KOMENTÁŘ / „Nepečeme z ukrajinského obilí.“ To nám sdělila paní Pernická z pekárny Slovanka v Krnově. Chytila se Ruskem a Agrofertem rozdmýchávaného nesmyslu o tom, že ukrajinská mouka v Česku, které se mimochodem dováží naprosté minimum, je nebezpečná, a jala se v duchu svých dalších názorů šířit nenávist. Nebezpečnou, zavrženíhodnou a zlou.
I jedinec méně znalý dějepisu ví, jak snadné je vyvolat nenávist proti skupině osob pouze na základě národnosti. A nejde „jen“ o holocaust a nálepkování židovských obchodů. Lidé jako paní Pernická v každé době najdou nový cíl. Židé. Sudetští Němci. Sedláci. Migranti. Ti, kteří si v životě vydělali víc peněz. Nebo jsou jiní. Neznáme je. A potřebujeme je nenávidět.
Ovšem paní z krnovské pekárny je prostě jednou z mnoha těch, kteří naslouchají nejen obchodníkovi s nenávistí Jindřichu Rajchlovi nebo jeho hlavnímu konkurentovi Tomiu Okamurovi. Lži týkající se ukrajinské mouky jsou nové, neotřelé a hlavně se hodí většímu počtu hráčů než jen kolaborantům s Vladimirem Putinem.
Víte, kdo by rozhodně nechtěl, aby se do Česka dodávalo více mouky ze zahraničí? Přece ten, kdo jí prodá nejvíc, a tak tu má monopol na určování cen. Ono totiž skutečně není pro zákazníky výhodné, když tu máme jen ty „české“ (v uvozovkách, protože zdaleka ve všech případech nejde o komodity vypěstované u nás) potraviny. Protože tam, kde má Agrofert absolutní moc, tam si nikoho nechce pustit. A tak si všimněte, co o ukrajinské mouce šíří hnutí ANO.
Ještě nebezpečnější je navíc propojení s údajnou snahou ochránit něčí zdraví. Je zajímavé, kdo se toho chytí – ten, kdo se nenechal očkovat proti covidu, protože si nechal namluvit jeden nesmysl, aniž by přemýšlel o dopadech nemoci. Nebo třeba ten, kdo bez rozpaků nakupuje to nejlevnější a nejnezdravější jídlo (zdravíme do Vodňan nebo do Kosteleckých uzenin), ale protože už ví, že Ukrajince máme nenávidět, před jejich moukou si chrání to svoje zdraví.
Tahle kampaň je jednou z nejodpornějších dezinformací od začátku Putinovy války na Ukrajině. V zemi, kde jsou kontroly dováženého zboží opravdu kvalitní a pečlivé. A hlavně v zemi, která konkurenci proti Agrofertu opravdu potřebuje, právě kvůli kvalitě potravin.
Hlavní je ale odmítnout nenávist, cedule před obchody a spojování dílčího problému na Slovensku s lidmi, kteří utíkají před válkou a přicházejí o své domovy a své blízké. To je něco, co už tu bylo – ve 30. letech minulého století. Tehdy ty cedule ve jménu nenávisti také vystavovali „obyčejní lidé“ z „obyčejných měst“. A pak z toho byla tragédie neobyčejných rozměrů. To bychom už nikdy neměli dovolit.