou součástí české zahraniční politiky i prioritou prezidenta. Česko se například aktivně podílelo na vzniku Registru škod způsobených ruskou agresí proti Ukrajině, což byl jeden z nejviditelnějších výstupů květnového summitu Rady Evropy v Reykjavíku.