Když Josif Stalin vycítil, že program kolektivizace a industrializace začíná narážet na stále větší odpor ožebračeného obyvatelstva a struna represí je napnuta k prasknutí, zveřejnil ve stranickém tisku direktivní stať Závrať z úspěchů, v níž obvinil z četných přehmatů své nejbližší spolubojovníky – oni že za všechno nepěkné můžou, on sám se na jejich řádění dívá s nelibostí, jako starý lidumil jej rozhodně odsuzuje. Struna lidových nálad povolila a mnozí uvěřili, že teď už bude líp.
Vladimir Putin na hodinách dějepisu zřejmě nechyběl. Během jednoho dne, ve čtvrtek 27. října, se představitelům ruské oficiální moci podařilo učinit rekordní množství senzačních prohlášení. Dohromady dělají tak mocný dojem, že Kreml radikálně přehodnocuje svůj politický kurz, až mnozí pozorovatelé chtě nechtě začali uvažovat o novém „tání“ – tak se jmenovalo Chruščovovo popuštění uzdy po smrti Stalina. Zde jsou jen některé z překvapivých výroků doplněné drobnými vysvětlivkami pro českého čtenáře:
- Putin: Rusko odsuzuje rétoriku televizního moderátora Dmitrije Kiseljova o připravenosti Moskvy obrátit Spojené státy v „hrstku radioaktivního popela“ (v Rusku byly doteď běžné úvahy o dobrých vyhlídkách na vítězství v případě všeobecné nukleární války, Kiseljov tomu udal tón svým komentářem před dvěma lety, který Putin odsoudil až nyní v průběhu nedávného Valdajského fóra).
- Matvijenko: zákon Jarové byl ukvapený a vyžaduje zevrubné přehodnocení (zákon předložený poslankyní Irinou Jarovoj a schválený v létě Státní dumou trestá za napomáhání teroristické činnosti. Podle tohoto zákona jsou běžně odsuzovány veškeré formy občanské neposlušnosti. Předsedkyně Rady Federace Valentina Matvijenko shovívavě přihlížela ke schválení zákona, který nyní ostře odsuzuje).
- Putin vyčinil Ministerstvu obrany Ruské federace za provokace proti NATO (na nedávném jednání s vedením armádních špiček v čele s ministrem obrany Šojgu Putin nazval přelety ruských stíhaček nad loďstvem NATO a v blízkosti amerických letadel projevem čistého šílenství. Řekl doslova: „Copak jste se tam všichni zbláznili, či co?“).
- Dmitrij Peskov naštvaně odsoudil „chuligánské“ útoky aktivistů z organizace Důstojníci Ruska, které vedly k předčasnému uzavření výstavy amerického fotografa Jocka Sturgese v Moskvě (tzv. pravoslavná veřejnost Ruska byla pobouřena jeho uměleckými akty).
- Dmitrij Peskov: ten motorkář, který hulvátsky urazil Rajkina, šlápl vedle a musí se bezpodmínečně omluvit (ředitel Moskevského divadla satiry Konstantin Rajkin, syn nejznámějšího ruského komika Arkadije Rajkina, prohlásil, že v Rusku opět panuje cenzura. Za to byl napaden mnoha „patrioty“, ale zejména hrubě mu vynadal Alexander Zaldostanov alias Chirurg, známý proputinský vůdce motorkářského gangu Noční vlci. To jsou ti, které na českém území vítal Michal Hašek).
Někteří předpokládají, že jsme svědky Putinova vystřízlivění. Seznal prý, že dosavadní politika může skončit vojenským konfliktem, ve kterém Putin velkou šanci nemá. Jiní vidí za jeho náhlou proměnou perspektivu brzkého ekonomického úpadku země. Zrovna minulý týden Ministerstvo ekonomického rozvoje vydalo expertní zprávu, podle níž současná stagnace potrvá dalších dvacet let. Na jaře roku 2014 na vlně krymské euforie se Putin bil v prsa a sliboval návrat hospodářství do černých čísel do dvou let. Nyní se horizont lepšího života odsouvá o dvě dekády. Zpráva je oficiální a nikdo ji nezpochybnil.
Ještě další komentátoři dávají politické změny v Kremlu do souvislosti s personálními rošádami, které Putin v posledních týdnech provádí a zejména s opětovným povoláním do vyšších funkcí Sergeje Kirijenka, někdejšího premiéra z proklínaných 90. let.
Vypráví se vtip: Narodil se chlapeček s obrovskou vodnatou hlavou a drobulinkým tělíčkem skřeta. Při pohledu na něho maminka pokaždé hořekovala: Jak těžký asi budeš mít život, synku! Avšak navzdory očekáváním chlapec dosáhl dospělosti a měl v kapse vždy naditou peněženku. Maminka se jednou zeptala, jak je to možné, že vyděláváš takový prachy? Přišel jsem, máti, na takový podnikatelský trik, děl rachitický chlapec. Vyberu si drahou restauraci nebo obchod, otevřu dveře, strčím dovnitř hlavu a zařvu: Okamžitě vysolte prašule nebo vlezu dovnitř celý! Vždycky se mě leknou a nasypou mi, co se do mé obrovské kšiltovky vejde.
Prostinká anekdota dobře pasuje na Putina a vysvětluje jeho způsob jednání se světem. Ve svém nedávném projevu na Valdajském fóru byl náhle smířlivější než jím vycvičení experti. Označil obrys kompromisu, který je ochoten nabídnout Západu: uznáte-li, že Krym je náš, budu ochoten jednat o stažení vojsk ze Sýrie a Donbasu. Jenže zdá se, že okamžik pro takové návrhy pominul. Eskalace napětí dosáhla kulminačního bodu a další hysterické záchvaty mohou mít nedozírné důsledky.
Vladimír Putin se stal pro svět ztělesněním bondovské postavičky, které se říká Dr. Evil (doktor Zlo) a k obnovení mezinárodní úcty nemá žádné nástroje. Ani uvnitř Ruska nejsou zdroje pro udržení statu quo. Ztrácí kontrolu nad situací, ví to a je doopravdy znepokojen. Nabízet kompromis za těchto podmínek nemá smysl, neboť už není čím vyhrožovat. Západ se ho navzdory očekáváním nepříliš zalekl. Jako by mu řekli v duchu uvedené anekdoty: To je ale obrovská hlava! Polez sem a ukaž se nám v celé své kráse. A to přece nemůže, protože dobře ví, že kromě vodnaté hlavy nemá co ukázat, dál začínají jen svrab a neštovice. Neodbytně ho dohání pocit, že to už dávno není pro nikoho tajemství a všichni pochopili, že za dveřmi není žádný olbřímí svalovec, nýbrž jen zrůdička makrocefala…
