Francouzský prezident Emmanuel Macron nemá příliš dobré výsledky v průzkumech. Důvěra mu zásadně klesá, jeho první kroky nebyly příliš šťastné. A to i přesto, jak rychle vlétl do tamní politiky. Jedním z jeho posledních kroků bylo nepozvání zástupců Polska a Maďarska na jednání – a okamžitě se začalo spekulovat o tom, proč se tak stalo.

„Připomíná našeho Andreje Babiše. Je to postmoderní, populistický politik,“ říká Fištejn s tím, že volič, který odpoví „Ano“, dostane ujištění, že bude líp, ale nikdo neví, jak toho bude dosaženo.

Předmětem mnoha komentářů se také stala snaha získat pro Macronovu manželku postavení první dámy. „Formalizované postavení první dámy se Francouzům nezdálo příliš etické,“ uvedl Fištejn s tím, že Brigitte Macronová řekla, že o toto postavení nestojí. Místo toho se zpěvačkou Rihannou založila organizaci pro globální vzdělávání, jehož výsledky ale nikdo nebude moci dobře zhodnotit.

Fištejn upozorňuje na fakt, že ve Francii proti sobě nestojí pravice a levice, ale tři populistické proudy – Marine Le Penová, extrémní levice a Macron. „Neřekl zatím nic o tom, jak hodlá Evropskou unii reformovat,“ prohlásil Fištejn Macronovi, který nepozval na jednání Polsko a Maďarsko. Komentátor ale má za to, že se tak nestalo, aby tyto země „trestal“ za jejich vnitřní politiku. „Postavil svou prestiž na zdání, na vnějších okolnostech,“ doplnil.

Na podzim se chystají reformy pracovního trhu, ale také demonstrace. Proto se francouzský prezident rozhodl bojovat proti příliš levným pracovním silám z Východu a uspořádal jednání, ovšem bez zmiňovaných Poláků a Maďarů. „Český a slovenský premiér jsou slabí protivníci,“ vysvětluje Jefim Fištejn. S Polskem a Maďarskem by bylo jednání mnohem složitější.