Komentátor Jefim Fištejn ve svém pravidelném videokomentáři hodnotí situaci ve Francii, a to zejména nelehkou pozici prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava státu podle něj nemá za sebou silnou skupinu obyvatel, kteří by souhlasili s Macronovými vizemi, a hlavně: Vyprofilovala se jako součást establishmentu a nerealizuje potřebné reformy.

Fištejn nejprve připomíná tzv. pravidlo druhého roku – tedy dobu, kdy se obvykle francouzský prezident dostává do problémů. „Nyní to se vší vahoou pocítil Emmanuel Macron,“ uvedl a zmínil strmý propad prezidentovy popularity kvůli hnutí Žluté vesty.

Žluté vesty charakterizuje Fištejn tím, že hnutí nemá jasného vůdce a vyznačuje se velkou výdrží. „Je jasné, že se jedná o vyhřeznutí nespokojenosti Francouzů obecně,“ říká. Nejde tak jen o avizované zvyšování ceny paliva. „Politicky korektní francouzský a západní přístup vidí v tomto hnutí vliv Moskvy,“ zmínil komentátor s tím, že v davu se měly nacházet policii známé osoby s transparenty týkajícími se Doněcku nebo Luhanska.

V Moskvě jsou „vesty“ nazývány barvami tak, jak tomu bylo například u ukrajinské tzv. oranžové revoluce. Ve všech zemích jsou ale názory na Žluté vesty různé. „Hnutí vydalo manifesty, které kolují internetem, ale mnozí zpochybňují jejich pravost. Neshodují se s tím, co protestující předložili prezidentu Macronovi,“ vysvětluje Fištejn.

Žluté vesty ve zveřejněných požadavcích podle Fištejna požadují například referenda, a to i o možném vystoupení z NATO nebo z Evropské unie. To, co překvapilo nejvíc, je ale doba, po kterou lidé vydrželi chodit do ulic, a to i do střetů s policií.

Macron při svém nástupu slíbil reformy, ale zatím se toho moc nestalo. Žádná se zatím nestala zákonem, ač je Francie nutně potřebuje. „Přes megalomanské představy Emmanuela Macrona je realita velmi bídná,“ říká Fištejn. Ve Francii je téměř desetiprocentní nezaměstnanost, HDP roste velmi pomalu. Francouzský prezident podle něj místo toho prosazuje změny v Evropské unii, kam patří například zřízení evropské armády. „Tohle je utopie,“ dodává.

„Normální politik by mohl protesty ustát, kdyby se sám prezentoval jako člověk z lidu a vytvořil silnou skupinu obyvatel, která se ztotožňuje s jeho vidinou hlavních strategických cílů země,“ komentuje Fištejn. francouzi podle něj nemohou říci, že by se měli lépe. Zkrátka nebude to pro Macrona snadný rok, těžko může dělat cokoli jiného, než ustupovat. „Z ústupků se těžko přechází do ofenzívy,“ shrnul Fištejn s tím, že Macron přišel jako protest proti establishmentu a vyprofiloval se jako jeho součást. „Zasluhuje si přezdívku Micron.“